Autor: Iwik

  • Knihoměsíc – květen 2024

    Knihoměsíc – květen 2024

    Vážení čtenáři, měsíc květen je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.


    Přečtené knihy:

    1. Nelly Černohorská – Oko čarodějnice (Tato kniha je úvodním titulem edice s názvem Zrnka Temnoty. Abych pravdu řekla, tak je určitě velmi zajímavým uvedením. Příběh mě zaujal hned po pár řádcích. Napětí autorka dokázala udržet po celou dobu, a to i přesto, že jste již zhruba od dvou třetin znali rozřešení detektivní zápletky. Ano, jedná se o horor, jenž se snoubí s detektivkou. I přes tento fakt stejně autorka dokázala udržet napětí a gradovat je až do posledního řádku, rozuzlení příběhu je překvapivé a tentokrát je čtenář nalezne opravdu až na samotném konci. Mohu vřele doporučit všem milovníkům temného čtení, ale také příznivcům autorky. Těším se na další setkání s jejím počinem.)
    2. Zdeněk Svěrák a kolegové – Půlstoletí s Cimrmanem: Legendární divadlo z odvrácené strany (Poměrně útlá knížka, na níž se podíleli všichni, kdo mají něco společného s Divadlem Járy Cimrmana. Důstojný úvod ke vzpomínkám svých kolegů sepsal formou dopisu již zesnulému Ladislavu Smoljakovi sám Zdeněk Svěrák. Tento dopis je plný zajímavostí, ale i vtipných pasáží. Jazykové vyjadřování Zdeňka Svěráka je barvité, čtivé a plně vystihující poetiku tohoto divadelního uskupení. Na úvodní dopis navazují vzpomínky ostatních kolegů, které jsou mnohdy vtipné. Za vzpomínkami psanými následují fotografie, které zachycují nejen dění na pódiu, ale hlavně se zaměřují na zákulisí a různé další aktivity, jež společně členové divadla podnikli. Za fotografickým koutkem následuje závěrečná tečka v podobě textu Miloně Čepelky. Myslím si, že se jedná o velmi povedenou publikaci, která udělá radost všem příznivcům tohoto divadelního souboru, ale může být i pomůckou ve studiu žákům středních škol či studentům škol vysokých.)
    3. Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí (Jeden z titulů české klasické literatury, který překvapí. Román překvapí nejen častým prolínáním erotiky s politickým podtextem. Kundera ve svém díle vyobrazuje osud hrdinů, již se zmítají mezi ideologiemi. Zároveň je v textu často řešena otázka lidské existence. Do vyprávění vstupují postavy, jež zastupují nejen sexuální, ale také umělecké požitky, vůči čemuž je do opozice kladena právě ona nesnesitelná lehkost bytí, dle níž nese dílo název a jedná se tudíž o stěžejní myšlenku. Četba románu je poněkud náročnější, protože čtenář musí být při četbě pozorný a spoustu věcí si musí zapamatovat, aby všechny indicie do sebe v konečném rámci zapadly. Dílo je rozděleno do několika částí, jež mají společné postavy, je tu jednotné téma a společné motivy. Děj se odehrává v 60. letech 20. století, jsou tu zřejmé i události roku 1968 a následná normalizace. Hlavními protagonisty jsou dvě milenecké dvojice, a to Tereza s Tomášem a Sabina s Franzem. Střídání pasáží věnovaných jednotlivým protagonistům opravdu vyžaduje zvláštní pozornost. Tento román bych doporučila zejména milovníkům klasické literatury, románů ze života a náročného čtení, ale také příznivcům tvorby Milana Kundery.)

    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

  • Knihoměsíc – leden 2024

    Knihoměsíc – leden 2024

    Vážení čtenáři,

    s opožděním vám přináším souhrn všeho, co jsem v měsíci lednu tohoto roku přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.


    Přečtené knihy:

    1. Milan Kundera – Unesený Západ (Unesený Západ od Milana Kundery je velmi zajímavým titulem, jenž v krátkosti poukazuje na potíže střední Evropy a její kultury, jež dle slov autora již dávno není brána coby hodnota. Útlá knížka se skládá ze dvou esejů, a to Nesamozřejmost národa a Unesený Západ. Obě díla jiným způsobem popisují totéž. První text je vstupním projevem Milana Kundery ze IV. sjezdu spisovatelů v roce 1967. Kundera byl za něj komunistickou stranou obviněn z tvorby politické a filozofické opozice. Oba texty mají na čtenáře velký dosah a vedou jej k zamyšlení o českém národu. Kniha se mi dobře četla a mohu ji vřele doporučit všem čtenářům, kteří nad přečteným rádi hloubají, studentům historie a literatury a v neposlední řadě i příznivcům Milana Kundery samotného.)
    2. Petr Ludwig – Konec prokrastinace (Kniha Konec prokrastinace od Petra Ludwiga mě překvapila svou barvitostí a praktičností výkladu. Z knihy se dozvíte, jak bojovat s odkládáním důležitých věcí, ale i se strachem z neúspěchu, jenž právě často k prokrastinaci vede. Text ja doplněn o ilustrace a grafiky. Ke knize vznikly i webové stránky, kde je možné se dočíst více a případně si tu zájemci mohou stáhnout doplňkové materiály pro praktické cvičení.  Knihu mohu vřele doporučit všem čtenářům, kteří na sobě chtějí pracovat a být úspěšní jak ve studiu či práci, tak v osobním životě.)
    3. Mark Greaney – Šedý muž (Šedý muž od Marka Greaneye je velmi poutavým thrillerem, při jehož četbě budete mít poměrně často husí kůži. Hlavní hrdina je opravdový tvrďák, ale to uvidíte sami. Děj se odehrává hned v několika evropských státech a najdeme v něm i českou stopu. Kniha je čtivá, poutavá, a protože se v ní pořád něco děje, tak je neskutečně strhující a zajímavá. Autor při psaní tvořil četné rešerše, týkající se hlavně zbraní, práce s nimi, ale třeba i týmové bojové taktiky. To vše v textu má svoje neodmyslitelné místo. Knihu mohu vřele doporučit všem čtenářům napínavých thrillerů a bojových scén. PS: Dodám, že pokud jste viděli film, vůbec to nevadí, dle vlastní zkušenosti mám pocit, že je adaptace zpracována pouze na motivy a kniha mi přišla asi zajímavější, i když film též nebyl vůbec špatný.)

