Volným pádem – Markéta Harasimová

V minulém týdnu, tj. 1. května, jsem publikovala recenzi jedné z knih, které Markétě Harasimové vyšly v měsíci dubnu. V dnešní recenzi, jejíž datum vydání jsem vybrala účelově s ohledem na tematiku knihy, pojednám o druhé z nich, jíž je titul Volným pádem, který vyšel pod hlavičkou autorčina nakladatelství MaHa. Důvodem toho, proč jsem pro vydání zvolila právě dnešní den, je fakt, že v tomto roce se 8. květen nese ve znamení oslav dne matek a román Volným pádem naplňuje toto téma hned několika možnými způsoby. S ohledem na to, že jsem přečetla téměř všechny knihy, které autorka sepsala, mám s čím srovnávat. Tato kniha je překvapující svou odlišností od jiných autorčiných děl. Stejně jako v recenzi, která vyšla v minulém týdnu, musím poznamenat, že námět i tematika vás překvapí. Svazek v sobě ukrývá velkou dávku napětí, emocí, strachu, ale i příjemných chvil, ty jsou ale tentokrát upozaděny, protože se budeme v rámci žánrového vymezení pohybovat v opět v oblasti psychothrillerů.

 

Markéta Harasimová je autorka, jež si vydobyla své místo na poli české literární scény. Na svém kontě má pod hlavičkou vlastního nakladatelství MaHa vydaných dvanáct titulů pro dospělé čtenáře (Poháry touhy, Osmnáct, Potemnělý ráj, Černá vdova, Doktorka Viktorie, Purpurové doteky, Hedvábná past, Vůně noci, Klinická smrt, Smrtelný hřích, Jak chutná strach a dnes zmiňovaný román Volným pádem), dva dětské a nově jeden romantický pro dospělé pak vyšly pod taktovkou nakladatelství Bookmedia (Z deníku kočičky Ťapičky, Koťátka kočičky Ťapičky a Na kočičí svědomí), celkově je však těch titulů dvacet sedm a  perličkou je, že do roku 2014 vydala celkem deset titulů bez toho, aniž by měla vystudovanou školu s humanitním zaměřením. Její vývoj je na románech zajisté znát. Neustále obměňuje témata a snaží se v dějích vyobrazovat dnešní dobu a život v ní. Její příběhy jsou čtivé, napínavé a svižně ubíhající. Stěžejními tématy jsou problematika sociálních vztahů, láska a milostné vzplanutí či detektivní zápletky.

 

 

Psychothriller tentokrát s tematikou mateřství vydaný pod názvem Volným pádem vyšel 24. dubna 2022 pod taktovkou nakladatelství MaHa. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít titul pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Markétě Harasimové a nakladatelství MaHa.

 

Hlavní hrdinkou románu je Linda, která žije poměrně poklidným životem naplněným časem stráveným s kamarádkami, volnočasovými aktivitami a dostatkem všeho, po čem jen zatouží. Vše se zlomí ve chvíli, kdy se provdá za majetnického, žárlivého a uzurpátorského Bohdana, jenž ji postupně připraví o vše, co má ráda. Dokonce kvůli němu opustí i práci a přijde o vlastní příjmy. Lindě tikají biologické hodiny a stále více touží po děťátku, její přání se po nějaké době naplní. Bude Linda šťastnou matkou? Jak dlouho jí rodinné štěstí a dostatek všeho vydrží? Odpověď získáte, když se začtete do tohoto čtivého, strhujícího a poutavého psychothrilleru. Tady se opět setkáváme s Markétou Harasimovou takovou, jakou ji známe. Z textu prýští emoce, čtenář je napnutý jak struna a ježí se mu chlupy hrůzou, když čte násilné scény, kterých se tu několik objevuje. Je to četba pro milovníky thrillerů a psychologických románů, kterým nevadí tematika smrti a násilných scén.

 

Jak už jsem psala i v předchozích recenzích, Markéta Harasimová ráda pracuje s různorodými tématy, což dokazuje i svou novinkou Volným pádem. Tentokrát otevřela témata jako je rodinný život, touha po mateřství, rozdíl mezi životem v dostatku a nedostatku či sociálních vztahů ve společnosti. Mohla bych jmenovat i celou řadu dalších témat, ale s ohledem na to, že nerada poskytuji spoilery, tak tady svůj výčet utnu. Hledání dalších tematických a námětových rovin ponechám na čtenářovi samotném a na jeho vlastní interpretaci textu.

