Pan Herec Miroslav Donutil: Co řekli nejen slavní? – Petr Čermák

Miroslav Donutil je velkou osobností českého divadelnictví a herectví vůbec. Jen málokterá žena odolá jeho kouzlu osobnosti a málokterý muž si nezapne v televizi pořad s touto hvězdou. Miroslav Donutil je nejen herec, ale také úžasný bavič a moderátor. Jeho kolegové ho mají rádi, i když se ho zpočátku třeba trošku obávali, protože ho předcházela ne zrovna pochvalná pověst. I v tomto případě je lepší člověka nejprve pořádně poznat a potom jej teprve soudit. Petr Čermák se čtenáři pomocí této publikace pokusil přiblížit osobnost této významné české persóny. Povedlo se mu jeho záměr beze zbytku realizovat? Odpověď na tuto otázku naleznete níže.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„Na jevišti stojí muž, který hraje, zpívá i tančí, směje se i rozesmívá až k slzám, ale také dokáže truchlit i rozesmutnět, a na druhé straně, v hledišti, si jeho výkon užívá, a dokonce se jím kochá divák. Na nejrůznějších scénách stojí i vládne Miroslav Donutil. A mě již déle ovládá neklamný pocit, že mladá historie Česka zapisuje v divadle i sportu, tedy her, pokud vzpomeneme kulturu antiky, fenomén nikoliv nepodobný Karlu Gottovi, ale také Jaromíru Jágrovi či Pavlu Nedvědovi. Ti všichni byli a jsou schopni naplnit stadiony a hlediště diváky. A s nimi také Miroslav Donutil, který dnes není jenom hercem z nejuznávanějších i nejpopulárnějších, ale také bavičem a komikem, neuvěřitelným i uvěřitelným vypravěčem. Personou, která snese nejpřísnější měřítka na úrovních Jana Wericha, Miroslava Horníčka i Vladimíra Menšíka. „Já taky miluju, když můžu přijet za divákem a přímo jemu vyprávět. To je nejlepší, co může herec zažít. Zpočátku mě někteří lidé kritizovali, že jezdím s pořadem po republice, jako že je to snad něco podbízivého,“ svěřuje Mirek. „A já na to říkal: Co už by měl herec dělat a co víc by měl chtít, než přijet někam, kam přijdou diváci jen kvůli němu a jeho historkám. To je přece krásné.“ Tak přemýšlel i Menšík a právě s ním je Donutil často srovnáván. Ostatně, je nějaká obtížnější herecká disciplína, než být bavičem a komikem, ptám se Jiřího Suchého, nestora Semaforu. „Možná, že ano, ale já o ní nevím,“ odpovídá pregnantně, jak je mu vlastní. „A Donutil je skvělý vypravěč a výjimečný jako herec.“ I proto mě zajímalo, co si o „mém hrdinovi“ myslí a co také řeknou nejen další slavní jako právě Karel Gott, Hana Zagorová, Jiřina Bohdalová či Boleslav Polívka, jak ho vnímají osobnosti z různých oborů, významní lékaři, sportovci, ale i lidé zajímaví i obyčejní, studenti, všichni, které jsem oslovil v posledních dvou letech. Jak poznali Mirka Donutila jako člověka, jak ho viděli na divadle a ve filmu včetně rolí Nikoly Šuhaje ve slavné Baladě pro banditu či jako Truffaldina v díle Carla Goldoniho „Sluha dvou pánů“, které na prknech Národního divadla v průběhu dvaadvaceti let ztvárnil v rekordních 600 (!) představeních, podotýkám, zcela vyprodaných. „Tohle je ten důvod, proč to dělám!“ mohl si říci na konci každé reprízy. A teď je Pan Herec sám zvědavý: „Co to o mně všichni řekli?““

Titul Pan Herec Miroslav Donutil vydalo koncem roku 2017 nakladatelství Imagination of People. V únoru roku 2018 se tato knížka stala KNIHOU MĚSÍCE.

