Stužkonoska modrá – Petr Bezruč (minirecenze)

Milujete básnické sbírky, které jsou věnovány od počátku do konce přírodě? Pokud ano, tak právě tato je určena přímo pro vás.

V této milé sbírce objevíte báseň o všech možných druzích motýlů, co vás jen napadnou. Lyrický subjekt vlastní skvělou sbírku motýlů, s níž se velice pyšní, avšak jednoho dne zjistí, že tato sbírka není kompletní, chybí mu totiž vzácná stužkonoska modrá. V básni můžeme postřehnout motivy z autorova života, zároveň jsou popisovány bída Slezska, národnostní problémy a boje za kraj, v němž žije. Můžeme tedy konstatovat, že se jedná o příběh vyprávěný pomocí metafor a různých asociací, jenž popisuje životní cestu s množstvím překážek. Můru, již hledá, najde až na sklonku svého života.

Musím říci, že tato básnická sbírka se mi velice líbila. Nejen tím, že ji Bezruč zpracoval velice skvostným způsobem a donutil mě nad jeho dílem přemýšlet, ale i délkou. Dílo je kraťoučké a čte se téměř samo. Kniha vám na první pohled přijde stejná jako všechny ostatní, tedy s tím rozdílem, že je hodně, ale opravdu hodně útloučká. Obálkou není ničím zajímavá, ale když ji otevřete… Když otočíte na první stránku, otevře se před vámi pestrobarevný svět motýlů, jež mistrně zpodobnil Max Švabinský. Je to radost pohledět. Je skvělé, že tito dva mistři ve svém oboru spojili síly dohromady a utvořili takovéto skvělé dílo.

Čtení samotné jsem si velice užila. Autorův styl psaní je srozumitelný a ač musíte některé události interpretovat, ničemu to nevadí. Čtení a interpretace mi zabrala tak půl hodinky času, tak útloučká je. Těším se, až si sbírku přečtu znovu a pokochám se skvělými kresbami. Za mistrně odvedenou práci dávám krásných 100 %.