Iwíkova knihovna

stůžek knížek dorovná

Autor: Iwik

  • Jaroslava Černá – Vražedná krása

    Jaroslava Černá – Vražedná krása

    Vražedná krása - náhled

    Kouzlo prvního setkání

    Se jménem Jaroslavy Černé jsem se ve světě literatury setkala poprvé a musím přiznat, že její román Vražedná krása mě příjemně překvapil. Kniha mě od prvních stránek vtáhla do děje a udržela mou pozornost až do samotného závěru. Černá umí pracovat s jazykem tak, aby čtenář neměl potřebu knihu odkládat, a zároveň dokáže vytvořit atmosféru, která zůstává napínavá i ve chvílích, kdy by se mohlo zdát, že hlavní zápletka je již odhalena.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    Musíš vyšetřit, kdo zbavil svět Kaprštejna! To přikazuje mladému soudnímu vyšetřovateli Borkovi soudce Hykl, když se dozví, že na cestě do Počernic byl nalezený brutálně zavražděný významný muž. Borek brzy zjistí, že nejde o pouhé loupežné přepadení, ale že za vraždou je něco více, protože hamižného Kaprštejna nenáviděla půlka Prahy. I když mu nejprve zamotá hlavu krása mladé vdovy, jako vždy naslouchá své intuici a tentokrát i řečem lidí. Borek po výpovědích svědků odhalí nejen vrahy, ale také jejich pohnutky a příčiny dalších vražd, které spolu zdánlivě nesouvisely.

    Nevšední kompozice, která funguje

    Co mě na knize zaujalo nejvíce, byla její neobvyklá kompozice. Už zhruba v polovině příběhu se čtenář dozví, kdo je vrahem, což by mohlo znamenat, že zbytek knihy ztratí na dynamice. Opak je však pravdou. Druhá část knihy se soustředí na motivace pachatele a postupné rozplétání jeho pohnutek, čímž si udržuje čtivost a napětí až do samotného konce. Tento přístup není v detektivním žánru úplně běžný, ale Jaroslava Černá jej zvládla s přehledem a výsledkem je poutavý a originální příběh.

    Vražedná krása - obálkaAutorčino mistrovství v historické detektivce

    Jaroslava Černá je autorkou, která se ve své tvorbě často věnuje historickým námětům, a Vražedná krása není výjimkou. Ačkoliv jsem s jejími knihami doposud neměla zkušenost, musím uznat, že její styl připomíná tvorbu takových mistrů historické detektivky, jako jsou Vlastimil Vondruška či Jan Bauer. Černá si pečlivě vybírá historické kulisy a umně je propojuje s napínavou detektivní zápletkou, což činí její příběhy nejen zábavnými, ale také věrohodnými.

    Komu knihu doporučit?

    Pokud patříte mezi čtenáře, kteří si oblíbili historické detektivky a rádi se ponoří do spletitých příběhů plných intrik, Vražedná krása vás jistě nezklame. Zaujme především fanoušky Vlastimila Vondrušky a Jana Bauera, ale i všechny, kdo oceňují důmyslně vystavěné kriminální zápletky.

    Mé hodnocení

    Vražedná krása je kniha, která mě mile překvapila svou čtivostí, nevšedním zpracováním i poutavým dějem. Zajímavá kompozice, kvalitní historické zasazení a dobře vykreslené postavy dělají z tohoto románu skvělou volbu pro milovníky historických detektivek. Určitě se k Jaroslavě Černé v budoucnu ráda vrátím a její knihy doporučuji i ostatním.

    Grafické hodnocení:

    Hodnocení 5

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Vydáno: 2023, MOBA (Moravská bastei)
    1. vydání originálu: 2023
    Série: Soudní vyšetřovatel Borek (3. díl)
    Počet stran: 240
    Jazyk vydání: český
    Forma: klasická kniha
    Vazba knihy: pevná/vázaná
    ISBN: 978-80-279-0998-8

     

  • Jan Hlubek – Pouť

    Jan Hlubek – Pouť

    Pouť - náhled

    Nečekaný objev na Bookportu

    Na knihu Pouť od Jana Hlubka jsem narazila náhodou. Hledala jsem titul, který by splnil zadání výzvy Čtenářského kalendáře Knihy Dobrovský – přečíst dětskou knihu. Tento horor s detektivními prvky mě zaujal na první pohled a rozhodla jsem se mu dát šanci. Přestože se jedná o knihu určenou dětskému čtenáři, svým příběhem a atmosférou dokáže zaujmout i dospělé milovníky žánru.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    Dřevěný kolotoč má být pro Patrika milým dárkem, ale místo toho nevinně vypadající hračka otevře dávno zapomenuté rány a připomene to nejtemnější zlo, které se ve městě před lety i nedávno událo. Horor z pera Jana Hlubka vyděsí nejen vaše děti.

