Iwíkova knihovna

Autor: Iwik

  • Trnitá cesta za svobodou

    15/20

    Pozoruhodná dobrodružství slečny Alethey Darcyové

    Elizabeth Astonová

     

    Přebal

     

    Nenaplněná láska, spousta dobrodružství, žena činu, mohla bych jmenovat další ingredience tohoto zajímavého, čtivého, napínavého příběhu, který vám prostřednictvím své recenze představím.
    Kniha vyšla v originále The Exploits & Adventures of Miss Alethea Darcy již v roce 2005. U nás ji vydává v roce 2016 nakladatelství LEDA. Titul patří do série o rodině Darcyových, přesněji se jedná o druhý díl tohoto seriálu. Této knize předchází titul Dcery pana Darcyho a následují Slečna Darcyová se nevzdává a Strastiplné peníze paní Darcyové.
    Při výběru knihy mě na první pohled zaujal přebal, který je krásně barevný a zároveň i trošku tajemný. Neustále jsem si pokládala otázku, kdopak jsou asi ti dva pánové, kteří obklopují madam uprostřed? Jaké však bylo moje překvapení, když jsem přebal z knihy sundala a na deskách se objevil stejný obrázek, akorát nebyl barevný, nýbrž černobílý. Po vzhledové stránce si mě kniha naprosto získala. A to jsem se ještě nezmínila o tom, že papír v ní je krásně silný a stránky se tak krásně otáčejí bez toho, že by se na sebe lepily. Písmena v knize jsou velká a tudíž se příběh krásně čte. Další věcí, kterou musím po vizuální stránce vyzdvihnout je A5 formát, knihu tedy můžete nosit pohodlně při sobě a číst kdekoliv a kdykoliv.
    Desky

    Co se týče příběhu, hodnotím ho velice kladně. Jak jsem již zmínila v prvním odstavci, je to kniha plná napínavých situací, dobrodružných zvratů a vůbec je naprosto geniální svou přirozeností a autenticitou. Přesně takhle si totiž představuji život na počátku 19. století v aristokratických vrstvách. V knize je poutavě popsán vztah mužů k ženám, ale také vztah celé společnosti k něžnému pohlaví. Můžeme si povšimnout klepů, které byly, jsou a budou praktikovány po celou dobu existence lidstva.

    V oblasti jazyka si můžeme povšimnout toho, že se autorka nebála použít nespisovného jazyka v přímých řečích. Řekla bych, že tímto způsobem od sebe odlišovala i jednotlivé vrstvy společnosti (aristokracie x poddaní). Aristokraté promlouvají spisovně, poddaní nespisovně. Tohoto  si můžeme povšimnout zejména v promluvách paní Figginsové:
    „Zákazník zjistí, že na to přeci jen nemá, nebo vonemocní, nebo sežene krejčího, co mu to ušije líp. Takže každej mistr má věci, který už jsou hotový, ale žádnej mu za ně nezaplatil. Když jsou běžný velikosti, může je upravit pro jinýho zákazníka. Když ne, visej mu tam a von doufá, že se jednou vobjeví někdo, kdo je koupí.“
    Domnívám se, že přesně toto knihu přibližuje běžnému čtenáři. Jak se lidově říká, postavy mluví tak, jak jim pusa narostla a ve svých promluvách se nepřetvařují.
    Příběh je vyprávěn er-formou a najdeme v něm velké množství dialogů. Některé promluvy jsou delší, jiné kratší, ale vzájemně se krásně doplňují.
    Kniha se mi moc líbila a doporučila bych ji všem čtenářům, kteří mají rádi trošku dobrodružství, na jehož pozadí je zachycena sociální problematika a také trocha lásky.
    Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství LEDA. Pokud vás recenze zaujala, knihu si můžete pořídit zde.
    Bibliografické údaje (zdroj:databazeknih.cz):
    Série:                        Darcyovi (2.)
    Originální název:     The Exploits & Adventures of Miss Alethea Darcy
    Žánr:                         Literatura světová, Pro ženy
    Rok vydání:              2016, 1. vydání originálu: 2005
    Počet stran:               384
    Nakladatelství:         Leda
    ISBN:                       978-80-7335-416-9

