Případ s alchymistou – Vlastimil Vondruška

Úryvek recenze

Vlastimil Vondruška je autorem, jenž je na české literární scéně jedním z mých nejoblíbenějších. Proto není divu, že hned, jakmile jsem se dozvěděla o tom, že jsou jeho tituly převáděny do audioknižní podoby, jsem se rozhodla, že si je všechny postupem času poslechnu. Některé už jsem slyšela a musím říci, že jsem byla nad míru spokojená. Otázkou pro mě však bylo, jak tomu bude v případě titulu Případ s alchymistou. Z předchozích zkušeností jsem věděla, že se bude s největší pravděpodobností jednat o jednohubku. Zda se moje tvrzení potvrdilo, nebo naopak vyvrátilo, se dozvíte níže v recenzi.

Nejprve bychom si měli představit dílo jako takové. Případ s alchymistou je povídkou ze sborníku Letopisy královské komory I. Kniha patří do stejnojmenné série, jež v současné době čítá třináct dílů. K vydání prvního dílu, z nějž byla vyňata předloha audioknihy, došlo hned třikrát, a to v letech 2006, 2010 a 2015. V ději se setkáte se třemi postavami, jež vás budou provádět i dalšími díly této série. Jedná se o Jiřího Adama z Dobronína, jeho přítele a pomocníka bakaláře Petra a Petrovu ženu Rozárku. Díla Vlastimila Vondrušky trošku na čtenáře působí coby české středověké „Vraždy v Midsomeru“, důvodem této domněnky je množství vražd, jež se na českém území odehrají. I přesto, že můžeme mít pocit, že autor má jakousi šablonu, podle níž vznikají další a další části příběhu, každá z nich je originálem a pracuje s mnohými historickými fakty. Nicméně je důležité si uvědomit, že se nejedná o výkladový materiál, ani by neměla Vondruškova díla nahrazovat encyklopedie. Jde o beletristické zpracování tématu, kde je spíše kladen důraz na estetickou funkci, nikoliv na stoprocentní historickou pravdu. O tom, zda si audio poslechnete, může kromě předchozích zkušeností rozhodnout i anotace, o níž je možné říci, že je poutavá a připraví vás na to, co můžete od audia očekávat.

Kompletní recenze na stránkách Chrudimka.cz

• audioknihy
• Audiotéka
• Chrudimka.cz
• Jan Hyhlík
• Letopisy královské komory
• recenze
• Tympanum
• Vlastimil Vondruška