    Kolotoč, který vyvolává děsivé sny

    Hlavním prvkem příběhu je stará hračka – kolotoč na klíček, který po natažení začne hrát ukolébavku. Nejde však jen o obyčejnou melodii. Jakmile se rozezní, přenese své posluchače do snového světa plného hrůzy. Tento prvek dodává příběhu tajemnou a napínavou atmosféru. Autor skvěle pracuje s napětím a postupně odhaluje temná tajemství spojená s kolotočem. Hororový nádech se prolíná s detektivní zápletkou, což činí děj ještě zajímavějším.

    Pouť - obálkaPečlivě vykreslené postavy i děj

    Jan Hlubek věnoval velkou pozornost propracovanosti hlavních postav i samotného děje. Hrdinové nejsou jen plochými figurkami, ale mají své osobnosti a motivace, díky čemuž působí realisticky. Příběh je promyšlený, postupně se rozvíjí a dokáže udržet čtenářovu pozornost až do poslední stránky. Přestože je kniha napsaná spíše dětským jazykem, neztrácí tím na kvalitě a naopak může být přístupná širšímu publiku.

    O autorovi

    Jan Hlubek je český spisovatel, který se ve své tvorbě věnuje především hororům. Jeho knihy často obsahují prvky detektivky a thrilleru, čímž se odlišují od běžné produkce v tomto žánru. Dokáže skvěle budovat atmosféru a pracovat s napětím, což se ukazuje i v Pouti. Hlubek patří mezi autory, kteří si zaslouží pozornost, zejména pokud máte rádi hororovou literaturu s originálními nápady.

    Závěrečné hodnocení

    Knihu Pouť mohu doporučit všem, kdo se nebojí trochu strašidelného čtení. Pokud máte rádi horory a nevadí vám lehce dětský jazyk, určitě stojí za to ji zkusit. Příběh je poutavý, atmosféra tajemná a detektivní zápletka dodává knize další rozměr. Český horor není žánrem, který by se objevoval příliš často, a právě proto je Hlubkova tvorba osvěžujícím příspěvkem na literární scénu.

    Grafické hodnocení:

    Hodnocení 5

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Vydáno: 2024, Rýče
    Počet stran: 228
    Jazyk vydání: český
    Ilustrace/foto: Rosana Zvelebilová
    Autor obálky: Rosana Zvelebilová
    Forma: klasická kniha
    Vazba knihy: měkká/brožovaná
  • Kolektiv autorů – Šumavští rodáci vzpomínají: Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let

    Kolektiv autorů – Šumavští rodáci vzpomínají: Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let

    Šumavští rodáci vzpomínají - náhled

    Šumava – krajina vzpomínek a ztrát

    Kniha Šumavští rodáci vzpomínají: Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let přináší autentická svědectví o životě v jednom z nejmalebnějších, ale zároveň nejvíce zkoušených regionů českých zemí. Šumava je dnes známá svou nádhernou a čistou přírodou, avšak kdysi byla také plná četných osad a vesnic, jejichž obyvatelé zde po generace žili své životy a budovali si živobytí. Osudy těchto lidí se však dramaticky změnily po druhé světové válce, kdy mnozí z nich museli své domovy nedobrovolně opustit.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    Vzpomínky těch, kteří museli po skončení druhé světové války opustit své domovy, nejsou právě radostnou četbou a lze pochopit i to, že se v nich někdy mísí se smutkem a nostalgií i pocit hořkosti a ublíženosti. Je to jejich pohled, na který mají právo, a události staré více než šest desetiletí snad ani nemohou vykládat jinak. Byli totiž obětí doby, v níž bylo tolik bezpráví a neslýchaného zla, že každý pokus vyrovnat se s ní musel nutně plodit jen další nespravedlnosti a krutosti. Co se stalo, to už se nemůže odestát. A vyčítat si staré viny není právě nejlepší cestou k jejich odčinění, stejně jako hledat, na čí straně bylo a je provinění větší.

    Příběhy těch, kteří odešli, ale nikdy nezapomněli

    Tato kniha není pouze historickým svědectvím, ale také citlivým zachycením emocí a vzpomínek těch, kteří Šumavu nikdy nepřestali považovat za svůj domov. Autoři zde prostřednictvím vyprávění pamětníků přibližují čtenářům atmosféru doby, kdy bylo nutné opustit milovaná místa a hledat nový začátek jinde. Osobní vzpomínky dodávají textu hloubku a autenticitu, což čtenáře vtáhne do příběhů plných radosti, smutku i nostalgie.

    Obrazová dokumentace jako memento času

    Významnou součástí knihy je bohatý obrazový materiál, který umožňuje čtenářům nahlédnout do minulosti a porovnat ji se současností. Fotografie zachycují nejen kdysi živé osady a vesnice, ale i jejich postupné chátrání a zánik. Mnohá místa už dnes neexistují, a právě díky této publikaci si můžeme připomenout jejich historii a pochopit, co pro své obyvatele znamenala.

