78/80

Santini: Peklem duše k světlu světa

Jaroslava Černá

Zajímají vás životopisy známých osobností? Jste zvědaví, jak některé budovy na území našeho státu vyrůstály ze země? Pokud ano, tato kniha vám představí jednoho z našich nejlepších architektů, kteří žili v období raného novověku. Uvidíte, že se vám kniha bude líbit, chvilkami budete hlavního hrdinu litovat, chvilkami se s ním budete radovat a třeba se s ním i zamilujete. Hlavně si uvědomíte, jakým způsobem byly mnohé stavby postaveny. Nejdůležitějším prvkem bylo pro Santiniho světlo, pojďte se podívat na to, jak to vůbec vše probíhalo, jak navrhoval a posléze tvořil.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„Jan Blažej Santini Aichel si od dětství připadá osamělý, protože kvůli tělesné vadě nezapadá mezi vrstevníky. I v dospělosti jej však čekají těžké zkoušky. Postupně pochopí, že co mu bylo na jedné straně ubráno a odepřeno, se mu vrací v podobě neuvěřitelných vizí staveb plných fantazie. Až časem přijde na to, co všechno musí obětovat, aby dokázal zhmotnit a realizovat své geniální myšlenky a porozuměl smyslu svého osudu.“

Knihu, kterou bych vám prostřednictvím této recenze chtěla představit, vydalo nakladatelství MOBA v roce 2016. Jedná se o historický, ale zároveň sociální román.

Kniha si mě velice získala hned na první pohled. Zaujala mě barevnost obálky a její název. O Janu Blažejovi Santinim Aichelovi jsem již něco věděla před tím, než jsem se pustila do čtení tohoto poutavého románu. Avšak i tak jsem byla z některých okolností velice překvapená. Jak jsem již napsala výše, první, co mě zaujalo, byla obálka, která hraje všemi barvami. Líbilo se mi, jak je na vyobrazení používáno světlo, až po hlubším začtení do děje jsem si uvědomila, že toto není náhoda, ale že se jedná o záměr. Světlo a práce s ním hodně odkazuje na to, jak slavný architekt tvořil. Název knihy pak vypovídá o tom, o kom příběh bude vyprávět.

Jak jsem již napsala v úvodu, příběh je velice čtivý a často i překvapivý. Užívala jsem si každého slova v něm. Bylo to velice zajímavé a já se vždy obávala chvíle, kdy se budu muset od knihy zvednout a odtrhnout pozornost od toho neskonale živého vyprávění. Velice zajímavé pro mě byly mnohé okamžiky, které se v knize objevovaly. Líbilo se mi, jak autorka využila dnešních témat a zařadila je do dřívější doby. Příkladem nám může být třeba to, jak byl architekt, coby malé dítě šikanován. Rozhodně však najdeme paralel s dnešní dobou mnohem více.

Kompozičně je kniha vcelku jednoduchá, protože se objevuje zejména chronologie, i když občas se autorka neubránila použít trošku retrospektivy a nechala Jana Blažeje vzpomínat na minulost. Dílo je psáno er-formou, avšak použito je velkého množství dialogů a případných řečnických otázek či zamyšlení hlavního protagonisty. Příběh se odehrává v 31 kapitolách, je opatřen závěrečným slovem, ale také obsahuje seznam všech děl, které architekt stavěl a nebo navrhoval.

Věřím tomu, že si čtení užije každý milovník umění a historie. Pokud se navíc zabýváte rádi obdobím raného novověku, mohu vám tuto knihu vřele doporučit. Osobně ji hodnotím krásnými a zaslouženým 100 %. Děkuji za nevšední zážitek, jenž jsem si z četby odnesla, musím říci, že jsem si čtení moc užila a ráda jsem se podívala do doby, která je již vcelku vzdálená, ale i přesto v ní má kořeny spousta našich památek.

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud se vám recenze líbila a knihu si budete chtít pořídit, můžete tak učinit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

• MOBA
• recenze
• recenze pro nakladatelství