Knihoměsíc – květen 2023 (doplnění)
Vážení čtenáři,
měsíc květen je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.
Přečtené knihy:
- Niccolo Machiavelli – Vladař (Na začátku roku jsem se pustila do Čtenářské výzvy Databáze knih, kde jedním z bodů je přečtení knihy odehrávající se v 16. století. Nikdy by mě nenapadlo, že si přečtu právě tento titul. Abych pravdu řekla, od knihy jsem čekala popis ctností a neřestí panovníků, ale kniha měla přidanou hodnotu v tom, že mimo to popisovala i historickou situaci té doby a čtenář si tak mohl vše velice dobře představit. Líbilo se mi, že autor si s ničím nebral servítky a vše popsal poměrně otevřeně. Český překlad je kvalitní a čtení je zajímavým zpestřením a únikem od románové formy. Při četbě se zamyslíte jistě nad přesahem do dnešní doby, nebudu vám zatajovat, že je titul svým způsobem nadčasový.)
- Ursula Poznanski – Pět (Román Pět z pera Ursuly Poznanski mě uchvátil. Byla to čtivá a strhující detektivka, naplněná vrchovatě napětím a překvapivými zvraty. Abych pravdu řekla, docela mě překvapil závěr. Upřímně, až téměř do poslední stránky jsem napětí vážně nečekala. Autorka má interesantní styl a já už se těším na další setkání s jejími hrdiny. Tento titul je prvním ze série o vyšetřovatelce Beatrice Kasparyové.)
- Claire Keeganová – Takové maličkosti (O novele Takové maličkosti od Claire Keeganové, která byla vydána pod hlavičkou nakladatelství PROSTOR, jsem se dozvěděla náhodou, a to na Facebooku díky výzvě Čtenářského klubu Martinus.cz. Abych pravdu řekla, tak silný příběh s neobvyklou rezonancí mě hluboce zasáhnul. Text je velmi stručný, vše se odehraje na pouhých 63 stranách a překvapí vás zejména tím, co se nachází mezi řádky. Ne vše musí být vždy čtenáři naservírováno autorem na zlatém podnosu. Autorka si za tento příběh, jenž kritizuje tzv. Magdaleniny prádelny v Irsku, vysloužila nominaci na Man Bookerovu cenu 2022. Co však titul hodně poznamenalo, je nedokonalý překlad. Mnohdy nedává text smysl.)
- Martin Komárek, Herbert Slavík – Poslední revoluce: Jak jsme žili 1985-1992 (Titul Poslední revoluce je pro mě velkým překvapením. Obsahově je kniha nabitá cennými popisy událostí, jež napsal Martin Komárek. To však není všechno. Herbert Slavík povídání obohatil o dobové fotografie, jež monitorují všechny popsané události i s emocemi, které s nimi byly neodmyslitelně spojené. Kniha je psaná čtivým, živým stylem a může na vás působit coby dobová reportáž. Důvodem je fakt, že jak Martin Komárek, tak i Herbert Slavík obrázky a text doprovodili svými glosami, jež jsou úderné a čtenáře na chvíli přenesou do dané doby. Knihu mohu doporučit všem milovníkům historie, ale i žákům základních a středních škol či studentům škol vysokých. Troufnu si tvrdit, že se jedná o skvělý učební materiál, se kterým mohou pracovat i učitelé dějepisu ve svých hodinách.)
Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.
TAGS