    Autoři a jejich přístup k tématu

    Za vznikem knihy stojí kolektiv autorů, kteří spojili své síly, aby zaznamenali paměti lidí, jejichž hlasy by jinak mohly být zapomenuty. Tito autoři pocházejí často přímo z rodin vystěhovaných Šumavanů a mají k tématu hluboký osobní vztah. Díky jejich citlivému přístupu a důrazu na autenticitu vznikla kniha, která nejenže informuje, ale především silně oslovuje čtenáře po emocionální stránce.

    Doporučení a celkové hodnocení

    Šumavští rodáci vzpomínají je knihou, která zaujme každého, kdo se zajímá o historii, lidské osudy a proměny krajiny v průběhu času. Nabízí nejen fascinující vyprávění, ale také možnost zamyslet se nad tím, jak dramaticky mohou politické a historické události zasáhnout do života obyčejných lidí. Tuto knihu proto vřele doporučuji všem milovníkům historie, pamětnických vzpomínek i těm, kdo se chtějí dozvědět více o pohnuté minulosti Šumavy.

    Grafické hodnocení:

    Hodnocení 5

     

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Vydáno: 2016, Víkend
    1. vydání originálu: 2016
    Počet stran: 208
    Jazyk vydání: český
    Forma: klasická kniha
    Vazba knihy: pevná/vázaná
    ISBN: 978-80-7433-166-4
  • Martin Komárek, Herbert Slavík – Poslední revoluce: Jak jsme žili 1985–1992

    Martin Komárek, Herbert Slavík – Poslední revoluce: Jak jsme žili 1985–1992

    Poslední revoluce - náhled

    Pohled do nedávné historie

    Kniha Poslední revoluce: Jak jsme žili 1985–1992 od Martina Komárka a Herberta Slavíka je cenným svědectvím o přelomovém období československých dějin. Autoři se v ní zaměřují na klíčové události, které vedly k pádu totalitního režimu a následným politickým i společenským změnám. Díky kombinaci pečlivě zpracovaného textu a působivých dobových fotografií získává čtenář ucelený pohled na tehdejší realitu – nejen skrze fakta, ale i skrze emoce, které tuto éru provázely.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    Slábnoucí diktatura, Sametová revoluce, první roky demokracie a rozdělení státu – to všechno v jedinečné knize.

    Autoři pronikli pod povrch doby a dali dohromady knihu, která osloví všechny generace. Mnohé z fotografií použitých v této knize jsou publikovány poprvé.
    Jedinečná výpověď obrazu a slova. Od slábnoucí diktatury konce let osmdesátých, přes revoluční vzepětí listopadových událostí až k nové demokracii a hořkému dělení republiky. 

    Vyprávění podpořené obrazem

    Silnou stránkou knihy je její výpravné zpracování. Martin Komárek se postaral o podrobný popis historických událostí, který je psán čtivým a živým stylem, a Herbert Slavík doplnil text bohatou fotografickou dokumentací. Snímky nejsou jen ilustrací, ale aktivně doplňují příběh, podtrhují atmosféru doby a dodávají knize autentický nádech. Čtenář se tak může doslova přenést zpět v čase a prožít tehdejší události očima těch, kteří je zažili.

    Poslední revoluce - obálkaO autorech

    Martin Komárek je zkušený novinář a publicista, který se dlouhodobě věnuje politickým a společenským tématům. Díky svým zkušenostem dokáže nejen poutavě vyprávět, ale také zasazovat události do širšího kontextu. Herbert Slavík je renomovaný fotograf, který se specializuje na dokumentární a reportážní snímky. Jeho fotografie zachycují klíčové okamžiky české historie a dodávají knize emocionální hloubku. Společně vytvořili dílo, které nejen informuje, ale také přibližuje atmosféru konce 80. a začátku 90. let.

    Učebnice moderních dějin

    Poslední revoluce není jen knihou pro milovníky historie, ale také skvělým studijním materiálem. Díky přehlednému zpracování, srozumitelnému stylu a bohatému obrazovému doprovodu může sloužit jako doplňková četba pro žáky základních a středních škol i pro vysokoškolské studenty. Historické souvislosti jsou podány srozumitelně a přístupně, takže kniha může být cenným zdrojem informací i pro učitele dějepisu, kteří chtějí studentům přiblížit klíčové okamžiky naší nedávné minulosti.

    Hodnocení

    Kniha Poslední revoluce: Jak jsme žili 1985–1992 je výjimečným svědectvím o důležitém období československých dějin. Její silnou stránkou je kombinace čtivého textu, bohaté fotografické dokumentace a trefných glos, které čtenáře vtáhnou do tehdejší doby. Díky tomu působí jako živá reportáž, která nejen informuje, ale také vyvolává emoce. Doporučuji ji všem, kteří se zajímají o moderní historii, a zároveň věřím, že si najde své místo i ve školních lavicích jako cenný vzdělávací materiál.