    Poslechnuté audioknihy:

    1. Agatha Christie – Vražda na Nilu (Audiokniha mě velmi mile překvapila. Jedná se o dramatizaci stejnojmenného románu, jež je udělaná zajímavým způsobem. Posluchač má pocit, jako by byl součástí dění, tomuto pocitu hodně přispívá zvukový podkres, kde šplouchá moře nebo se dohadují obchodníci na tržišti. Výkony vypravěčů jsou výborné, tudíž si audiokniha jako celek zasluhuje velmi pozitivní hodnocení. Překvapením pro mě bylo, že se tu vůbec neobjevil Hercule Poirot, kterého jsem očekávala. Jeho náhradník, jímž byl kněz mu ale výtečně sekundoval. Vřele doporučuji všem milovníkům děl Agathy Christie, ale i těm, kteří si rádi poslechnou dramatizace knih.)
    2. Agatha Christie – Svědkyně obžaloby (Audiokniha je pro mě opět milým překvapením. Je to již druhá dramatizace díla této autorky, co jsem měla možnost slyšet. Abych pravdu řekla, moc se mi to líbilo. Forma dramatizace a zvukový podkres docílily toho, že je posluchač součástí děje. Výkony vypravěčů byly procítěné a věrohodné. Audiokniha jako celek si zasluhuje velmi pozitivní hodnocení. Vřele doporučuji všem milovníkům děl Agathy Christie, ale i těm, kteří si rádi poslechnou dramatizace či zkrácené příběhy.)
    3. Agatha Christie – Pavučina (Další dramatizace díla legendy klasické krimi. Agatha Christie zpracovala velmi zajímavou a poutavou zápletku, kterou interpreti uchopili bravurně. Opět je vše zpracováno velmi věrohodně, k čemuž přispívá i zvukový podkres. Audiokniha jako celek se mi moc líbila a zasluhuje tedy pozitivní hodnocení. Vřele doporučuji všem milovníkům děl Agathy Christie, ale i těm, kteří si rádi poslechnou dramatizace či zkrácené příběhy.)

    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

     

  • Knihoměsíc – duben 2024

    Knihoměsíc – duben 2024

    Vážení čtenáři, měsíc duben je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.


    Přečtené knihy:

    1. Milan Hrabal – Domluvená šifra (Básnická sbírka varnsdorfského básníka je lyrickou poctou oběma Lužicím, do nichž se Milan Hrabal zamiloval. Ve sbírce jsou zachyceny formou tklivého lyrického subjektu básníkovy niterné pocity lásky a odloučení. Sbírka je čtivá a poutavá. Musím říci, že vás do sebe vtáhne poutavými jazykovými prostředky, jež jsou barvité. Knihu hodnotím velmi pozitivně a doporučuji všem milovníkům poezie či příznivcům Milana Hrabala.)
    2. Arthur Miller – Čarodějky ze Salemu (Tato kniha mě hodně dlouho míjela, až jsem na ni jednou narazila v naší městské knihovně. Řekla jsem si, že to zkusím. Téma zní zajímavě: čarodějnické procesy v 17. století v americkém městečku Salem. Podtitul Když před soudem stojí pravda… dodává dílu o to větší palčivost. Na obálce je možné vidět vše, co celým dramatem rezonuje. Kniha je velmi těžká na interpretaci po pocitové stránce. Smutek prostupuje téměř každou stránkou. Zároveň si čtenář může povšimnout nepochopení a do jisté míry také hledání viníků za každou cenu. Nikdo nikoho neposlouchá a nikdo nikomu nevěří. Oprátka hrozí téměř každému, kdo není ochotný přiznat, že obcoval s ďáblem. Knihu bych vřele doporučila všem milovníkům dramatu, tematiky čarodějnických procesů a příznivcům autora Arthura Millera.)
    3. Joanne K. Rowlingová – Harry Potter a tajemná komnata (Druhý díl série o Harry Potterovi si mě opět získal pro svou lehkost a barvitost. Napětí z vyprávění sršelo od začátku až do konce. Vůbec už se nedivím tomu, že se tato série stala na počátku milénia hitem a tento status si s stále drží. Kniha má potenciál oslovit další generace čtenářů. Co je na ní dle mého názoru fajn, je fakt, že se nekouká a můžete se k ní neustále vracet. V knize je uvedeno, že je vhodná pro čtenáře od 9 do 99 let. Souhlasím s tím, je mi tolik, kolik mi je, a příběh mě okouzlil. Mohu vřele doporučit všem milovníkům fantasy příběhů, světa Harryho Pottera a tvorby J. K. Rowlingové.)
    4. Miroslav Pech – Program Nosferatu (Tato útlá knížka, jež je 14. svazkem edice Zrnka temnoty od nakladatelství Golden Dog, je zajímavým a zároveň poněkud zvláštním počinem. Zpočátku máte pocit, jako by se o hororový příběh vůbec nejednalo, ale jakmile překlenete počáteční seznamovačku, tak se to rozjede. Abych pravdu řekla, v některých pasážích jsem se až divila, co autor dokázal vymyslet za zápletky. Když bych měla hodnotit titul jako celek, tak mi přijde v rámci hororového žánru specifický a hororoví příznivci by možná řekli, že se jedná o lepší průměr. Pro mě byla kniha zajímavým překvapení a už teď se těším na další setkání nejen s autorovými tituly, ale i s edicí Zrnka temnoty. Knihu mohu doporučit všem příznivcům autora Miroslava Pecha a hororového žánru, avšak i těm, kteří tento žánr teprve chtějí ochutnat.

    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

  • Knihoměsíc – březen 2024

    Knihoměsíc – březen 2024

    Vážení čtenáři, měsíc březen je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

    Přečtené knihy:

    1. Jan Hlubek – Pouť (Na tuto knihu jsem náhodou narazila v nabídce aplikace Bookport, když jsem hledala titul vhodný pro splnění výzvy Čtenářského kalendáře Knihy Dobrovský. Zadání znělo jasně, měla jsem si přečíst knihu pro děti a toto mě zaujalo. Jedná se o horor, který je navíc okořeněn až detektivní zápletkou. Hlavní rekvizitou tohoto textu je stará hračka, a to kolotoč, který po natažení klíčkem hraje ukolébavku. Ta ale posluchače přenese do děsivého snu, jenž nahání hrůzu. Hlavní hrdinové jsou detailně prokresleni, což platí i o ději celkově. Mohu vřele doporučit všem čtenářům, kteří si rádi přečtou český horor a jímž nevadí trošku dětský jazyk. Rozhodně to stojí za pozornost.)
    2. Alex Ahndoril – Až najdu klíč (Alex Ahndoril je novým pseudonymem manželské dvojice, jež vystupuje pod pseudonymem Lars Kepler. Nové jméno s sebou přináší nový koncept, jenž potěší zejména příznivce klasické krimi podobné tvorbě Agathy Christie. Příběh je čtivý a napínavý od začátku do konce. Hlavní hrdinka Julie řeší případ nejen s pomocí své šedé kůry mozkové, skládá si dohromady dílky puzzle, až nakonec přijde k rozuzlení celé záhady. Zajímavé je, jak je to zamotané a na konci vše působí tak logicky a krásně to do sebe zapadá. K rozuzlení se ale musí člověk pročíst a nechat si zamotat hlavu slepými uličkami. Doporučuji všem milovníkům detektivních románů, ale i příznivcům Larse Keplera a Agathy Christie. Věřte, že nový koncept tvorby krásně sedí.)
    3. Jaroslava Černá – Vražedná krása (S románem Jaroslavy Černé jsem se setkala poprvé a abych pravdu řekla, zalíbila se mi. Překvapila mě čtivostí a vtažením do děje. Zároveň zvolila i zajímavou kompozici. Nikdy bych neřekla, že když budu znát zhruba někdy od poloviny knihy vraha, přičemž v druhé polovině budou rozplétány jeho pohnutky, že to bude takhle zajímavé a napínavé do poslední chvíle. Velmi zajímavé a mohu vřele doporučit všem čtenářům, kteří si oblíbili knihy Vlastimila Vondrušky či Jana Bauera, ale pochopitelně i příznivcům autorky samotné.)

    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

  • Knihoměsíc – únor 2024

    Knihoměsíc – únor 2024

    Vážení čtenáři, měsíc únor je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

    Přečtené knihy:

    1. Wagner Willian, Julian Voloj – Černý a bílý: Vzestup a pád Bobbyho Fischera (Komiksové zpracování životopisu americké šachové hvězdy druhé poloviny minulého století své čtenáře uchvátí výborným zpracováním. Kniha se čte téměř sama. Zaujala mě grafickým zpracováním, ale i příběhem. Život tohoto velikána židovského původu čtenáře v mnohém překvapí, zároveň vás utvrdí v tom, že nic nemusí být takové, jaké se to na první pohled zdá. Knihu mohu doporučit všem milovníkům komiksů a životopisů.)
    2. Leigh Bardugo – Griša 1: Světlo a stíny (První díl série mě překvapil. Abych pravdu řekla, moc jsem nevěděla, co si pod pojmem Grisha představit. Když jsem se pak pomalu začala nořit do víru příběhu, byla jsem mile překvapena. Svět titulu je zpracován poměrně zajímavým způsobem. Stejný pocit jsem měla i z postav, avšak nechci, aby to vyznělo, že kniha je bezchybná. Drobnosti se tu určitě najdou. Některé postavy jsou vykresleny jen velmi povrchně, což si myslím, že je v některých případech škoda. Na druhou stranu si ale myslím, že je to daň za poměrně malý formát. Ve čtečce má příběh pouhých 265 slidů. I tak je to ale podle mého velmi kvalitní dílo, které určitě stojí za pozornost a přečtení. Již teď se těším na pokračování.)
    3. Markéta Prášková – Klobouky z Agarveny 1: Rodinné tajemství (Tato kniha v sobě uzavírá krásný a milý příběh o dvou dětech, dvou kloboucích, jedněch prázdninách a cestování časem. Vyprávění je kouzelné a vede čtenáře k pochopení rodinných vazeb, ale i k dobrodružnému poučení. Časové oddělování ve vyprávění se odehrávalo na základě proměn jazyka. Jazyk historické doby byl založen na inverzi, jejíž funkci asi malé dítě pravděpodobně neodhalí a dospělý zase bude vnímat zvolený jazykový předěl za zvláštní. Trošku to tahá za oči. I přes to knihu hodnotím pozitivně a už teď se těším, jak to bude pokračovat.)

    Poslechnuté audioknihy:

    1. Agatha Christie – Černá káva (Výborná dramatizace titulu Agathy Christie. Tentokrát se v příběhu objevuje jeden z nejznámějších detektivů, a to Hercule Poirot. Zápletka byla zajímavá od začátku do konce a rozuzlení překvapilo. Interpetace byla procítěná a výborná. Dílo bylo uvěřitelné i díky použitému zvukovému podkresu. Musím říci, že jsem si audioknihu užila plnými doušky. Mohu ji vřele doporučit všem milovníkům detektivních příběhů od Agathy Christie, Hercula Poirota, ale i zkrácených verzí příběhů.)
    2. Yasmina Reza – Tři verze života (Dnes jsem doposlouchala tuto zajímavou a nevšední audioknihu. Abych pravdu řekla, chvilku mi trvalo, než jsem se s dějem sžila. Některé věci jsou mi záhadou, ale předpokládám, že to byl záměr autorky. Vypravěči se svých úloh zhostili s vervou a jejich výkony stojí za vyzdvihnutí. Děj byl zvláštní, nacházíme se se čtyřmi (pěti) postavami v jednom prostoru a čase. Na situace, které se odehrají, je nahlíženo třikrát a pokaždé jinak. Předpokládám, že k úplnému pochopení titulu asi časem dospěji. Audioknihu doporučím všem, kteří mají rádi audioknižní dramatizace a vícehlasé audioknihy, ale i díla o životě.)
    3. Jaroslav Havlíček – Helimadoe (Audiokniha, která vás zavede do jednoho malého městečka na přelomu 19. a 20. století, je velmi zajímavá. Hlavní hrdina, který se jmenuje Emil, je chlapcem, jenž onemocní a v rámci léčby se seznámí s doktorem Hanzelínem. Ten je otcem pěti dívek – Heleny, Lidmily, Marie, Dory a Emy. Celá audiokniha je obrázkem české společnosti dané doby, již můžeme sledovat očima malého Emila. Titul namluvil Václav Knop a musím říci, že se mu to velmi povedlo. Hudební doprovod je instrumentální a k danému příběhu velmi dobře zvolený. Audioknihu mohu doporučit všem milovníkům české klasické literatury, ale i příznivcům sociálních románů a příběhů z dětství.)