    Uložit

  • Známe vítěze + poděkování

    Ahoj všem čtenářům,
    ráda bych poděkovala všem, kteří vyplnili soutěžní dotazník a jeho prostřednictvím mi pomohli blog po roce jeho existence posunout opět o skok kupředu (ne o slepičí, ale rovnou o obří). Zároveň bych chtěla všem účastníkům poděkovat za jejich trpělivost, protože rozjezdy dotazníku nebyly zrovna slavné (nemožnost zaslání odpovědi a podobné chuťovky). Nicméně byl to první můj dotazník a od teď už to bude jen lepší. S jeho zprovozněním mi pomohl můj přítel a také Schefik, kterým touto cestou děkuji.
    Před tím, než začnu děkovat všem kolem, je mi ctí, oznámit historicky první vítězku a tou se stává…
    Tou se stává osůbka, která vyplnila dotazník označený číslem šest:
    Generátor
    Pod tímto číslem mi přišel dotazník od: Barbory Douchové. Výherkyni gratuluji. Ostatním přeji hodně štěstí v příští soutěži, kterou vyhlásím již brzy.
    Souhrn:
    Dotazníkového šetření se zúčastnilo 9 soutěžících. Některé odpovědi mě pobavily a udělaly radost, jiné dojaly a další donutily zamyslet se nad změnami. Některých změn si povšimnete hned na první pohled, jiné nastaly v pozadí tvorby článků a další budou zřejmé v příštích článcích.
    Jistě se ptáte, co z dotazníkového šetření vyplynulo. Zde je odpověď na vaši otázku. Co se týče doby sledování blogu, odpovědi se různí, nicméně mě potěšilo, že se zde objevilo i pár nováčků, kteří však i přes tento fakt dokázali nádherně vystihnout podstatu blogu a přinesli s sebou některé cenné postřehy, tyto však přinesli i dlouhodobí sledující. Jsou věci, kterých si nevšimnete, nebo nevíte jak…
    Udělalo mi velkou radost, že se líbí i samotná náplň blogu. Dlouho jsem se obávala toho, že některé zpracované recenze (hlavně historických odborných knih) nenajdou své čtenáře, ale opak byl pravdou a ceníte si jisté míry originálnosti. Ráda bych tuto laťku udržela i nadále.
    Otázka s nadpisem „Co byste v blogu změnili?“ , splnila svůj účel a přinesla několik důležitých postřehů, jež se budu snažit vyslyšet. U některých bodů se již stalo. Mezi již proběhlé změny patří: přidání widgetu s obaly knih (Právě čtu) a celková změna blogového kabátku. K recenzím budu přikládat kvalitnější obrázek knihy.
    Ráda bych všem poděkovala za skvělé vzkazy, které byly velice pozitivní a za doporučení knih, jež se budu snažit přečíst a zrecenzovat. Každý měsíc bych ráda splnila aspoň jedno přání.
    Poděkování:
    Všem svým čtenářům děkuji za věrnost. Budu se těšit na další setkávání s vámi na stránkách Iwíkovy knihovny.

    P. S. Za pomoc s úpravami designu stránek děkuji nejen svému příteli, ale i Jardovi.

    Jak se Vám líbí nový vzhled blogu?

    Uložit

    Uložit

  • Vraždy na Velké Moravě

    14/20

    Případ forchheimského rádce

    Stanislav Češka

    Případ forchheimského rádce (Zločiny na Velké Moravě, #7)Chcete si oddechnout u detektivního románu, který se odehrává na Velké Moravě? Myslíte si, že dokážete odhalit vraha rychleji než vyšetřovatel? Rádi si čtete v historických knihách? Pokud ano, tato kniha je určena právě pro vás.
     
    Titul, který vám tentokrát představím, je 7. dílem série Zločiny na Velké Moravě. Kniha vyšla v roce 2016 u nakladatelství MOBA.
     