    Grafické hodnocení:

    Hodnocení 5

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Vydáno: 2019, Práh
    Počet stran: 544
    Jazyk vydání: český
    Ilustrace/foto: Herbert Slavík
    Forma: klasická kniha
    Vazba knihy: pevná/vázaná
    ISBN: 978-80-7252-830-1
  • Claire Keeganová – Takové maličkosti

    Claire Keeganová – Takové maličkosti

    Takové maličkosti - náhled

    Stručná, ale silná výpověď

    Novela Takové maličkosti od Claire Keeganové je důkazem, že síla literatury nespočívá v množství slov, ale v jejich pečlivém výběru. Na pouhých 63 stranách autorka rozehrává příběh, který čtenáře zasáhne svou hloubkou a emocionálním dopadem. Přestože je text úsporný, jeho skutečná síla tkví v tom, co se odehrává mezi řádky. Keeganová nepodává všechno přímo, ale ponechává prostor pro čtenářovu vlastní interpretaci a empatii.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    Podmanivý příběh nominovaný na prestižní Man Bookerovu cenu 2022 lze číst jako báji o dobru a zlu nebo podobenství o laskavosti. Přivádí nás do irského města poloviny osmdesátých let sužovaného prosincovými mrazy a vrcholí na Štědrý den, kdy skutečným zázrakem je tiché hrdinství a odvaha jednoho obyčejného muže.
    V předvánočních týdnech čeká Billa Furlonga, obchodníka s uhlím a dřevem, nejrušnější období. Irsko skličované recesí ještě nevkročilo do moderní doby a fronty na podporu jsou pořád delší. Furlong ví, jak snadné je přijít o všechno, a jako otec pěti nezletilých dcer je odhodlaný tvrdě pracovat se sklopenou hlavou, aby si nenadělal nepřátele a mohl sledovat, jak všechny jeho děti dostudují na jediné dobré dívčí škole ve městě.
    Mezi Furlongovy klienty patří místní klášter spravovaný jeptiškami, provozujícími také prádelnu. O klášteru se vedou různé řeči, krom jiného že jsou tam zavřené padlé dívky, které se mají napravit. Furlong ničemu z toho věřit nechce, ovšem jednou večer dorazí do kláštera s nákladem o hodně dřív, než ho čekali, a odhalí temné tajemství. Když o chvíli později zabloudí v mlze a ptá se staříka na cestu, dostane se mu symbolické odpovědi: „Tahle cesta vede tam, kam chceš jít, chlapče.“
    Nesentimentální novela je psána průzračně čistým stylem. Chválí ji i taková jména ostrovní literatury jako Hilary Mantelová či Colm Tóibín. A lze ji zařadit hned vedle Vánoční koledy Charlese Dickense a Vánoční vzpomínky Trumana Capoteho, děl slavných a u nás důvěrně známých.

    Příběh s morálním dilematem

    Děj se odehrává v Irsku v roce 1985 a sleduje osud Billa Furlonga, otce pěti dcer a obchodníka s uhlím, který se dostane do kontaktu s místním klášterem. Zde se setkává s dívkami drženými v tzv. Magdaleniných prádelnách – institucích, kde byly nezadané matky a „padlé ženy“ často nuceny k tvrdé práci a životu v nelidských podmínkách. Bill je postaven před morální dilema: má se držet stranou a nezasahovat, nebo se pokusit něco změnit, i když tím ohrozí vlastní postavení a bezpečí své rodiny? Keeganová vykresluje atmosféru doby s mrazivou přesností a ukazuje, jak složité je postavit se nespravedlnosti ve společnosti, která ji tiše toleruje.

    Takové maličkosti - obálkaClaire Keeganová: mistryně minimalistického stylu

    Irská spisovatelka Claire Keeganová je známá svou schopností sdělit velké příběhy na malém prostoru. Její styl je minimalistický, ale přesto plný emocí a významů. Každé slovo má svůj účel a každá věta posiluje atmosféru příběhu. Takové maličkosti nejsou její první knihou s podobně silným dopadem – už dříve si získala uznání například novelou Foster, která byla adaptována do oceňovaného filmu The Quiet Girl. Keeganová umí bravurně pracovat s tichem a nevyřčenými slovy, což dává jejím příběhům neobvyklou hloubku.

    Skrytá sdělení mezi řádky

    Čtenář této novely si brzy uvědomí, že největší síla příběhu spočívá v jeho podtextu. Autorka nesoudí, nenabízí jednoznačné odpovědi, ale klade otázky. Proč společnost tak dlouho přihlížela utrpení mladých žen v Magdaleniných prádelnách? Jakou roli hraje osobní svědomí jednotlivce ve světě, kde je zlo normalizováno? Keeganová nás nutí přemýšlet nad tím, jak bychom se zachovali my sami, a právě tím její kniha rezonuje dlouho po dočtení.