    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

  • Gaslighter – Markéta Harasimová

    Gaslighter – Markéta Harasimová

    Gaslighter - náhled


    Dnes, tj. v pátek 20. 10. 2023, se opět zaradují příznivci knih oblíbené české autorky Markéty Harasimové. Důvodem k radosti je vydání jejího očekávaného románu s názvem Gaslighter. Kniha opět vychází pod hlavičkou autorčina nakladatelství MaHa. Ráda bych vám tuto novinku představila prostřednictvím dnešní recenze. Abych pravdu řekla, díky možnosti srovnávat s ostatními autorčinými díly se tento titul od všech ostatních odlišuje asi nejvíce, a to nejen tematikou a námětem, ale i zdrojem, z něhož autorka brala inspiraci. S ohledem na to, že je v textu zpracován skutečný příběh, tak o to drsnější a údernější vyprávění čtenáři přijde. Na základě žánrového vymezení se i přesto text zařazuje k psychothrillerům.

     

    Něco málo o autorce (zdroj: cbdb.cz):

    Markéta Harasimová je autorka, jež si vydobyla své místo na poli české literární scény. Na svém kontě má pod hlavičkou vlastního nakladatelství MaHa vydaných patnáct titulů pro dospělé čtenáře (Poháry touhyOsmnáctPotemnělý rájČerná vdovaDoktorka ViktoriePurpurové dotekyHedvábná pastVůně nociKlinická smrtSmrtelný hříchJak chutná strach, Volným pádem, Slovo proti slovu, Kudlanka a v této recenzi zmiňovanou Gaslighter), dva dětské tituly a jeden romantický pro dospělé pak vyšly pod taktovkou nakladatelství Bookmedia (Z deníku kočičky ŤapičkyKoťátka kočičky Ťapičky Na kočičí svědomí), celkově je však těch titulů třicet jedna a  perličkou je, že do roku 2014 vydala celkem deset titulů bez toho, aniž by měla vystudovanou školu s humanitním zaměřením. Její vývoj je na románech zajisté znát. Neustále obměňuje témata a snaží se v dějích vyobrazovat dnešní dobu a život v ní. Její příběhy jsou čtivé, napínavé a svižně ubíhající. Stěžejními tématy jsou problematika sociálních vztahů, láska a milostné vzplanutí či detektivní zápletky.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    Tato kniha je inspirována skutečnou událostí, přičemž byla změněna jména protagonistů a upraveno pouze závěrečné vyústění příběhu. Dílo vzniklo s cílem otevřít oči všem, kteří žijí v podobném vztahu jako hlavní hrdinka, a dodat jim sílu opustit člověka, vedle kterého se v podstatě jen trápí.

    *****

    Marika po nějaké době, kdy žila single, potkala „muže snů“; charismatického a všeobecně oblíbeného Josefa. Jakmile přeskočila jiskra, jejich vášnivý vztah začal rychle gradovat. Nic však bohužel není jen růžové, což se potvrdilo i v případě této rodící se lásky. Josefovi diagnostikovali zhoubné onemocnění, kvůli němuž se nad dvojicí začala stahovat mračna. Maričin partner však i přesto přišel se žádostí o ruku a záhy se konala svatba. Rychlá, možná až překotná. A po ní vypuklo peklo. Josef se sice uzdravil, avšak začal se ke své o dost mladší ženě chovat vulgárně, manipulativně a urážlivě… Systematicky deptal její psychiku či sebevědomí tak dlouho, až upadla do depresí, které ji stály kariéru a málem i život. Nikdo z okolí přitom neměl tušení, že Marika za zavřenými dveřmi zažívá psychický teror překračující hranice lidské důstojnosti. Ona sama vše tajila; mylně se domnívala, že žije v typickém italském manželství, takže si nemá na co stěžovat. Až jednou si řekla DOST. Co ale nastane, když po dlouhých letech vystoupí z vlastního stínu a učiní rozhodnutí nerovný manželský svazek ukončit?

     

    Základní informace o knize:

    Psychothriller, jenž zpracovává skutečný příběh, Gaslighter vychází 20. 10. 2023 pod taktovkou nakladatelství Maha. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít titul pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství. Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji Markétě Harasimovénakladatelství MaHa.

     

    Recenze knihy:

    Gaslighter - obálkaHlavní hrdinkou nového románu Markéty Harasimové je Marika. Která je mladou, pohlednou a perspektivní ženou. V době, kdy se s ní setkává čtenář poprvé, žije sama v bytě a společnost jí tam dělají dvě milované kočky. Její život nabírá na obrátkách, když se potká s Josefem. Oba pracují ve stejné firmě, akorát každý v jiné pobočce. Josef Marice odhalí svou třináctou komnatu, jež ženě změní život od základu. Netuší však ještě, že to není všechno a že ještě stále se nepropadla na úplné dno. Co s sebou přinese svatba, na niž se těší? Jak se změní její život? Odpovědi nejen na tyto otázky získáte, když se začtete do tohoto strhujícího, poutavého, čtivého a oči otevírajícího psychothrilleru.

     

    Markéta Harasimová při psaní Gaslightera tentokrát postupovala úplně jinak, než bylo doposud zvykem. Příběh vznikl na základě skutečné události, o to údernější je. Z textu na čtenáře prýští množství emocí. Nejen že při čtení pocítí napětí, ale i smutek a troufnu si tvrdit též deprese. Psychoteror, jímž prochází Marika, pocítí i ten, kdo knihu bude číst. Vede k tomu vybroušená obraznost, reálnost popisu a sugestivnost, jež navozuje patřičnou atmosféru. Kniha je vhodná pro milovníky thrillerů, psychothrillerů a příběhů psaných podle skutečnosti. Musím však napsat, že to není nic pro slabší povahy.

     

    Markéta Harasimová tentokrát sáhla po tématu rodinných problémů, psychického teroru a nebála se zabrousit ani do vod sebevražedných myšlenek. Témat je v textu zachyceno nepřeberné množství, vyjmenována je jen malá ochutnávka. Další tematické záchytné body ponechám na vaší interpretaci, protože není mým cílem vytvářet nežádoucí spoilery.