 

Příběh je, jak jsme zvyklý u platformy nakladatelství MaHa, vepsán do různě dlouhých kapitol, jež jsou číslovány. Čtenář tudíž dopředu neví, o čem daná kapitola bude. Vypravěč dění kolem Lindy sleduje zpovzdálí a je realizován objektivizovanou er-formou, která je občas nabourávána polopřímou řečí (Lindiny myšlenky/vnitřní hlas) či přímou řečí realizovanou mezi jednotlivými postavami. S ohledem na to, že je text vepsán do různě dlouhých kapitol, tak ty delší jsou nabourávány vynechaným řádkem, což dopomáhá k tomu, že se vyprávění posouvá dále. Kompozice je chronologická, i když je nutné zmínit i fakt, že prolog je kapitolou, která se v textu objeví znovu, tudíž můžeme mluvit o retrospektivě. V retrospektivních pasážích autorka sází zejména na vzpomínky hlavní postavy, jež ji na jednu stranu v těžkých chvílích utápí, ale jindy ji zase pomáhají k tomu, aby se vyšvihla ze dna. Styl Markéty Harasimové ruku v ruce s kompozicí, tematikou a náměty doslova přiková čtenáře do křesla. Popisované situace jsou živé a hodně realistické, takže si je čtenář může poměrně snadno představovat. Vyprávění je díky tomu věrohodné, procítěné, plastické a barvité. Z jeho autenticity až běhá mráz po zádech. Celkově vše přispívá k tomu, že je čtenář snadno vtažen do děje, což je zapříčiněno konkrétně aktivací jeho fantazie.

 

V románu se objevuje pár postav, jež jsou charakterizovány do větší hloubky, protože do děje zasahují delší dobu, nebo v něm hrají nějakou větší roli. Určitě sem můžeme zařadit hlavní protagonistku Lindu, Bohdana, Petra Otavu či Barunku. Dále se v textu objevují postavy, které jsou popsány jen povrchně, protože do děje tolik nezasahují, protože jsou epizodní, na chvíli se v příběhu objeví, pak zmizí a již se neobjeví.

 

Jak jsem již podotkla výše, děj je odvyprávěn v objektivizované er-formě, a to v minulém čase. Když autorka chtěla zvýšit napětí, použila přítomný čas. Budoucí čas používala zejména v polopřímé řeči, kdy hlavní postava přemýšlela o tom, co se bude dít dále, co bude dělat, jak se zachová, co má říci a podobně. Všechny tyto postupy přispívají k atraktivitě a autenticitě textu. Úderné party, při kterých běhá čtenáři doslova mráz po zádech, jsou realizovány formou krátkých vět či výpovědí. Děj je bohatý na popisné pasáže, které plní funkci brzdy ve vyprávění. Objevují se charakteristiky postav, popisy prostředí, situací či času. Zpomalení děje není na závadu, spíše naopak si čtenář vyprávění více užije a vychutná. Abych pravdu řekla, některé pasáže jsou tak náročné na psychiku, že občas knihu chtě nechtě zavřete, vydýcháte se a znovu se do četby ponoříte. Vyprávění jako takové se čte velmi dobře, ale jak vyplývá z předchozí věty, pro tematickou náročnost si budete pravděpodobně dělat krátké pauzy (extrémně krátké pauzy), protože se od titulu nebudete moci odtrhnout do té doby, dokud nezjistíte, jak vše dopadlo.

 

Celkově hodnotím psychothriller Volným pádem velmi pozitivně. Příběh je sice hodně psychicky náročný, ale i přesto se čte téměř sám. Jak jsem naznačovala, při interpretaci jsem si dělala malé pauzy, hlavně tedy v těch pasážích, které byly náročné na psychiku. Téma potěší zejména milovníky psychologických románů a titulů Markéty Harasimové. Když mi byl titul autorkou nabídnut, byla jsem nadšena, protože její knihy mám opravdu moc ráda. Když jsem se začetla, kniha si mě hned získala, protože autorka již v prologu nechodí kolem horké kaše a připraví čtenáře na to, co musí za několik kapitol následovat. Je to poutavý a čtivý příběh. Zmíním-li tematiku mateřství, musím konstatovat, že je zpracována hned z několika úhlů pohledu. Můžeme vnímat úlohu milující matky, matky, která byla svými dětmi zapuzena, matky, jež si se svou novou rolí nedokáže poradit a mohla bych takto jmenovat dále. Děj je uveden prologem a zakončen epilogem, celkem je vepsán do 31 kapitol a kniha má celkem 336 stran. Líbí se mi i grafická stránka, kdy je použito přiměřeně velké patkové písmo, pro nadpisy kapitol je použito bezpatkových verzálek. Typografie a sazba jsou zvládnuty dobře. V sekci grafiky potom musím vyzdvihnout i obálku, kde jsem zpočátku nechápala, proč je na ni vyobrazena oranžová plyšová kočka, ale když se do příběhu začtete, hned všechno pochopíte. Autorčin styl jsem si oblíbila již při prvním setkání s její knihou a stále mě baví, protože na sobě Markéta Harasimová stále pracuje a s každou další knihou přijde nějaké překvapení. Její texty se čtou dobře a i když jsou svazky obsáhlejší, zdatnější čtenář je bude mít přečtené během pár večerů. Z četby tohoto titulu jsem si odnesla neočekávaný čtenářský zážitek a ještě teď, když si vzpomenu na některé scény, tak mi vstávají chlupy strachem. Zároveň mi často stoupaly slzy do očí.

 

Román Volným pádem mohu vřele doporučit všem milovníkům psychothrillerů, románů s tematikou rodinných tragédií či sociálních románů. Nesmím ale opomenout ani příznivce příběhů Markéty Harasimové.