    Hodnocení: literární klenot na pár stranách

    Takové maličkosti jsou knihou, která svou úsporností dokazuje, že méně může znamenat více. Přestože příběh nepřesahuje šedesát stran, jeho dopad je nesmírný. Claire Keeganová vytvořila literární dílo, které je silné, dojemné a zároveň mrazivě skutečné. Pokud hledáte knihu, která vás zasáhne a přiměje k zamyšlení, rozhodně neuděláte chybu. Jedná se o výjimečné dílo, které si zaslouží pozornost nejen milovníků kvalitní literatury, ale i těch, kteří ocení hluboký lidský příběh v minimalistické formě.

    Grafické hodnocení:

    Hodnocení 5

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Vydáno: 2023, Prostor
    Originální název: Small Things Like These, 2021
    Překlad: Hana Ulmanová
    Počet stran: 112
    Jazyk vydání: český
    Edice: Současná světová próza (8.)
    Autor obálky: Adam Lederer
    Forma: klasická kniha
    Vazba knihy: měkká/brožovaná
    ISBN: 978-80-7260-558-3
  • Knihoměsíc – únor 2025

    Knihoměsíc – únor 2025

    Knihoměsíc

    Vážení čtenáři,
    měsíc únor je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

    Přečtené knihy:

    1. Miroslav Zacpal – Čarodějnice z černého lesa (V knize čtenář najde třináct temných příběhů, které se odehrávají v různých prostředích. Některé se odvíjejí v současné době či nedávné historii, ale jsou tam i takové, které vás zavedou do hluboké historie. Autorův styl mi přišel čtivý a náměty zajímavé. Co však trošku kazilo můj požitek, byly jazykové chyby. Myslím si však, že i přesto má tato kniha potenciál si najít svého čtenáře, a to zejména mezi milovníky hororů a temné literatury.)
    2. John Ronald Reuel Tolkien – Silmarillion: Mýty a legendy Středozemě (V rámci výzvy S Tolkienem rokem 2025 jsem se pustila do re-readingu této knihy. Pokud chcete začít číst Tolkiena, doporučuji četbu zahájit právě tímto dílem, které vám představí nejen prostředí, historii světa, ale i postavy, jež jsou součástí ostatních románů. Kniha je psána čtivým a vybroušeným jazykem. Mohu vřele doporučit všem čtenářům fantasy a příznivcům Tolkienovy tvorby.)
    3. Miroslav Zelinský – Fenomén Jože Plečnik (Kniha nejen o životě, ale i o architektonických počinech jednoho z nejvýznamnějších tvůrců 20. století je velmi zajímavým průvodcem. Jedná se o skvělý zdroj při studiu architektury, ale i dějin kultury jako takových. Text je psán srozumitelně a chronologicky představuje jednotlivé projekty, u nichž je tento architekt podepsán svým jedinečným a nezaměnitelným rukopisem. Kromě textu v knize čtenář najde spoustu fotografií, ale i ilustrací, jež vznikly rukou Davida Vávry. Knihu mohu vřele doporučit všem čtenářům, které zajímá architektura, ale i milovníkům Jože Plečnika.)
    4. John Ronald Reuel Tolkien – Húrinovy děti (Druhou knihou v rámci výzvy S Tolkienem rokem 2025, kterou jsem přečetla, byly právě Húrinovy děti. Kniha vychází z několika kapitol v Silmarillionu, jež pojednávají o Túrinovi a jeho osudu. Určité pasáže jsou shodné, ale většina textu je pro čtenáře novinkou. Tolkienův jazyk je opět barvitý, čtivý a vybroušený. Četba jeho textů je pohlazením po duši. Příběh je doplněn několika ilustracemi, o něž se postaral Alan Lee. Najdete je na začátku a na konci každé kapitoly a jsou vyvedeny černobíle. Bonusem jsou pak barevné ilustrace, jež jsou vloženy na křídovém papíru a dokreslují vyprávění. Přečtení knihy doporučuji všem milovníkům fantasy žánru a příznivcům Johna Ronalda Reuela Tolkiena.)

    Poslechnuté audioknihy:

    1. Naďa Horáková – Dáma v modrém (Dnes jsem doposlouchala tuto audioknihu a musím říci, že jsem docela dlouho váhala nad jejím hodnocením. Hudební doprovod navozoval zajímavou detektivní zápletku, avšak docela dlouho trvalo, než se něco stalo. Když už ale k podivným událostem došlo, tak to stálo za to. Tak zašmodrchaný příběh jsem nečekala. Co mi ještě zpočátku přišlo vlažné, byl projev vypravěčky. Příběh načetla Tereza Groszmannová a docela dlouho mi přišlo, že jí tato kniha moc nesedla. Po zhruba čtvrtině vyprávění se ale do děje vžila a audiokniha s tím začala mít lepší drive. Nakonec audioknihu hodnotím čtyřmi hvězdičkami, protože se z trápení stala super věc, která stojí za poslech.)