     

    Román je stejně jako v předchozích autorčiných dílech rozpracován do různě dlouhých kapitol. Epizody jsou pouze číslovány, a tudíž čtenář nemůže dopředu zaujmout stanovisko k tomu, co se na následujících stránkách odehraje. Vypravěč je další složkou, jež tentokrát přidává na reálnosti a sugestivnosti vyprávěného. Děj je totiž vyveden v subjektivizované ich-formě. Na veškeré dění nahlížíme zúčastněnýma očima Mariky, jež nám dává přímo okusit své dojmy a emoce. O to větší bude mít vyprávění na čtenáře dopad. Objevuje se tu celá řada úderných a místy velmi drsných dialogů, jež jsou mnohdy i velmi peprné. Zaznamenat můžeme i vnitřní monolog, tedy Maričiny myšlenky. Kapitoly se dále dělí do menších celků, jež jsou znatelné díky vynechanému řádku a grafické značce, po níž je zřejmý dějový posun.

     

    Kompozice je tentokrát vystavěna převážně chronologicky, sem tam se objevuje retrospektiva, a to zejména ve chvílích, kdy se hlavní hrdinka v myšlenkách vrací do minulosti, v níž jí bylo lépe. Pro jiný typ kompozičního rámce, na nějž jsme byli v románech Markéty Harasimové zvyklí, díky zvolené formě vypravěče není prostor. V prologu se setkáváme s poměrně vypjatou scénou, jež nás uvádí do kontextu toho, co se bude dít na následujících stranách, v průběhu děje se zopakuje tento text znovu. Je to jeden z několika faktorů, jenž můžeme připočíst ke stylu autorky. Ten je vybroušený. I přesto, že mění způsob tvorby, stále si troufnu tvrdit, že je tu zachována čtivost a poutavost.
     

    Markéta Harasimová popisuje velice realisticky veškeré situace, což vede k tomu, že působí živě a plasticky. Čtenář tak může mít pocit, jako by byl všeho součástí. O to hůře, že je v textu popisována situace, jež se může dít i v našem okolí a my ji nemusíme vnímat a připouštět si ji. Kniha tak působí osvětově a troufnu si tvrdit, že po přečtení může vést čtenáře k procitnutí a zbystřenému vnímání svého okolí.

     

    Počet postav je poměrně malý, nejdůležitějšími jsou Marika a Josef, zbylé jsou spíše takovými figurami, v jejichž popisu autorka nezašla příliš do hloubky. U Mariky a Josefa dochází nejen k jejich přímé charakteristice, ale některé jejich rysy vyjdou najevo až po interpretaci textu a čtenář je vyvodí ve chvíli, kdy čte mezi řádky.

     

    Kromě toho, že autorka při vyprávění použila subjektivní ich-formu, využívá také přítomný čas, jenž přidává na napínavosti textu. Minulý čas a sem tam i podmiňovací slovesný způsob je použit ve vzpomínkách na lepší časy. Budoucí čas je použit především v polopřímé řeči, jež odráží myšlenky hlavní postavy. Emoce prýští z poměrně krátkých a úderných vět a výpovědí. Pro zpomalení děje jsou použity delší popisné celky. Nejčastěji se setkáváme s charakteristikami postav, popisy prostředí, času, psychického rozpoložení či situací. Jelikož je kniha tentokrát psychicky hodně náročná, může se stát, že si ji budete muset dávkovat po troškách. Román se i přesto čte velmi dobře.

     

    Děj je uveden prologem a završen epilogem, celkem je vepsán do 33 kapitol a příběh je vetknut do 353 stran. Epilog jako takový je dosti jímavý, ale zase nemohu prozradit proč, tak se o něm raději nebudu více rozepisovat. Líbí se mi grafická úprava, kdy je použito přiměřeně velké patkové písmo, pro nadpisy kapitol autorka používá bezpatkových verzálek. Typografie a sazba jsou zdařilé. Po grafické stránce musím vyzdvihnout i obálku, jež vyvolává řadu otázek a zároveň je důstojnou prezentací titulu. Autorčiny texty se velmi dobře čtou a i přesto, že jsou obsáhlé, zdatnější čtenář je zhltne během pár večerů.

     

    Celkově hodnotím psychothriller Gaslighter velmi pozitivně. Přečtení této knihy ve mně zanechalo takovou zvláštní hořkou pachuť. Bohužel naprosto přesně vyjadřuje to, co je běžnou praxí ve společnosti – lidská zaslepenost. Kniha se dá číst na jednu stranu jako hořký, napínavý příběh a na stranu druhou jako osvěta a výzva pro otevření očí a sledování dění v okolí. Oběťmi toxických vztahů nemusí být nutně jen ženy. Všímejme si tedy toho, co se v našem okolí děje a nebuďme zatvrzelí. Příběh je sice velmi psychicky náročný, ale i přesto se četl téměř sám. Přiznám se, že jsem v průběhu čtení, musela text odkládat a dávkovat si jej. Zvolené téma je ožehavé, ale i bolestné. Pro autorku zajisté bylo velmi náročné zpracování příběhu, o to více si cením toho, že jej zachytila. Jak jsem již několikrát podotkla, kniha je velmi napínavá, čtivá, zajímavá, ale i smutná. Od samého začátku jsem byla vtažena do děje a zároveň díky zvolenému vypravěči jsem měla pocit, jako by se všechno dělo mně. Bylo to až drsně reálné. O změně ve stylu psaní jsem již předem věděla, protože to Markéta Harasimová prezentovala veřejně. Abych se přiznala, zpočátku, protože jsem nevěděla, jak hluboké budou avizované změny, jsem se obávala, aby nebyly na škodu. Nyní vím, že autorka učinila dobré rozhodnutí. Z četby tohoto titulu jsem si odnesla velmi silný čtenářský zážitek, který ve mně ještě teď hluboce rezonuje.

     

    Román Gaslighter mohu vřele doporučit všem milovníkům psychothrillerů, thrillerů a skutečných příběhů. Nesmím však opomenout ani příznivce románů Markéty Harasimové, těm zajisté tato novinka udělá radost.


    Grafické hodnocení:

    Hodnocení 5


    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Žánr

    Romány, Literatura česká, Biografie a memoáry

    Vydání

    2023, MaHa

    Počet stran

    360

    Jazyk vydání

    český

    Vazba knihy

    pevná / vázaná

    ISBN

    978-80-88363-38-5

  • Enid Blytonová – SPRÁVNÁ PĚTKA na útěku

    Enid Blytonová – SPRÁVNÁ PĚTKA na útěku

    Správná pětka na útěku - náhled

    Úryvek recenze

    Vážení milovníci dobrodružství, opět se nám blíží dny s dlouhými večery. Pokud přemýšlíte, jak tento čas zpříjemnit svým potomkům i sobě, máme pro vás zaručený recept. Jaký? Audioknihu plnou napětí. V recenzi vám představím titul, jenž se pro tyto chvíle zaručeně hodí. Jelikož jsem v audio zpracování  slyšela první i druhý díl série o Správné pětce, oba se mi moc líbily, a proto, hned jak jsem se dozvěděla o vydání třetího pokračování, nemohla jsem odolat a musela jsem si jej poslechnout. Jaké dojmy ve mně titul vyvolal? To se dozvíte v následujících řádcích.

