Hradní věž – Vilém Závada (minirecenze)
34/40
Hradní věž
Vilém Závada
Kniha, již bych vám tentokrát chtěla prostřednictvím této minirecenze přiblížit, je skvostnou básnickou sbírkou od Viléma Závady. Věřím, že si v ní počtou všichni čtenáři, kteří milují poezii a rádi přemýšlejí nad informacemi ukrytými mezi jednotlivými verši.
Tato sbírka vyšla coby čtvrtý počin tohoto významného autora první poloviny 20. století. Básněmi, jež se vyskytují ve sbírce, se částečně Závada snaží reagovat na soudobé historické zvraty (1937–1939). Svou poezii se tedy snaží stále více posilovat v humanitním zaměření.
Sbírka je rozdělena do 6 částí. V první části objevíme ryze přírodní lyriku, krajinné scenérie jsou básníkem předváděny tak, jak působí na lidské nitro. Objevují se variace čtyř ročních dob, které svým způsobem symbolizují rozpětí mezi peklem a rájem. Podněcována je zde sounáležitost mezi jednotlivými lidmi, ale také mezi lidmi a přírodou.
Pro celou sbírku je asi nejvýznamnější druhý oddíl. V této části jsou zachycovány objektivní obrazy postav v určitém citovém rozpoložení. V lyrickém subjektu (básnický vypravěč) pak můžeme vycítit pochopení, soucit, obavy, ale třeba i něhu. Žena v těchto básních je principem uchování, ale zároveň perspektivou obnoveného lidského bytí. Můžeme si povšimnout přerývaných veršů prolínaných zámlkami.
Třetí oddíl je plný básnických alegorií, jež odkazují k tajům života, zároveň však posilují tvořivé poslání člověka. Ve čtvrtém oddíle básník vyslovuje postavení lidské duše na počátku války. Závadovi verše jsou v této části vystaveny na příznačných a lakonicky pojmenovaných detailech. Dalo by se říci, že tento oddíl je hojně apelativní a vyzývající k činorodosti.
V pátém oddíle se setkáme s několika básněmi, v nichž je hlavním tématem smrt. Ta podněcuje vášnivé přilnutí k životu. V samostatném 6. oddílu autor pokračuje v používání reflexivních veršů. Tento oddíl můžeme považovat za zamyšlení na úlohou bolesti v lidském životě.
V celém díle mě nejvíce zaujalo velké množství metafor, jež pojmenovávají nadčasová témata. Zároveň si můžeme povšimnout hojných aforistických formulací, jež jsou jistým souhrnem a rámcem jednotlivých básní. Hlavním tématem je problematika lidské existence a její tragika. Čtenáři v době, kdy sbírka vznikla, při její interpretaci pochopili, že jde o básnickou sbírku s posilujícím charakterem.
Kniha se mi líbila a její interpretace mě bavila. Zaujala mě její velikost a obsáhlost, je snad ještě menšího formátu než A6 a má pouhých 143 stránek, avšak na některých z nich se vyskytují pouze obrázky. Tato sbírka básní se četla a interpretovala téměř sama. Obrázky vypadají zajímavě a každý z nich si můžete interpretovat sami dle svého. Moje subjektivní hodnocení je 100 %.
Bibliografické údaje:
Žánr: Poezie
Rok vydání: 1940, 1. vydání originálu: 1940
Počet stran: 110
Vazba knihy: vázaná
Rok vydání: 1940, 1. vydání originálu: 1940
Počet stran: 110
Vazba knihy: vázaná
TAGS
Arleen Stray
Zní to moc hezky, o autorovi jsem ale ještě neslyšela.
Uvidíme, až budu mít náladu na poezii, třeba něco vyzkouším 🙂
Iwik Pásková
Ahoj, děkuji za velice milý komentář. Dělá mi radost, že je tu stále někdo, kdo by měl zájem o klasickou literaturu z období 20. století. Autor je skvělý 🙂