    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

  • ChatGPT doporučuje knihu – březen 2025

    ChatGPT doporučuje knihu – březen 2025

    ChatGPT doporučuje knihu - náhled

    Vážení čtenáři,

    dnes je to dva dny po tom, co na stránkách vyšel článek věnovaný oslavám desátého výročí Iwíkovy knihovny. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, co přinést jako novinku, až přišel nápad na nový koncept knižní výzvy. Takže jsem se rozhodla, že si nechám každý měsíc zhruba v jeho polovině vygenerovat aplikací ChatGPT doporučení knihy, na jejíž přečtení budu mít jeden měsíc. Do zadání jsem robotovi uvedla, že ho žádám o doporučení knihy vydané v českém jazyce. Posléze bylo potřeba toto zadání rozšířit i o zahraniční tvorbu, protože mi generoval pouze české knihy, které jsem již četla a jejich recenze jsou už umístěny na stránkách. Co mi vygeneroval potom?

    Strhující román: Sůl moře od Ruty Sepetys

    Pokud hledáte silný historický příběh, doporučuji vám knihu Sůl moře od Ruty Sepetys. Tento román, který vyšel v češtině v roce 2016, přináší strhující pohled na jednu z největších námořních tragédií – potopení lodi Wilhelm Gustloff v roce 1945. Autorka sleduje osudy čtyř mladých lidí z různých koutů Evropy, kteří se snaží uniknout hrůzám války a najít bezpečí.

    Proč právě Sůl moře?

    Vybral jsem tuto knihu, protože Ruta Sepetys je mistryní historických románů, které dokážou čtenáře pohltit a zároveň mu přiblížit méně známé kapitoly dějin. Příběh je vyprávěn z pohledu čtyř hlavních postav, což umožňuje různorodý pohled na tehdejší události. Díky krátkým kapitolám a svižnému stylu se kniha čte velmi dobře, i když se dotýká těžkých témat, jako je válka, strach a oběti, které musí lidé přinášet.

    Čím si vás kniha získá?

    Sůl moře vás pravděpodobně zasáhne svou syrovou emocí a napětím, které se stupňuje s blížící se katastrofou. Postavy jsou realistické a snadno si k nim vytvoříte vztah, což činí jejich osudy ještě dojemnějšími. Pokud máte ráda historické romány založené na skutečných událostech, které vás nejen pohltí, ale i obohatí o nové poznatky, Sůl moře je ideální volbou.

     

  • Ursula Poznanski – Pět

    Ursula Poznanski – Pět

    Pět - náhled

    Napínavá detektivka, která vás nenechá vydechnout

    Román Pět z pera Ursuly Poznanski mě uchvátil. Jedná se o čtivou a strhující detektivku, která je od začátku do konce nabitá napětím a nečekanými zvraty. Autorka zručně buduje atmosféru tajemství a postupně odhaluje spletitou síť indicií, jež čtenáře udržují v neustálém napětí. Už od prvních stran bylo jasné, že nepůjde o obyčejný detektivní příběh, ale o promyšlenou hru s psychologií postav i samotného čtenáře.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    Na pastvině leží mrtvá žena. Zavražděná. Na chodidlech má vytetované souřadnice. Na označeném místě čeká příšerný nález: ruka zatavená do plastové fólie a hádanka, jejíž řešení vede ke schránce s další uříznutou částí těla. V mimořádně ohavné formě geocachingu, moderní hře hledání pokladů s pomocí navigace, posílá vrah dvojici kriminalistů k dalším částem mrtvol. Vyšetřovatelům ubíhá čas, tuší, že teprve na poslední zastávce dostanou do rukou zásadní dílek puzzle…

    Originální zápletka a geocaching jako klíč k vyšetřování

    Co činí tuto detektivku výjimečnou, je netradiční zapojení geocachingu – moderního způsobu hledání skrytých schránek podle GPS souřadnic. Vyšetřovatelka Beatrice Kasparyová a její kolega Florin Wenninger se vydávají na neobvyklou cestu za vrahem, který své oběti „schovává“ podle pravidel této hry. Každá nalezená stopa odkrývá děsivou pravdu a současně je vede k další hádance. Tento prvek dodává příběhu na originalitě a zároveň ho činí dynamičtějším, protože čtenář má pocit, jako by se spolu s hlavními postavami účastnil pátrání.