Když se mi ozvala paní Hana Pavlíčková s nabídkou napsat recenzi biografie Miroslava Donutila, byla jsem nadšená a přijala jsem ji. Tento herec má můj hluboký obdiv již od mého nejútlejšího dětství. Nejprve jsem poznala jeho umění bavičské, pak herecké a následně jsem zjistila, že umí i nádherně zpívat. Tuto knihu jsem brala tedy jako jakousi poctu, a to jak ze strany samotného autora a všech zúčastněných, tak následně i ze strany čtenáře. Knížka vás s největší pravděpodobností zaujme již svou anotací, jež shrnuje nejen její náplň, ale také charakterizuje herce samotného. Co se týče obálky, uchvátí vás na ní usměvavý a sympatický muž mnoha tváří.

Autor se vám bude snažit představit téměř celý život tohoto umělce. Své putování po jeho stopách začíná v Donutilově rodné Třebíči. Poutavě vypráví příběhy z hercova dětství a pro lepší ilustraci se na tohoto slavného muže ptá náhodných kolemjdoucích. Z vyprávění některých z nich vyplývají zajímavé okolnosti, které autor v dalších kapitolách rozvíjí s Miroslavovými hereckými kolegy. Tímto způsobem se dostaneme od malého chlapce přes mladíka až po dospělého, rozumného a vyzrálého muže s mnoha zájmy.

Na titulu vás na první pohled upoutá to, že obsahuje velké množství obrazového materiálu. Ten nejenže představuje množství postav, jež pan Donutil za svou hereckou kariéru ztvárnil. Kniha je rozdělena do 13 kapitol, kde je každá věnovaná určité části hercova života. Nechybí tu třeba část věnovaná sportu či cestování. Každá z kapitol je uvedena nejzajímavějším citátem z dané oblasti a nesmí chybět ani fotografie toho, kdo se o výrok zasloužil, fotka většinou i každý z celků uzavírá. Text je autentický, zajímavý a čtivý, v každé části najdete aspoň drobnost, kterou jste o herci nevěděli. Vše je psáno formou rozhovoru, občas autor vložil svou myšlenku s nějakou zajímavostí, takovéto pasáže jsou většinou vyznačeny kurzivou. Celou publikaci uzavírá seznam divadelních her, ale i filmů a televizních pořadů, v nichž jsme mohli pana Donutila vidět. Ač má svazek pouhých 224 stran (včetně fotografických příloh) je naplněna spoustou interesantních informací a rozhodně stojí za přečtení.

Struktura některých kapitol je krapet obsáhlejší, protože v nich mluví více lidí. Aby bylo dosaženo větší přehlednosti, vždy je uvedeno jméno toho, kdo zrovna vypráví. Někdy se však tohoto postupu nedočkáte, a proto musíte dávat pozor, zda autor ve svém komentáři nezmínil jméno nějaké důležité osobnosti, protože té je následně předáno slovo. Na druhou stranu v tomto postupu nevidím nic špatného, protože se Petr Čermák snaží čtenáře svým způsobem aktivizovat.

Moje subjektivní hodnocení je v případě této biografie krapet rozpačité. Je pravda, že jsem si čtení užívala, dokonce jsem byla nadšená z toho, že jsem se o panu Donutilovi dozvěděla mnoho nového. Spokojená jsem byla i s obrazovým materiálem. Pak tu je ale jazyková stránka. Bohužel musím konstatovat, že nápad byl úžasný, ale forma jeho provedení bohužel nebyla dotažena do úspěšného konce. Kniha je plná chyb, a to jak gramatických, tak i stylistických. Připadalo mi, jak když si autor po sobě text nepřečetl, protože se v něm vyskytuje množství přepisů, ale i pravopisných „hrubek“. Myslím si, že těch chyb bylo na tak relativně malou textovou plochu až příliš. Škoda, že kniha neprošla korekturami, jistě by si je zasloužila a hodnocení by pak nebylo tolik kritické. Titul Pan Herec Miroslav Donutil si ode mě vysloužil 80 %, a to i přesto, že má v sobě mnohem větší potenciál. Knihu bych doporučila všem hercovým fanouškům, ale také těm, kteří si rádi přečtou zajímavou biografii.

Paní Haně Pavlíčkové patří moje velké díky za zprostředkování této zajímavé publikace. Za poskytnutí recenzního výtisku pak děkuji projektu KNIHA MĚSÍCE. Pokud vás recenze zaujala a titul byste si chtěli pořídit, můžete tak učinit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

• Imagination of People
• recenze
• recenze pro nakladatelství
• rozhovory