Smrtelný hřích – Markéta Harasimová

 

Dnes, 21. dubna roku 2021, je velký den nejen pro autorku Markétu Harasimovou, ale i pro její příznivce, kteří vždy netrpělivě očekávají další její knihu. Přiznám se, že již zhruba dva roky se také do této skupiny hrdě počítám. Ale zpět ke zmiňované události, právě dnes spatřuje světlo světa román s názvem Smrtelný hřích. Svou novinku vydala pod hlavičkou vlastního nakladatelství MaHa. Od autorky jsem četla většinu jejích titulů a musím říci, že mě vždy dokáže hodně překvapit zejména zvolenou tematikou, jež je pokaždé jiná, ale i stylem vyprávění. Tentokrát autorka pojednala o tom, co se může dít za zavřenými dveřmi domácnosti, aniž by o tom někdo věděl. Dokonce o tom mnohdy neví nikdo jiný než zúčastněné osoby. Takže prim tentokrát hrají příslušníci jedné rodiny. Vyprávění přetéká spoustou emocí, napětím a nechybí ani erotické jiskření, tentokrát ale ve smyslu zvrhlosti.

 

Markéta Harasimová je autorka, jež si vydobyla své místo na poli české literární scény. Na svém kontě má pod hlavičkou svého nakladatelství vydaných deset titulů pro dospělé čtenáře (Poháry touhy, Osmnáct, Potemnělý ráj, Černá vdova, Doktorka Viktorie, Purpurové doteky, Hedvábná past, Vůně noci, Klinická smrt a konečně dnes zmiňovaná novinka Smrtelný hřích), dva dětské pak vyšly pod taktovkou nakladatelství Bookmedia (Z deníku kočičky Ťapičky a Koťátka kočičky Ťapičky), celkově je však těch titulů dvacet pět a  perličkou je, že do roku 2014 vydala celkem deset titulů bez toho, aniž by měla vystudovanou školu s humanitním zaměřením. Její vývoj je na románech zajisté znát. Neustále obměňuje témata a snaží se v dějích vyobrazovat dnešní dobu a život v ní. Její příběhy jsou čtivé, napínavé a svižně ubíhající. Stěžejními tématy jsou problematika sociálních vztahů, láska a milostné vzplanutí či detektivní zápletky.

 

 

Psychologický román pro ženy s názvem Smrtelný hřích vychází právě dnes v nakladatelství MaHa. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít titul pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství. Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji autorce Markétě Harasimové.

 

Hlavní hrdinkou knihy je Erika, v prologu se s ní setkáváme jako s dospělou ženou, ale příběh jako takový zasahuje časově mnohem hlouběji. Setkáváme se s ní v době, kdy jí je jedenáct let a užívá si dětských radostí a bezstarostnosti, tedy aspoň do té chvíle, než se v rodině něco zvrtne a ona musí skrývat hrůzné tajemství. Dívka je do té doby, než se jí život obrátí v peklo, otevřená, přátelská a ochotná pomoci a komunikovat s ostatními, je cílevědomá a sní o svém budoucím povolání, jež by ji mohlo naplňovat. Za jeho splněním si jde, tedy do té chvíle, než její život skončí v kotrmelcích. Její rodiče ji nikdy nechtěli, byla pouhým omylem. Matka je psychicky labilní a v podstatě závislá na podpůrných uklidňujících lécích. Otec je však skrytým zlem, o čemž nikdo nemá nejmenší ponětí. Jak moc poznamená život své dcery? Odpověď zjistíte, když se začtete do tohoto čtivého, poutavého, strhujícího, ale zároveň i hodně bolavého románu.

 

Po tematické stránce se autorka opět dostává někam úplně jinam, než jsme byli dosud zvyklí. Jediný příběh, kde by se dala trošku vycítit podobnost, je Osmnáct, ale podobnost je opravdu jen mlhavá. Hlavní tematika tentokrát není detektivní, ta je spíše v pozadí, nýbrž námět je zaměřen spíše na rodinné prostředí. Ústředními tématy jsou pohled za zeď jednoho rodinného domu, rodičovská láska, incest, nedůvěra a život s krutým tajemstvím, jež může v mnohém poznamenat kvalitu dalšího života a soužití s jinými lidmi. Upozorňuji však, že o pocit mrazení ani napětí nepřijdete, ba co více, v této knize vás ony pocity budou pronásledovat mnohem častěji a dalo by se říci, že tomu tak bude i v mnohem větší míře. Více se však o tematice a námětech rozepisovat nebudu, abych neposkytovala spoilery, což rozhodně není cílem této recenze.