    Kniha se mi tentokrát velice líbila, nejen svým příběhem, ale i stylem, jímž je psána. Příběh se odvíjí na 269 stranách, zbylých 11 stran je zaplněno historickými informacemi, jež uvádějí některé historické nerovnosti na pravou míru. Co může čtenáře velice překvapit, jsou poznámky pod čarou, některé doplňují, popř. vysvětlují uvedené pojmy a v některých je zřejmá intertextualita, autor v nich uvádí svá starší díla, v nichž se můžeme setkat s danou problematikou, která se zrovna odehrává. Tato kniha vás svým příběhem upoutá tak, že se nebudete moci odtrhnout do té chvíle, dokud ji nedočtete až do konce.
    Kniha působí sympatickým dojmem už na první pohled. Zaujala mě její modrá obálka, na níž je vidět fragment. Zajímalo mě, jakou má tento talisman souvislost s celým příběhem. Když se do příběhu začtete, zjistíte, že zde souvislost je. Už samotný název ve vás vybudí otázky, o jaký případ se bude jednat. Pod tímto slovem si můžeme představit spousty možností. Otázkou tedy je, jaká z nich je ta správná, pustila jsem se tedy do čtení.
     
    Příběh je rozdělen do kapitol, které jsou očíslované, každá kapitola však je pokračováním kapitoly předchozí a tudíž je příběh krásně ucelený. Nic vás neruší a vyprávění se před vámi odvíjí, ani nevíte jak. Kniha se čte téměř sama, což mohu přisoudit zejména velkému písmu a též čtivosti příběhu. Knižní blok má sympatický formát A5, který se vám vejde všude a obsahově není nijak tlustá. Co musím však na knize vyzdvihnout, je to, že autor přiznává, že je historikem laikem, ale i přes toto, dokáže pracovat s různými materiály a komunikovat s odborníky, což je na díle zřejmé. Tento přístup se mi velice líbí. Ač před vámi autor rozvíjí fiktivní příběh, na posledních 11 stránkách vám popíše podle pramenů a literatury, jak to tenkrát asi bylo. Některé věci si vyvrátí, ale zároveň musíte vzít v potaz to, že se jedná o beletrii a ne o literaturu faktu. Autor tuto skutečnost uvádí již na samém začátku, tudíž vás jistá míra fikčnosti nezaskočí. Jazykové prostředky v knize jsou voleny velice jemně a precizně, kniha se vám bude číst moc dobře.
     
    Knížku hodnotím velice kladně. Od autora jsem již četla titul Smrt z minulosti a musím říci, že Případ forchheimského rádce mi byl svou náplní a jazykem bližší, i když dobově je naopak blíže Smrt z minulosti. Moje subjektivní hodnocení činí krásných 98 %.
     
    Bibliografické údaje:
    Série:                  Zločiny na Velké Moravě (7.)
    Žánr:                   Detektivky, Literatura česká, Historie
    Rok vydání:        2016, 1. vydání originálu: 2016
    Počet stran:         280
    Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
    Vazba knihy:       vázaná
    ISBN:                  978-80-243-6950-1
    Poděkování:
    Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás moje recenze zaujala, knihu si můžete pořídit zde.

    Uložit

  • Soutěž 1 – březen 2016

    1. narozeninová soutěž

    Vážení čtenáři,

    je to již rok, co se spolu setkáváme v rámci mého blogu Iwíkova knihovna. Tímto bych vám chtěla poděkovat za vaši věrnost. Připravila jsem pro vás krátký soutěžní dotazník. Do soutěže jsem vložila knihu od nakladatelství MOBA, a to titul Chlapec ve stínu od Carl-Johana Vallgrena, o které jste si mohli přečíst u mě na blogu. Vítěz bude vylosován prostředím číselného generátoru. Soutěž poběží ode dneška (narozeninový den) 13. 3. 2016 do neděle 20. 3. 2016. Vítěze vyhlásím 21. 3. 2016.

    Přeji vám všem hodně štěstí.

    PS: Aby se soutěže mohli zúčastnit případně i vaši přátelé, poprosím vás o sdílení tohoto článku. Předem moc děkuji.