    Naši čtyři velmi dobře známí dětští hrdinové (Dick, Julian, Anna a George) a Georgiin pes Tim mají před sebou opět napínavé chvíle. Tři sourozenci se vydávají na prázdniny k George do Kirrinské chalupy, pochopitelně se těší, až si užijí dobrodružství na Kirrinském ostrově, avšak po příjezdu je čeká nemilé překvapení. Jak se děti na návštěvu Kirrinu těšily, tak to vypadá, že to taková pohoda nebude. Proč? Co se stane a jak si se situací protagonisté poradí? Jste-li zvědaví a rádi byste získali odpovědi na své otázky, nebo byste naopak chtěli s nostalgií zavzpomínat na své dětství, určitě si nenechte tento audioknižní titul ujít. Enid Blytonová i tentokrát dokázala propojit sociální tematiku s dobrodružství, ale také s tématem výchovy. Pro její díla je charakteristické, že nemají jen zábavnou funkci, ale i tu výchovnou a vzdělávací. Vyprávění je tak poutavé a napínavé, že se nebudete ani chvilku nudit. Vypravěčka, jíž je i tentokrát Michaela Maurerová, se postarala o dokonalé procítění, jež vás vtáhne do víru dění, bonusem je i to, že je neustále aktivována vaše fantazie, a to prostřednictvím neočekávaných zvratů.

    Kompletní recenze na stránkách Chrudimka.cz

  • Bretaňské tajemství – Jean-Luc Bannalec

    Bretaňské tajemství – Jean-Luc Bannalec

    Bretaňské tajemství - náhled

    Úryvek recenze

    Se sympatickým komisařem Dupinem jste již měli tu čest se seznámit prostřednictvím našich recenzí knih Bretaňská pýcha a Bretaňské světlo. Tentokrát se k nám vrací  v zajímavé situaci. Se svými kolegy vyráží objevovat taje bretaňských zákoutí, s nimiž je spojena legenda o králi Artušovi. Ač se těší na chvíle volna a zajímavá místa, vše se zvrtne a oni místo odpočinku musí řešit hned několik zapeklitých zločinů. Případy řeší s pověřením pařížské policie. Podaří se mu veškeré nebezpečí zažehnat a zachránit zbytek skupiny vědců zabývajících se zkoumáním legend o mytickém králi? Co vše se kolem nich semele a proč? Nejen na tyto otázky najdete odpovědi v této poutavé a čtivé knize.

    Jak je pro knihy o Dupinovi charakteristické, budeme se pohybovat po území Bretaně. Prostředí, v němž se odehrávají příběhy o králi Artušovi, je tajemné, ale zároveň i malebné a kouzelné. Dupin s kolegy sem vyráží proto, aby si společně užili volno. Dalo by se to označit coby soukromý teambuilding. Vše nabírá na obrátkách, když se hlavní hrdina dozví, že má vyslechnout jednoho místního vědce. Vyšetřovatel je rázem ve svém živlu a už se těší, až vykoná tuto povinnost a následně bude moci v poklidu objevovat zdejší krásy. Problém však nastane ve chvíli, kdy najde onoho vědce bez známek života. Co se stane dále a jak to vše dopadne, to ponechám na vaší interpretaci. Detektivní román je poutavý, zajímavý a čtivý. Osobně si myslím, že si jeho četbu užijete plnými doušky a že se vám bude líbit.

    Kompletní recenze na stránkách Chrudimka.cz

  • Mistr: Druhá část životního příběhu Johanna Georga Fausta – Oliver Pötzsch

    Mistr: Druhá část životního příběhu Johanna Georga Fausta – Oliver Pötzsch

    Mistr - Oliver Pötzsch (náhled)

    Úryvek recenze

    Když jsem vloni zjistila, že vyšel druhý díl ságy o Johannu Georgu Faustovi, byla jsem rozhodnuta, že si knihu prostě musím přečíst. První díl s názvem Kejklíř mě totiž uchvátil do takové míry, že jsem prostě potřebovala vědět, jak to všechno dopadlo. Ve chvíli, kdy mi byl nabídnut recenzní výtisk, jsem již byla rozhodnuta, že do toho půjdu. Byla jsem natěšená a zvědavá na to, zda se i tady budu setkávat s napínavými scénami plných mystiky a démonů, jako tomu bylo v prvním dílu. Román Mistr je druhou částí povídání o osudech doktora Johanna Georga Fausta z pera německého autora Olivera Pötzsche. Jméno tohoto autora jste již na stránkách Chrudimky mohli několikrát zaznamenat. V prvé řadě jsme pro vás připravili recenze knih ze série o Katově dceři, a to Katova dcera a ďábel z Bamberka a Katova dcera a hra se smrtí. A pochopitelně i prvního dílu o Faustovi s názvem Kejklíř. Všechny tři knihy mě nadchly, ale co Mistr? Přesvědčil mě o svých kvalitách? To se dozvíte v následujících odstavcích.

    Oliver Pötzsch se pustil po prvním úspěšném vyprávění o Faustovi i do druhého dílu, který ságu uzavírá. Opět příběh ztvárnil moderním a inovovaným způsobem, jenž je strhující, napínavý, čtivý a oproti předchozímu románu snad ještě dojemnější. Kniha v sobě ukrývá vyprávění nejen o samotném doktorovi s ďábelskými schopnostmi, ale i o jeho přátelích a dalo by se říci i rodině, protože Markétka je jeho dcerou. Autor svůj fiktivní příběh vystavěl na základech osudu reálné postavy, jež žila a pohybovala se po území dnešního Německa na přelomu 15. a 16. století. Druhý díl ságy však zachycuje hlavně honbu hrdinů za ďábelským Toniem del Moravia, Faustovým mistrem. Mnohá místa Faust mohl již za svého života navštívit, některá z nich však tehdy ještě neexistovala a autor je tak dotvořil ve své fantazii. O tom, jaká místa vznikla ve fantazii Olivera Pötzsche, se dočtete v závěrečném bedekru, v němž vás provede po všech místech, jimiž kráčely kroky jeho hlavních hrdinů, dokonce v něm poukazuje na jednotlivé scény, kde se daná místa stala dějištěm.