    Pět - obálkaUrsula Poznanski – autorka, která ví, jak napínat čtenáře

    Rakouská spisovatelka Ursula Poznanski si už získala uznání díky svým thrillerům a detektivním románům. Její styl psaní je svižný, promyšlený a zároveň čtivý, což dělá její knihy atraktivními pro širokou škálu čtenářů. Autorka se nebojí kombinovat různé žánry a využívat neotřelé prvky, což se ukazuje i v románu Pět. Svou schopností budovat napětí a dávkovat informace tak, aby čtenář neztratil zájem, se řadí mezi výrazné osobnosti evropské detektivní literatury.

    Překvapivý závěr, který stojí za to

    Jedním z největších kladů knihy je její závěr. Upřímně, až téměř do poslední stránky jsem nečekala, že napětí vydrží až do samotného konce. Autorka si s čtenářem hraje, podsunuje mu falešné stopy a nechává ho přemýšlet, kdo je skutečným pachatelem. A když už si myslíte, že máte jasno, přijde další zvrat, který všechno převrátí. To je přesně ten typ detektivky, který vás nutí číst dál a dál, dokud nedospějete k poslední větě.

    Hodnocení – skvělý začátek slibné série

    Titul Pět je prvním dílem série o vyšetřovatelce Beatrice Kasparyové a rozhodně mě nalákal k přečtení dalších knih. Styl Ursuly Poznanski je interesantní, čtivý a plný chytrých detailů, které dodávají příběhu na autentičnosti. Pokud máte rádi detektivky s originální zápletkou, dobře napsanými postavami a nečekanými zvraty, pak je tato kniha rozhodně pro vás. Už teď se těším na další setkání s touto vyšetřovatelskou dvojicí.

    Grafické hodnocení:

    Hodnocení 5

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Vydáno: 2015, Knižní klub
    Originální název: Fünf, 2012
    Překlad: Blanka Pscheidtová
    Počet stran: 320
    Jazyk vydání: český
    Autor obálky: Emil Křižka
    Forma: klasická kniha
    Vazba knihy: pevná/vázaná s přebalem
    ISBN: 978-80-242-4645-1

     

  • Iwíkova knihovna slaví 10 let

    Iwíkova knihovna slaví 10 let

    Iwíkova knihovna slaví 10 let - náhled

    Vážení čtenáři,

    je to až k nevíře, ale dnes je to přesně deset let od chvíle, kdy se na webových stránkách Iwíkova knihovna objevil první článek s názvem Že by jedna zrzka nestačila? Tehdy jsem se stránkami začínala na Bloggeru, který fungoval pod taktovkou Googlu. Dnes mě mile překvapilo zjištění, že tyto stránky stále existují.

    Za celých deset let prošly stránky četnými změnami. Nejprve proběhla migrace z Bloggeru do systému WordPress. Stránky byly nejprve na bezplatné doméně, ale od ledna 2016 již fungují pod současnou doménou, kterou dobře znáte. Vzhled se od té doby nezměnil, ale přiznávám, že uvažuji o jeho změně.

    Další změnou byl postupný vývoj formátu recenzí. Když si otevřete první články, zjistíte, že připomínaly spíše elektronický čtenářský deník – obsahovaly především pocity z knihy a neobsahovaly hlubší rozbor díla. Na tom jsem postupně pracovala a své recenze zdokonalovala. V současnosti mi s úpravou recenzí a článků pomáhá i ChatGPT, který dokáže text zestručnit a zpřístupnit běžným čtenářům. Kromě toho mi usnadňuje tvorbu náhledových obrázků.

    Jistě jste si všimli téměř tříleté pauzy, kdy jsem se věnovala magisterskému studiu a tvorbu stránek musela upozadit. I během této doby však občas vycházel Knihoměsíc, který je od loňského září pravidelnou rubrikou, a dvakrát ročně recenze knihy Markéty Harasimové.

    Za celých deset let jsem měla možnost díky stránkám poznat mnoho zajímavých lidí a aktivně s nimi spolupracovat. Nešlo jen o autory, ale také o představitele nakladatelství či kolegy blogery. Myslím si, že to bylo krásných deset let.

    Od začátku roku 2025 jsem se rozhodla stránky oživit a učinit je přitažlivějšími pro své čtenáře. Zda se mi to daří, však posoudíte nejlépe vy sami.

    Tímto vám všem chci poděkovat za vaši přízeň, podnětné komentáře i knižní doporučení. Těším se na další roky s vámi.