  • Jak to asi tenkrát bylo? 1

    13/20

    Záhady českých dějin II

    Jan Bauer

    Záhady českých dějin II.Chcete si přečíst něco, co vás bude bavit a zároveň se dozvíte něco o minulosti našeho státu? Máte rádi díla od českého autora vynikajících historických detektivních románů Jana Bauera? Chtěli byste se seznámit i s jeho tvorbou, která vybočuje ze způsobu psaní, na který jsme u něj zvyklí? Pokud ano, tato kniha vám nesmí v žádném případě uniknout.
    Titul, který vám chci představit, patří do série Záhady českých dějin, která obsahuje pět dílů. Tento díl je, jak už název knihy značí, druhým v pořadí. První vydání vyšlo v roce 2001, v roce 2016 vychází třetí vydání, všechna vyšla u nakladatelství MOBA.
    Kniha je velice specifická, protože se nejedná o beletrii, ale o literaturu populárně naučnou, která je bližší běžnému čtenáři. Kniha obsahuje 14 poutavých kapitol a seznam použité literatury. Autor si v každé kapitole pokládá otázku, zda by historie nemohla být jiná, než se učíme ve školách. Na stránkách najdeme spousty zajímavých hypotéz, které se autor snaží podepřít použitím odborné literatury. Tato kniha každého čtenáře donutí přemýšlet a hledat historickou pravdu. Každá kapitola je jen takovým malým naťuknutím a je jen na vás, jak si jej interpretujete.
    Jednotlivé kapitoly jsou psány pro mě velice zajímavým způsobem, protože se autor na řádcích snaží spojit odborný styl s vyprávěním. Tímto postupem dochází k tomu, že si knihu může přečíst opravdu každý a velice snadno pochopí, co daným textem mělo být řečeno. Celý text je doprovázen obrazovým materiálem s popisky, což usnadňuje čtenáři představení si jednotlivých artefaktů, o kterých se zde dočtete. Obrázky jsou sice černobílé, což při čtení nijak neruší. Abych se přiznala, spíše jsem za ně byla ráda.
    Kniha má sympatický formát A5. Písmo je vcelku velké a tudíž vám budou stránky ubíhat před očima. I přesto, že se jedná o populárně naučnou literaturu, mohu konstatovat, že knihu budete mít během chvilky zhltnutou, protože se čte téměř sama.
    Abych jen nechválila, musím i něco zkritizovat. V knize jsem si často všimla přepisů a vypuštěných písmenek, není to však nijak zásadní, i přes toto ji přečtete jedním dechem a textu porozumíte.
    Knihu bych doporučila všem, kteří si chtějí přečíst něco, co pomůže v historické orientaci (datace apod.), ale rozhodně neslouží k účelům podložení vlastního historického bádání v daném tématu. Jedná se o velice zajímavé a inspirativní čtení, které vás donutí se zajímat o historii naší vlasti a zamyslet se. Co vy víte, třeba se vám podaří odhalit taje nějaké zde uvedené záhady.
    Kniha se mi líbila a četla se mi dobře. Za trošku chybek malinko snížím své subjektivní hodnocení, takže finální číslo zní: 95 %.
    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Série:                  Záhady českých dějin (2.)
    Žánr:                   Literatura naučná, Historie
    Rok vydání:        2016, 1. vydání originálu: 2001
    Počet stran:         224
    Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
    Vazba knihy:       vázaná
    ISBN:                  978-80-243-6951-8
    Poděkování:
    Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás moje recenze zaujala, knihu můžete pořídit zde.

    Uložit

  • Povídka Není tuleň, jako tuleň

    Anotace: Trošku zábavný příběh z mého dětství.

    Není tuleň, jako tuleň
    Byla jsem malá. Mohly mi být tak 4, maximálně 5 let a chodila jsem do školky, jak tomu většinou u dětí mého věku bývalo. Ve školce jsem se dozvěděla, že pojedeme do ZOO. Jelikož jsem byla hrozný poseroutka, nechtěla jsem tam a raději zůstala s mou milovanou babičkou doma a celý den jsme hrály karty.

    Jelikož si maminka s dědou řekli, že to tak nenechají, tak se o víkendu domluvili na výletu. Super, těšila jsem se, hrady a zámky jsem milovala, jaké však bylo moje překvapení, když jsme stanuli před branou s velkým nápisem ZOO Liberec. Skvělé. Noční můra se plní, ale to není ještě zdaleka vše.

    Abych se přiznala, tak se mi nakonec v zoo líbilo. V jednu chvíli jsem si oblíbila žirafu, v další slona a takto to postupovalo dále a dále, výběh od výběhu. Nakonec jsem zjistila, že zbožňuji všechna zvířátka. Do té doby, než jsme došli k tuleni, i toho jsem si oblíbila, ale…

    O den později:
    Bylo ráno, tráva ještě voněla rosou a já se vydala s mým tatínkem a dědou na louku u nás za domem. Podotýkám, že se na tuto louku jde přes koleje, které v té době byly ještě dosti frekventované – je to velice důležitý fakt mého příběhu.

