80/80

Kroky vraha

Michaela Klevisová

Zajímá vás, co se asi tak honí hlavou vrahovi a jeho potenciální oběti? V tomto příběhu to jistě odhalíte. Jedná se o dokonalou detektivku z pera úžasné české spisovatelky, jež umí do svých děl vložit čtivým způsobem nejen zajímavou zápletku, ale bere ohledy i na sociální a psychologickou rovinu. Sledovat tak můžeme různé vztahy od těch pevných až po ty rozpadající se. V tomto díle však hraje velkou roli i ekonomika a psychologie, budeme sledovat kroky jednotlivých postav, jež nás občas překvapí, často však nemile.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„V pražském lesoparku byla v noci uškrcena mladá žena. Novinářka Julie Kellerová je zřejmě poslední, kdo s ní před vraždou mluvil. Oběť se navíc nápadně podobala její dceři Kláře. Byla to náhoda nebo měl vrah spadeno na někoho jiného? Sympatický inspektor Josef Bergman rozkrývá složitý hlavolam a odhaluje tajemství zahalující minulost.“

Knihu Kroky vraha vydala Michaela Klevisová v nakladatelství Motto poprvé již v roce 2007, v roce 2013 začíná stejné nakladatelství poskytovat i elektronické vydání. V roce 2016 se dostává tento titul i na portál Palmknihy.cz.

Kniha mě zaujala již na první pohled svou barevnou obálkou. To však není všechno. Jelikož jsem se již dostala do kontaktu s audioknihou Ostrov šedých mnichů, jejíž knižní předlohu sepsala také Michaela Klevisová, řekla jsem si, že Kroky vraha si prostě musím přečíst. Byla jsem zvědavá, zda se bude jedna o stejně strhující dílo, jako tomu bylo u již jmenovaného Ostrova šedých mnichů. Mohu tedy říci, že jakmile vidím na titulce jméno této autorky, jež je pro mě synonymem kvality, toužím si knihu přečíst.

Teď bych se měla vrátit zpět k obálce a popsat trošku její vzezření a dát ji do kontextu celého příběhu. Obálka je, jak jsem již poznamenala výše, krásně barevná a můžeme na ní vidět stromy rostoucí vysoko do nebes, ty stromy jsou listnaté a jejich listy mají červenou barvu, což trošku napovídá, v jakém období se celý příběh odehrává (podzim), velice zajímavá mi pak přišla zelená obloha a v popředí hejno poletujících černých ptáků (možná vrány, možná krkavci). Celý výjev bohužel nevěstí nic dobrého, i přesto však dokonale vykresluje atmosféru místa činu, která je opravdu strašidelná.

Vyprávění mě od samého začátku až do úplného konce naprosto uchvátilo. Autorka má velice zajímavý způsob psaní, který čtenáře chytne a drží se jej do té doby, dokud příběh nedočte až do samého konce. Zajímavé je, že toho je docíleno vcelku snadno a hlavně jednoduše. Při čtení jsem se ani jednou nezamotala do složitých kompozičních uzlů.  Příběh měl hlavu a patu, zápletka byla zajímavá, přeci jen řešíte s inspektorem Bergmanem jednu vraždu a najednou bum, je tu druhá. Pokud byste měli v polovině knihy pocit nudy, věřte tomu, že druhá vražda vám zase vnese do příběhu potřebnou dávku adrenalinu, který vás bude nutit číst stále dál a dál.

Kniha je plná emotivních chvilek, a to zejména v jednotlivých sociálních zápletkách. Setkáváme se zde nejen s nevěrou, nemístnou žárlivostí, ale také s rodinnými potížemi ve vztahu matka vs. dcera. Zde se pak dostává do hry otázka financí. Vyřeší se veškeré tyto problémy a otázky? Pokud chcete znát odpovědi na své otázky, přečtěte si tuto zajímavou a čtivou knihu.

Jak jsem již naznačila, po kompoziční stránce je kniha napsána vcelku jednoduše. Celý příběh je napsán chronologicky, občas se proplete nějaká ta paralela, většinou tomu je na přelomu jednotlivých podkapitol. Vždy se jedná o vyprávění událostí ze stejné doby, ale je na ně pohlíženo očima někoho jiného. Při výsleších je pak docela často používáno retrospektivního postupu. Michaela Klevisová se však ve svých románech řídí heslem: V jednoduchosti je krása.To je pak velice zřejmé, protože je čtenáři hodně usnadněna interpretace. Jistě tuto přímočarost oceníte, protože nebudete muset číst jednu větu desetkrát, abyste pochopili, co jí autor chtěl vůbec říci. Jedná se o knihu, kterou si opravdu právě díky její přehlednosti a jednoduchosti oblíbíte a stane se pro vás láskou stejně tak, jako tomu bylo u mě. Pojďte si také užít napínavé chvilky při cestě po stopách vraha.

V knize vystupuje hned několik postav, některé mi byly hodně sympatické, jiné mi naopak přišly protivné.  Velké sympatie si u mě získala hlavní představitelka této knihy – Julie Kellerová, a to hlavně díky tomu, jaké jí dala autorka vlastnosti. Je to milá starší paní, maminka dvou dětí, její cesta životem nebyla zrovna procházka růžovou zahradou. Jejím úplným protikladem však byl Petr, přítel její dcery Kláry. Abych pravdu řekla, tak protivného člověka bych nikdy do domu nechtěla, oplýval neslušností, prahnul po penězích a celkově měl nastavené své hodnoty tak, že u mě žádné sympatie vzbudit opravdu nemohl. Stejně tak jsem vnímala i bývalého Juliina manžela, který zase byl pěkným uzurpátorem.

Celý příběh na mě působil velice dobrým dojmem, autorka si s jeho výstavbou pohrála a vytvořila tak neskutečně čtivý celek, jenž musí dle mého názoru chytit za srdce snad každého milovníka české detektivky. Za neskutečně živý zážitek před Michaelou Klevisovou smekám a knihu hodnotím nádhernými zaslouženými 100 %. Pojďte si také užít super jízdu při stopování vraha, co myslíte, najdeme ho společnými silami? Vřele vám tento úžasný čtenářský zážitek doporučuji, stojí to za to.

Za poskytnutí recenzní e-knihy patří velké díky serveru Palmknihy.cz. Pokud vás recenze zaujala a budete si chtít knihu přečíst, můžete si ji pořídit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

80. kniha v roce 2016

Uložit

• Motto
• Palmknihy.cz
• recenze
• recenze pro nakladatelství