     

  • Niccolo Machiavelli – Vladař

    Niccolo Machiavelli – Vladař

    Vladař - náhled

    Kniha, která překvapí

    Na začátku loňského roku jsem se pustila do Čtenářské výzvy Databáze knih, kde jedním z bodů bylo přečíst knihu odehrávající se v 16. století. Nikdy by mě nenapadlo, že sáhnu právě po Vladaři od Niccola Machiavelliho, ale nakonec to byla volba z navrhovaného seznamu, která mě zaujala a následně i příjemně překvapila. Ačkoli jsem očekávala především popis ctností a neřestí panovníků, kniha nabízí mnohem více – umožňuje nahlédnout do historie renesanční Itálie a pochopit politické intriky, které utvářely tehdejší svět.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    Vladař je nejvýznamnějším Machiavelliho dílem, které napsal již v roce 1513, ale vyšlo až po jeho smrti, roku 1532. Věnováno bylo rodu Medicejských (konkrétně „vznešenému Lorenzovi Medicejskému“). Autorovi šlo především o sjednocení Itálie, o jednotný stát, který by byl spravován moudrým vládcem, jenž by neměl váhat použít jakékoli prostředky, aby zajistil blaho země, a v zájmu této věci bylo Machiavellimu jedno, stane-li se tak formou republiky, nebo autokracie.
    Jako vzor vladaře Machiavellimu posloužil neúprosně vládychtivý Cesaro Borgia. Koncepce dvojí morálky – morálky soukromé a morálky moci – vedla k tomu, že byl Machiavelli označen za cynika, jde ale spíše o zlom v pojetí vládnutí: vládce už není služebníkem Božím, je služebníkem státu (termín, který prvně použil právě Machiavelli).

    Útlý spis o 26 kapitolách je klíčovým dílem, které obsahuje politické úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování moci, a stal se základem děl dalších teoretiků moci. Přestože se Machiavelli věnuje hospodářské stránce vládnutí málo, jeho poučení, že dobrý vládce má zajistit, „aby se nikdo nebál zvelebovati majetek z obavy, že mu bude odňat, nebo si otevřít dílnu ze strachu před daněmi“, není zřejmě „vládci“ doceněno dodnes, patrně na rozdíl od myšlenky, že „lidé jsou tak prostomyslní a tolik se pachtí za tím, co právě potřebují, že kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá“. Celým dílem se pak vine základní myšlenka: totiž že by člověk měl spoléhat pouze na své síly.

    Machiavelli a jeho nekompromisní pohled na moc

    Jedním z nejzajímavějších aspektů knihy je autorova bezprostřednost a otevřenost. Machiavelli si nebere servítky a popisuje politickou realitu takovou, jaká je – bez idealismu, bez přikrášlování. V jeho pojetí je politika arénou, kde vítězí především ti, kdo jsou schopní, rozhodní a nebojí se přijmout i nepopulární opatření. Některé jeho myšlenky mohou na moderního čtenáře působit kontroverzně, ale nelze jim upřít logiku a nadčasovost.

    Vladař - obálkaHistorický kontext a nadčasový přesah

    Na Vladaři oceňuji nejen jeho obsah, ale i způsob, jakým dokáže propojit tehdejší realitu s otázkami, které jsou aktuální i dnes. Kniha čtenáři umožňuje nahlédnout do politického dění renesanční Itálie a pochopit, jak byla moc získávána a udržována. Zároveň si však nelze nevšimnout paralel s moderní politikou – Machiavelliho rady o tom, jak si panovník má udržet přízeň lidu, jak zvládat nepřátele nebo kdy je lepší být obávaný než milovaný, se dají aplikovat i na současné lídry. Dílo se dá tedy do jisté míry považovat za nadčasové.

    Niccolò Machiavelli – pragmatik své doby

    Niccolò Machiavelli (1469–1527) byl italský diplomat, historik, politický myslitel a spisovatel. Žil v době plné konfliktů mezi městskými státy, papežstvím a cizími mocnostmi, což se výrazně odrazilo v jeho dílech. Ačkoli byl dlouho vnímán jako cynický obhájce politické bezohlednosti, jeho Vladař nebyl zamýšlen jako návod ke krutovládě, ale spíše jako realistická analýza moci. Machiavelliho zkušenosti z diplomatických služeb i jeho politický pád ho přivedly k závěru, že úspěšný vládce musí být především praktický a přizpůsobivý.

    Hodnocení knihy

    Kniha mě mile překvapila svou srozumitelností i čtivostí. Přestože se nejedná o román, její kvalitní český překlad činí text přístupným a zajímavým. Jde o dílo, které podněcuje k zamyšlení nad mocí, politikou a jejich dopadem na společnost. Pokud hledáte literaturu, která se vymyká beletristickým příběhům a zároveň má co říct i dnešnímu čtenáři, Vladař určitě stojí za přečtení.

    Grafické hodnocení:

    Hodnocení 5

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Vydáno: 2007, XYZ
    Originální název: Il Principe, 1532
    Překlad: Josef Hajný
    Počet stran: 204
    Jazyk vydání: český
    Forma: klasická kniha
    Vazba knihy: pevná/vázaná s přebalem
    ISBN: 978-80-87021-73-6