    Kompletní recenze na stránkách Chrudimka.cz

     

  • Kudlanka – Markéta Harasimová

    Kudlanka – Markéta Harasimová

    Kudlanka - Markéta Harasimová (náhled)


    Konec měsíce dubna se nesl ve víru radostných chvil pro fanoušky autorky Markéty Harasimové a jejích psychologických thrillerů s kriminální zápletkou. Důvodem pro radost bylo vydání titulu Kudlanka, jenž vám chci představit v rámci této recenze. Období od května do srpna pro mě bylo v duchu studijních povinností, i přesto jsem si ale našla chvíli pro přečtení této chuťovky, jež mi pomáhala se odreagovat od těžkostí studia. Román Kudlanka byl vydán opět pod hlavičkou autorčina nakladatelství MaHa. I tentokrát se autorka ve svém titulu zabývá tématy, jež se v jejích předchozích knihách neobjevovala. Tematika i námět jsou jiného kalibru, řekla bych, že tentokrát mnohem drsnějšího než kdy dříve. Kniha je plná krve, napětí, strachu, smrti, ale i rozjitřených emocí,  objeví se však i pár příjemných chvilek, jež jsou tentokrát hodně upozaděny.

    Něco málo o autorce (zdroj: cbdb.cz):

    Markéta Harasimová je autorka, jež si vydobyla své místo na poli české literární scény. Na svém kontě má pod hlavičkou vlastního nakladatelství MaHa vydaných třináct titulů pro dospělé čtenáře (Poháry touhyOsmnáctPotemnělý rájČerná vdovaDoktorka ViktoriePurpurové dotekyHedvábná pastVůně nociKlinická smrtSmrtelný hřích, Jak chutná strach, Volným pádem, Slovo proti slovu a v této recenzi zmiňovanou Kudlanka), dva dětské tituly a jeden romantický pro dospělé pak vyšly pod taktovkou nakladatelství Bookmedia (Z deníku kočičky ŤapičkyKoťátka kočičky Ťapičky Na kočičí svědomí), celkově je však těch titulů dvacet devět a  perličkou je, že do roku 2014 vydala celkem deset titulů bez toho, aniž by měla vystudovanou školu s humanitním zaměřením. Její vývoj je na románech zajisté znát. Neustále obměňuje témata a snaží se v dějích vyobrazovat dnešní dobu a život v ní. Její příběhy jsou čtivé, napínavé a svižně ubíhající. Stěžejními tématy jsou problematika sociálních vztahů, láska a milostné vzplanutí či detektivní zápletky.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    O čem je kniha Kudlanka?

    Téměř každá žena touží po svatbě a těší se, až od svého vyvoleného dostane zásnubní prsten. Klaudie to však vidí jinak – její zkušenosti s manželstvím jsou natolik tristní, že už o vdavky nestojí. Nevinný šperk s diamantem, s nímž ji partner požádá o ruku, tak odstartuje kolotoč temných událostí, na jejichž počátku stojí krvavá vražda Klaudiina potenciálního snoubence. Okolo mladé ženy je však těch mrtvol záhy mnohem více, a jedno úmrtí vypadá záhadněji než druhé. Kriminálka má brzy jasno – všechny nitky se postupně propojí právě u Klaudie, která se logicky stává hlavní podezřelou, a vyšetřovatelé hrdince šlapou na paty. Nepříjemné pro ně však je, že zcela chybí přímé důkazy k jejímu usvědčení. Pachatel po sobě důmyslně zametá stopy, mlží a šikovně policii tahá za nos. Inspektorka Márová s kapitánem Křížem se sice snaží, ale ani po několika měsících nejsou schopni nasadit vrahovi pouta a předat ho spravedlnosti. Případy brutálně zabitých lidí, ke kterým se ještě přičtou neobjasněné mordy z dávné či nedávné minulosti, tak možná zůstanou nepotrestány a viník se kriminalistům vysměje. Anebo ne?

    Základní informace o knize:

    Psychothriller Kudlanka vyšel ke konci dubna 2023 pod taktovkou nakladatelství MaHa. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít titul pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Markétě Harasimovénakladatelství MaHa.

    Recenze knihy:

    Hlavní protagonistkou nového románu je Klaudie Pánková. Je to mladá, půvabná překladatelka na volné noze. Na mnohé působí povýšeně a má problém s projevováním lásky druhým, svými vlastnostmi je nesympatická. Ve chvíli, kdy jí před jejím bytem vyhasne v rukou život jejího snoubence se kolem ní začnou dít věci, jež jí ani trochu nebudou příjemné. Podaří se Klaudii vymotat ze sítě smutných událostí, postavit se nohama pevně na zem a pochopit, co se kolem ní vlastně děje? Odpovědi nejen na tyto otázky získáte, když se začtete do tohoto poutavého, zajímavého, čtivého a strhujícího psychothrilleru, jenž je snad ještě drsnější než ty předchozí, o nichž jsem se zmiňovala v předchozích recenzích.

    Poslední kniha Markéty Harasimové je oproti ostatním ještě vyšším kalibrem. Z textu prýští nepřeberné množství emocí. Na základě promyšlené a propracované zápletky je čtenář napínán jako šle, zároveň se mu ale před očima míhá zlo a trýzeň v té nejhorší možné podobě. Kniha je ale tak strhující, že jakmile se do ní začtete, bude pro vás velký problém ji následně zase odložit. Jak jsem již naznačila, čtenář se může při interpretaci setkat s násilnými scénami, které jsou tentokrát spíše upozaděny, avšak pro navození atmosféry strhujícího psychothrilleru jsou dostatečné. Prim tentokrát hrají vhledy do myšlenek a pocitů hlavní postavy, vraha a policistů. Kniha jistě zaujme všechny milovníky psychothrillerů, kterým nevadí krev a smrt. Není to ale nic pro slabší povahy.

    Kudlanka - Markéta Harasimová (obálka)Co se týká tematiky, tentokrát autorka zabrousila do vod masových vražd, psychopatologických rysů osobnosti, náměsíčnosti, ale těšit se můžete i na, troufnu si tvrdit, stálé téma mezilidských vztahů. Těch témat je však mnohem více a jsou rozpracována do hloubky. Jejich vyhledání ponechám na vaší četbě a interpretaci. Tvorba spoilerů pochopitelně není cílem této recenze. Ještě upozorním na fakt, že autorka jde vždycky až do jádra problematiky a o zvolená témata se zajímá a konzultuje je s odborníky z praxe, což je rozhodně velkým přínosem.

