Naposledy se ohlédni – Janelle Brown

Vážení čtenáři, je to tu, další skvělý román, při jehož čtení budete napjatí jak struny. Jedná se o thriller, který však trošku vybočuje z řady těch tradičních. Avšak stále si toto označení plným právem zaslouží, stejně tak jako nálepku Světový bestseller #1. O tom, proč tomu tak je, se ale rozepíši níže.

Román Naposledy se ohlédni je zajímavou a velmi čtivou knihou, jež je prosycena tajemstvím a napětím. Zároveň je nutné podotknout, že se jedná o moderní titul, jenž v sobě zachycuje mnoho současných problémů, ať už se jedná o rodinné, ekonomické, či existenční otázky. V ději je pojednáno o tom, jak se manžel s dcerou pohřešované Billie snaží vyrovnat se ztrátou, avšak nikdo neví, zda k oné ztrátě opravdu došlo. Nežije Billie náhodou někde stranou od své rodiny? Co se vlastně vůbec této energické ženě s mnoha koníčky stalo? Proč se nevrátila z výletu do hor domů? Na tyto a ještě mnohé další otázky se budeme společně s hlavními hrdiny Ollive a Jonathanem snažit najít odpovědi.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„KDYŽ SE VÁM ŽIVOT NAJEDNOU OBRÁTÍ NARUBY, MUSÍTE SE PROSTĚ JEŠTĚ NAPOSLEDY OHLÉDNOUT…

Patnáctiletá Olive je na svou matku pyšná, miluje ji, jsou si tak blízké.

Jenomže jednou se Billie Flanaganová vydá sama na horskou túru – a už se nevrátí. Její tělo se nenašlo, nechala po sobě jenom rozbitý telefon a botu zapadlou v blátě. Manžel a dcera se s tragédií vyrovnávají každý po svém: Jonathan se uchýlí k whisky a ze smutku se snaží vypsat v něžných vzpomínkách na ztracenou lásku, Olive se změní v uzavřenou samotářku.

Jednoho dne se jí ale máma najednou mihne před očima. Byla to jen halucinace?

Co když Billie smrt jenom předstírala? Příběh nabírá na obrátkách, otec s dcerou se dozvídají o událostech z Billiiny minulosti a začínají pochybovat, že svou manželku a matku doopravdy znali. S kým celé ty roky vlastně žili? Kdo byla Billie Flanaganová ve skutečnosti?“

Co o knize řekla Lisa Gardner?

„Fascinující příběh, který ukazuje, že o těch které milujeme, ani zdaleka nevíme všechno… a že nás tajemství, které skrýváme, může nakonec zavést do slepé uličky.“

Titul Naposledy se ohlédni vyšel v originálu (Watch Me Dissapear) v roce 2017. U nás vychází kniha o rok později v překladu Lucie Menclíkové, a to pod hlavičkou nakladatelství LEDA.

Titul Naposledy se ohlédni je prvotinou americké autorky Janelle Brown. Nicméně, abych pravdu řekla, na románu to není v žádném případě znát. Pravděpodobně se na tomto faktu podepsalo to, že původním povoláním je autorka novinářkou. Troufla bych si tvrdit, že některé scény, jež se v knize objevují, mohou být inspirované skutečnými událostmi. Překvapující pro mě bylo, že ač má svazek úctyhodných 456 stran, autorka děj dokázala zpracovat velmi čtivě, a proto se dá přečíst během pár večerů. Na čtivosti se ale nepodílí jen její styl psaní, nýbrž také působivý grafický kabátek, jenž byl knížce „oblečen“.

Při výběru knihy čtenáře zajisté upoutá na první pohled obálka. Ta je zpracována tak, že z ní tajemství přímo srší. Na bílém pozadí jsou zřejmé záhadné obrysy, jež působí coby lidská postava. Tento výjev hodně napovídá o tom, co se v knize bude dít. Dokáže se Ollive spojit se svou matkou? Pokud ano, spojuje se s duchem zesnulé osoby, nebo naopak s živou ženou, která se snaží svou dceru k sobě přivolat? Obálka ke čtenáři promlouvá tajuplnou řečí a byla by škoda záhadu nerozplést. Nechte se zlákat, rozhodně nebudete litovat.