 

Román nám nabízí ucelený příběh, jenž je přímočarý a neobsahuje žádné odbočky a vedlejší dějové linie. Vše se točí kolem hlavní hrdinky. Kompozice je tedy převážně chronologická s menšími skoky, kde autorka postupně přechází od věku dospívání až k dospělosti. Avšak je nutné konstatovat i fakt, že s ohledem na prolog, jenž je vyprávěn v době současné, ostatní kapitoly jsou s ohledem na něj retrospektivní a chronologicky navazují až epizody poslední a epilog. Upozorňuji, že text je zejména v první třetině poměrně bohatý na surové scény, ale jakmile se přes tuto smutnou část pročtete, příběh již není tak psychicky náročný. Veškeré situace jsou věrohodně, procítěně a barvitě zpracovány, což působí autenticky. Díky tomu autorka aktivuje vaši fantazii a vy si tak snadno můžete představovat, co se v příběhu děje. Při četbě si můžete povšimnout četných vnitřních monologů. Nahlédnout můžete nejen do myšlenek Eriky, ale i jejích rodičů. Některé pasáže hovoří za vše a vysvětlují či možná spíše dokreslují celou mozaiku.

 

Co se týká postav, není jich v ději moc. Autorka se hodně zaměřila na domácí prostředí, kde figury nechává přemýšlet nahlas a prokresluje je hodně do hloubky. Dále je věnován poměrně velký prostor Eričině kamarádce ze sdíleného bydlení a jejímu bratrovi. Ostatní postavy jsou spíše epizodní a do života hlavní protagonistky zasáhnou jen na malou chvíli a potom hned mizí.

 

Autorka pro vyprávění zvolila objektivní er-formu, jež sleduje události odehrávající se kolem Eriky. Vše je sepsáno v minulém čase, jedině tehdy, pokud je třeba zvýšit napětí je využíváno polopřímé či přímé řeči a přítomného času. V ději se objevuje spousta popisných pasáží, které však čtenáři nijak nevadí. Většinou jsou tyto party zaměřeny na charakteristiky figur, popisují situace a prostředí. Ač jsou často takovéto úseky do příběhů vkládány pro zpomalení děje, tady by se dalo tvrdit, že je to přímo opačně. Vyprávění se velmi dobře a rychle čte. Od knihy se neodtrhnete do té doby, dokud nedočtete do konce a nezjistíte, jak to všechno dopadne.

 

Celkově Smrtelný hřích hodnotím pozitivně. Kniha by mohla coby osvětová otevřít čtenářům oči a mohla by je upozornit na možné problémy, jež jsou v okolí jejich očím ukryty. Téma je tentokrát hodně náročné a abych pravdu řekla, nejednou mi vhrkly slzy do očí. Když jsem titul četla, vzpomněla jsem si na jiný, který mi dala maminka, když mi bylo patnáct let, jmenoval se Už nejsem vaše dcera a napsala jej Karin Jäckelová. Mnohokrát se mi při interpretaci novinky Markéty Harasimové vybavila. Smrtelný hřích si mě získal pro poutavý, přímočarý, čtivý a plynule odvyprávěný příběh, v němž byste nenašli jedinou pasáž, která by byla navíc. Dále nesmím zapomenout vyzdvihnout grafické zpracování. Autorka opět použila velké patkové písmo, jež se mi dobře čte a nebolí mě z něj oči. Svazek má celkově 320 stránek, což je u Markéty Harasimové standardní rozsah, avšak přečteno jsem měla poměrně rychle. Autorka totiž oplývá vytříbeným stylem, jenž je dílo od díla lepší. Interpretace pro mě byla s ohledem na náročnou tematiku poměrně silným čtenářským zážitkem.

 

Román Smrtelný hřích mohu vřele doporučit všem milovníkům napínavých románů, jimž nevadí tematicky náročná četba, erotické scény, a pochopitelně také příznivcům Markéty Harasimové. Pozor, tentokrát to není nic pro slabé povahy.