    Děj je rozpracován do 28 různě dlouhých kapitol, jež jsou uvedeny krátkým prologem a pomyslnou tečku tvoří stručný epilog. Jedná se o strukturu, na niž jsme u autorky zvyklí. Jednotlivé kapitoly jsou tradičně pouze očíslovány, tudíž o tom, co se bude na následujících stránkách odehrávat, nic nevypovídají. Vypravěč je mnohdy nezúčastněným pozorovatelem dění, ale občas může vyvolávat dojem, jako by děj zprostředkovávalo svědomí či duše pozorované postavy. Vyprávěcí formou je typická objektivizovaná er-forma, jež je nabourávána polopřímou řečí, která nám dává nahlédnout do myšlenkových pochodů jednotlivých protagonistů. Jak už jsem uvedla výše, i tentokrát nahlížíme nejen osud hlavní postavy, ale i pachatele a policistů. Dále je text vystavěn na množství přímé řeči realizované mezi jednotlivými figurami. Kapitoly jsou standardně členěny do dílčích celků, jež jsou znatelné díky vynechanému řádku, v němž jsou umístěny tři grafické oddělovníky. Většinou se jedná o posun v ději nebo změnu perspektivy, kdy se přesouváme od jedné postavy k jiné.

    Kompozice je v případě Kudlanky komplikovanější, protože kromě stěžejní chronologie se v průběhu čtení častěji setkáváme s retrospektivou a paralelami. Retrospektiva je dokonce v textu několikrát zvýrazněna formou kurzivního řezu písma, kromě toho na ni je na straně 110 i slovně upozorněno. Retrospektiva hodně pracuje se vzpomínkami a minulostí hlavní protagonistky. Paralely zachycují pak jednotlivé perspektivy vypravěče, jenž v jednu chvíli sleduje dění kolem jedné postavy a následně reflektuje stejný okamžik u postavy jiné.

    Autorka se pyšní vybroušeným stylem, který si vás získá již od prvních stránek a nepustí vás do té doby, dokud nezjistíte, jak všechno dopadlo. V tomto případě tomu ještě přispívá poutavá zápletka. Veškeré situace jsou vyobrazeny tak realisticky a živě, až čtenáři běhá mráz po zádech. Vyprávěcí styl je barvitý, věrohodný, plastický a procítěný, díky čemuž si můžete vše snadno představit. Díky těmto vlastnostem textu si děj o to více užijete, protože vás vtáhne do víru dění.

    Co se týká protagonistů, tentokrát jich je oproti předchozím dvěma románům více. Do hloubky vyobrazuje autorka jen ty hlavní, ostatní figury jsou pouze epizodní. Na chvíli se objeví a následně zase zmizí, a proto je není potřeba nějak detailně vykreslovat. Podrobně je popsána Klaudie, policisté Márová s Křížem a pachatel.

    Příběh je odvyprávěn v minulém čase. V myšlenkách hrdinů se objevuje i čas budoucí a přítomný. Časy se obměňují podle toho, čeho chtěl vypravěč docílit. Pokud chtěl vyvolat napětí, bylo použito přítomného času. Pro zprostředkování informace zase zvolil minulý čas a v myšlenkách se objevuje poměrně často čas budoucí. Volba správného postupu vyprávění hodně napomáhá atraktivitě a autenticitě vyprávění. Podíváme-li se ještě jednou na složku napětí, zjistíme, že je naplňována také délkou větných celků, jež jsou krátké, úderné a zrychlují plynutí děje. Delší textové celky pak slouží naopak k jeho zpomalení a jedná se převážně o popisné pasáže. Často jde o charakteristiky postav, popisy prostředí, situací a času. Román jako celek se díky promyšlené kompozici a vyprávěcím formám velmi dobře čte.

    Celý příběh je zachycen do 316 stran. Zdatný čtenář bude mít knihu přečtenou za pár večerů. Co bych ještě na knize vyzdvihla? Určitě grafickou úpravu, kdy je použito přiměřeně velkého patkového písma, jež se dobře čte a vede oči po jednotlivých řádcích. Pro nadpisy kapitol je použito bezpatkových verzálek, což je pro knihy Markéty Harasimové standardní. Typografie a sazba se povedly na výbornou. Další předností počinu je obálka, jež přímo odkazuje k jednomu z námětů literárního díla.

    Celkově hodnotím Kudlanku velmi pozitivně. Příběh upoutá svými náměty, tématy i zpracováním. Tentokrát jsem byla nucena knihu číst pomaleji, než je zvykem, ale musím říci, že i tak se mi příběh zaryl hluboko pod kůži. Ještě teď nevěřícně kroutím hlavou nad vyústěním dění. Když mi byl titul paní Markétou Harasimovou nabídnut k recenzi, měla jsem velkou radost a s přijetím nabídky jsem neváhala. Tento psychothriller je zajímavý, neotřelý, čtivý a hlavně napínavý od začátku až do konce. Vyzdvihuji, že s odtajněním záhady autorka opravdu vyčkala a že jí nikde v průběhu psaní neunikl ani náznak toho, kdo by mohl pachatelem být. Po celou dobu jsem se tedy jen domnívala a dělala si různé závěry. Autorka tak vytvořila pole pro aktivního čtenáře. Hlavní hrdinka mi byla chvilkami sympatická, občas mě svým chováním a postoji udivovala, možná i šokovala.

    Jak se vyjádřila moje maminka, každá nová kniha Markéty Harasimové je lepší a lepší. Mohu s čistým svědomím říci, že tomu tak je i v tomto případě. Z četby tohoto titulu jsem si odnesla silný čtenářský zážitek. Autorka na sobě neustále pracuje a posouvá se v tvorbě kupředu. Už teď se těším na další titul a jak jsem se mohla přesvědčit na vlastní oči, čekání nebude příliš dlouho trvat, již na 20. října je na stránkách nakladatelství avizované vydání skutečného příběhu s názvem Gaslighter.

    Román Kudlanka mohu vřele doporučit všem milovníkům psychothrillerů a příběhů Markéty Harasimové.


    Grafické hodnocení knihy

    Hodnocení 5


    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Žánr

    Detektivky, krimi, Pro ženy, Literatura česká

    Vydání

    2023, MaHa

    Počet stran

    320

    Jazyk vydání

    český

    Vazba knihy

    pevná / vázaná

    ISBN

    978-80-88363-32-3