    Když jsme se vyškrábali do kopce, na kterém se naše louka rozkládá, byla jsem hodně unavená. Děda s taťkou začali hrabat seno a já na ně dohlížela. Hrábě mi odmítali půjčit, asi již v té době věděli, že jsem šikovná jako hrom do police, což se se mnou táhne až do současnosti.

    V jednu chvíli taťka hrábl do míst, kde bylo velké množství slimáků. Znáte to, děti mají obrovskou fantazii, a tak v mých očích malý slimáček vyrostl do velikosti tuleně. Otočila jsem se a začala jsem utíkat, než jsem se nadála, seběhla jsem dolů ke kolejím, bála jsem se, aby mě tuleň náhodou nedohonil, a tak jsem přeběhla i koleje a utíkala dál, až k babičce domů. Tuto cestu jsem uběhla v rekordním čase a nesmím zapomenout na rekordní vynadání od mých rodičů i prarodičů. Nakonec jsme se všichni objali a vše bylo prominuto (nejen to, že jsem utekla a přeběhla koleje, ale i to, že jsem kousek utíkala sama po silnici). V současnosti si tento nevšední zážitek připomínáme jako rodinnou perličku. To si pište, že jsem perlila ještě mnohokrát, ale o tom někdy příště.

     
    Zdroj mojí práce: liter.cz

  • Novověké rebelie v Kysíblu

    12/20

    Jaroslav Čechura

    Černínové versus Kysíbelští

    Černínové versus KysíbelštíChcete se něco dozvědět o období po bitvě na Bílé hoře? Zajímá vás, jak se měli v tomto období sedláci? Jak se v tomto období vyvíjelo hospodářství na území Kysíbelska, jímž se celá kniha zabývá? Pokud ano, pusťte se do čtení.
    Kniha vyšla v roce 2003 v nakladatelství DOKOŘÁN. Jedná se o naučnou publikaci/studii. Autor na 211 stranách popisuje historii tří rebelií, které se odehrávali na území Kysíbelska. Kysíbelští nebyli spokojeni se svými pány – Černíny. Celá publikace se zabývá velice čtivou formou právě touto problematikou – podávání petic, jednání samotného císaře s Černíny apod. Jaroslav Čechura je významným historikem, nejvíce se zabýval ve svých pracích konflikty a rebeliemi v Čechách v 17. století.
    Musím konstatovat, že autor píše velice čtivým způsobem a dokáže svého čtenáře vtáhnout do dění. Nejvíce vás text vtáhne zejména v citacích, kterých je na stránkách knihy celkem hodně. Autor vycházel z původních písemností. Autor píše odborným stylem, ale v textu najdeme i prvky vyprávění. Přiznávám se, že mě velice zaujal závěr knihy, který plně potvrzuje to, co jsme si přečetli na předchozích stranách. K jakému východisku autor dochází, to se dozvíte, pokud otevřete tuto poutavě psanou a obrázky a tabulkami doplněnou knihu.
    Kniha je rozdělena do 3 hlavních kapitol, které se zabývají jednotlivými rebeliemi. V každé kapitole je pak jedna podkapitola, která řeší, zda bylo vyvolání rebelie na místě, nebo nikoliv. Všechny tyto podkapitoly jsou pak shrnuty v poslední závěrečné kapitole. Autor si v knize nijak neprotiřečí a kniha dobrým zdrojem pro čerpání informací o této historické etapě.
    Ač celou dobu knihu vyzdvihuji, musím však trošku i kritizovat. V knize jsem našla několik přepisů, ale to se může stát v takovém množství textu a přejímání.
    Knihu vám mohu vřele doporučit, protože určitě stojí za přečtení. Nahlédnete s její pomocí do jedné z částí české historie. Třeba pochopíte i některé současné situace, protože… historie se opakuje stále dokola.
    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Žánr:              Literatura naučná, Historie
    Rok vydání:        2003
    Počet stran:       212
    Nakladatelství:    Dokořán
    Edice:             Bod
    Autor obálky:      Martin Radimecký
    Vazba knihy:       brožovaná
    ISBN:              80-86569-06-3 

  • Jaká je cena lásky?