Děj tohoto románu je strhující. Mohu vám garantovat, že jakmile se do čtení jednou pustíte, nebudete se moci od knihy odtrhnout. Autorka se své čtenáře v průběhu čtení snaží do děje zapojit, nechá ho přemýšlet nad tím, co se Billie stalo a proč. Nechá jej po ní společně s Ollive pátrat. Příběh je ve velké míře odvyprávěn er-formou, a to zejména z úhlu pohledu dospívající Ollive. Objevuje se tu ale i ich-forma, již můžeme najít v Jonathanově díle, jež vypráví o životě s Billie. Jednotlivé kapitoly (celkem 19 + prolog a epilog) jsou prokládány kapitolami z Jonathanovy knihy s názvem Tam, kde se hory dotýkají oblohy: Můj život s Billie Flanaganovou. Obě linie jsou od sebe odlišeny druhem použitého písma. Jonathanovo vyprávění je vyvedeno tučně, kdežto příběh z úhlu pohledu Ollive je napsán jednoduchým písmem. Je však důležité poznamenat, že obě formy vyprávění jsou doplněny mnohými dialogy s postavami, jež ovlivňují život obou hlavních postav.

„Rita se za ten rok, co ji Jonathan neviděl, v podstatě vůbec nezměnila. Její nakrátko ostříhané vlasy, nalakované tak, aby držely tvar, jsou pořád tak platinově blond, že se zdají téměř bílé. Na sobě má mikinu s lebkou a maskáčové běžecké kalhoty. A i v tomhle zataženém severokalifornském ránu vypadá krásně opálená.“

BROWN, Janelle. Naposledy se ohlédni. 1. vyd.. Voznice: LEDA. ISBN 978-80-7335-537-1. s. 104

Autorka svoje dílo věnuje dvěma blízkým osobám, a to Auden a Theovi. Toto věnování je vcelku strohé a čtenář se z něj nedozví, kdo ony osoby vůbec jsou. Pak už začíná samotný příběh. Abych pravdu řekla, docela mě překvapila obsáhlost prologu a epilogu. U obou částí jsem většinou zvyklá na jedno až dvoustránkové texty, v případě této publikace je tomu jinak a můžeme se těšit hned na několik stránek. I ostatní kapitoly jsou trošku delší, ale zato se dobře čtou, nebudete se tedy ani chvilku nudit.

Jak jsem již napsala výše celkem je v knize 19 kapitol + epilog a prolog. Tyto epizody jsou dále členěny na menší celky. Tímto způsobem se příběh posouvá kupředu. Pokud však patříte ke čtenářům, kteří raději čtou knihy s krátkými kapitolkami, nemusíte se bát, že byste s výběrem této knihy sáhli vedle. I vy si tu najdete to svoje. Ony avizované menší celky jsou kratší, a proto nemusíte nutně dočíst ihned celou kapitolu. I přes svou obsáhlost je kniha velmi atraktivní.

Už v úvodním slovu jsem se zmínila o tom, že kniha částečně vybočuje z žánru thriller. Takový postřeh jsem zaznamenala v několika komentářích na knižních databázích a sama se s ním zčásti ztotožňuji. Autorka totiž v knize ve velké míře rozebírá způsob hledání odpovědí na otázky, ale také hledání sebe sama. Čtenáři tak mohou nahlédnout do niter postav, ale při těchto náhledech se neděje nic napínavého, ani neočekávaného. V tomto ohledu je tedy popřen jeden ze znaků žánru. Jsou tu pak ale i takové okamžiky, kdy se čtenář může bát či pociťuje napětí a za sebe mohu říci, že jsem takovýchto chvil zaznamenala stejné množství jako tomu bylo v případě mimožánrových prvků.

O grafickém zpracování textu jsem se již okrajově zmínila výše, avšak je ještě několik faktů, s nimiž jsem vás neseznámila. Ani tentokrát mě nakladatelství nezklamalo a grafickou úpravu zvládlo na jedničku s hvězdičkou. Text byl vyveden velkými patkovými písmeny, jež potěší čtenářovy oči, protože při čtení nebudou bolet a písmena se budou dobře číst. Jednotlivé posuny v ději jsou vyznačovány vynechaným řádkem, a proto se ve vyprávění neztratíte.

Moje subjektivní hodnocení románu Naposledy se ohlédni nemůže být jiné než pozitivní. Při četbě jsem byla napjatá jak struna a těšila jsem se, jak to vše dopadne. Od příběhu jsem dostala přesně to, co slíbila obálka knihy. Čtení jsem si užívala od první stránky až do té poslední. Oceňuji, že autorka nikam nespěchala a pointu jsem se dozvěděla až tam, kde jsem ji měla zjistit. Co se týče jazyka, byla jsem nad míru spokojená, protože se v textu nevyskytovaly žádné chyby, jež by zásadně narušovaly mou pozornost. Kniha se mi moc líbila a hodnotím ji nádhernými 100 %. Ráda publikaci doporučím všem, kteří mají v oblibě tajemné a napínavé příběhy.

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké poděkování nakladatelství LEDA. Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si tento román pořídili a přečetli, najdete jej v e-shopu nakladatelství. 

Videotrailer ke knize

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz)

• kniha
• LEDA
• recenze
• recenze pro nakladatelství