    11/20

    Rozum a cit: Jane Austenová v jednadvacátém století

    Joanna Trollopeová 

    Obálka k Rozum a cit
    Hledáte knihu, u které si oddechnete? Rádi byste si přečetli příběh, který vás pohladí po duši, je čtivý a místy napínavý. Přejete si poznat knihu, která vám v jednu chvíli vyvolá úsměv na tváři a v další vám vžene slzy do očí? Pokud jste na všechny otázky odpověděli kladně, tak tato kniha nesmí uniknout vaší pozornosti

    Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

    Slavný román Jane Austenové přenesla do dnešního světa vynikající současná anglická spisovatelka Joanna Trollopeová. Provedla to s mimořádnou empatií, humorem, pokorou k originálu, ale také s nevídanou odvahou. Za dvě stě let se změnilo naše vyjadřování, společenské zvyklosti, životní styl, přibyly technické vymoženosti, zůstala ale touha po lásce, bezpečí, po blízkosti druhého.
    Z lásky možná není úniku ani emancipace – ještě že rozum i cit jsou stále s námi!     


    V originále (Sense and sensibility) kniha vyšla v roce 2013 v nakladatelství Harper. U nás vychází v roce 2015 u nakladatelství LEDA, spol. s r. o.V případě zájmu si ji můžete pořídit zde.


    O autorce (zdroj: databazeknih.cz):

    Autorka píše i pod pseudonymem Caroline Harvey. Narodila se v roce 1943 ve Velké Británii, absolvovala Oxford, stala se učitelkou, angažuje se v nadacích.


    Knihu jsem si již delší dobu toužila přečíst, protože se jedná o adaptaci stejnojmenného díla od Jane Austenová. Při výběru knihy mě na první pohled zaujala obálka. Na obálce vidíme dvě dívky, jedna sedí v trávě a druhá na ní hledí. Obě dívky působí šťastným dojmem. Obálka je zpracována velice moderním způsobem, což potvrzuje to, co je uvedeno v podtitulu této knihy. Dlouho jsem přemýšlela o tom, jakou bude mít souvislost obálka s dějem a jak se v příběhu projeví dílo Jane Austenové. Obálka knihy velice dobře vystihuje ráz celého příběhu. V názvu se nesetkáme s žádnými metaforami, jedná se o přímé
    pojmenování. Žádné přenesené významy se nevyskytují ani v samotném příběhu. Celý příběh je tak pro čtenáře příjemně otevřený a při čtení nemusí dlouho přemýšlet nad tím, co daným spojeným chtěla autorka říci.


    Kniha mi přišla zajímavá tím, že se před vámi při četbě odvíjí hned několik vyprávění, která sledují situaci z různých úhlů pohledu. Příběh je rozepsán do 19 kapitol, tyto kapitoly jsou rozdělené do podkapitol, takže se za jednu kapitolu můžeme setkat s vyprávění hned několika postav. Vypravěč v této knize je zvláštní, sice je kniha psána v er-formě s velkým množstvím dialogů, ale v případě vyprávění z pohledu Elinor jsem měla pocit, jak kdyby byla hlavním vypravěčem ona, občas se v jejích podkapitolách setkáváme s ich-formou. Vyprávění příběhu je svižné a čtení vám ubíhá před očima téměř samo. Ke zpomalení děje dochází s každou novou podkapitolou, kdy se mění čas, místo a vypravěč. Drobné zpomalení jsem při čtení uvítala, protože si kniha rychločetbu nezaslouží. Jsou zde použity jazykové prostředky, které čtenáři prohloubí jeho prožitek. Autorka se snažila psát velice krátké věty, které děj zrychlovaly, pro zpomalení se občas objevila delší souvětí. Poetikou tohoto díla byl popis života ve dvou různých společenských vrstvách, hlavní hrdinky jsou chudší a jejich příbuzní jsou bohatí. Příběh je psán jen popisným a vyprávěcím stylem. Mnoho o ekonomických nerovnostech mezi jednotlivými postavami se dozvídáme z dialogů jednotlivých postav. Vždy krásně poznáme, z jakých vrstev pocházejí dané postavy, které zrovna promlouvají. Pro autorku muselo být celkem těžké uchopit psaní této adaptace tak, aby se nejednalo jen o prostý opis díla. Za sebe však musím říci, že autorka použila takové jazykové prostředky, aby dílo bylo moderní, téma se jí povedlo uchopit velice dobře a dokázala popsat problémy dnešní doby. Jazyk díla byl velice živý, vytříbený a celý příběh dokáže vyvolat celkem silné emoce.

    Jak jsem již psala výše, věty zde nejsou nijak dlouhé. Ani popisy nejsou nijak rozvláčné. Autorka dokázala výborně popsat prostředí, které si každý čtenář velice snadno představí. Zároveň se jí povedlo vystihnout i různé situace, které se v knize odehrávají. Celý text je snadno interpretovatelný. Spisovatelka zvyšovala emotivitu celého příběhu tím, že použila tématu nemoci, které vždy promítla do textu, když se příběh začal stáčet k jisté stereotypitě. Text je psán ryze vyprávěcí formou. Již výše jsem se zmiňovala o tom, že je použito er-formy s častými dialogy a občas z pohledu Elinor zazní ich-forma. Dialogy v této knize děj celkem zrychlují, protože jsou celkem krátké. Dialogů je v příběhu celkem hodně, ale při četbě to nijak nevadí. V knize zastávají velkou roli pocity, protože na čtenáře působí motivy lásky, zklamání, nemoci. Jak jsem již psala výše, každá podkapitola je jedinečný tím, že ji vypráví jiná postava a nikdy se nesetkáme se dvěma po sobě jdoucími podkapitolami, které by vyprávěla stejná postava. Všechny podkapitoly se krásně doplňují tak, že na konci vznikne naprosto úchvatný příběh. Prolíná se zde paralelní a řetězová kompozice. Když můj text čtete, můžete si myslet, že je příběh velice složitý, ale není tomu tak. V knize jsem si našla pár zajímavých myšlenek, které mi přišly moudré. Styl psaní této autorky mě zaujal.

    V předchozích odstavcích jsem vás již trošku seznámila s hlavním tématem této knihy. Je jím rozvrstvenost společnosti z ekonomického hlediska. Autorka použila velké množství motivů, vyjmenuji jen zlomek, který je z textu patrný. Zbytek přenechám na vašich čtenářských interpretacích. Hlavním motivem knihy je život, láska a zklamání.

    V knize se můžeme setkat s velkým množstvím postav. S některými z nich se v knize setkáme jen zprostředkovaně (z vyprávění ostatních postav), ale převážná většina se v knize objeví fyzicky. Hlavní postavy mají v knize více svých výpovědí, vedlejší je sice mají také, ale není jich takové množství, protože hlavním problémem je sledování slastí a strastí rodiny Dashwoodových. Příběh se odehrává hned na několika místech v Londýně. V knize se často objevují zápletky, které vytváří jistou formu tajemství, které se postupně snaží čtenář odhalit, není jich však mnoho. Každá podkapitolka je dílkem, který je velice důležitý pro složení finálního obrázku.

    Kniha se mi líbila. Odnesla jsem si z jejího čtení velice emotivní zážitek. Zaujal mě skvělý popis, který skvěle seděl, byl představitelný a vše do sebe krásně zapadalo. Styl psaní autorky byl také velice zajímavý a oblíbila jsem si ho. Autorčino umění si ode mě zaslouží můj obdiv za volbu jazykových prostředků, prostředí i problematiky, o níž se v příběhu dočítáme. Knihu mohu vřele doporučit všem, kteří mají rádi romantické příběhy. Moje subjektivní hodnocení je 100 %.

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Originální název:     Sense and sensibility
    Žánr:                        Literatura světová, Romány
    Rok vydání:             2015
    Počet stran:              364
    Nakladatelství:        LEDA spol. s r. o.
    Překlad:                   Alžběta Slavíková Hesounová, Vlasta Hesounová
    ISBN:                      978-80-7335-404-6


    Poděkování za poskytnutí recenzního výtisku patří nakladatelství LEDA, spol. s r. o.

  • Básnička Můj den

    Anotace: O tom, jak se dá krásně strávit celý den.
    Když ráno oči otevírám,
    vím, že už do školy nestíhám.

    Než abych se tam hnala,
    radši jsem si rohlík namazala.

    Jelikož jsem věrnou čtenářkou,
    otevírám knihu s krásnou záložkou.

    Přede mnou je fiktivní svět
    a já se za svými hrdiny přesouvám hned.

    Štěstí, spokojenosti a lásky mnoho mám,
    člověk si s knihou nikdy nepřijde sám.

    A tak je jeden den úspěšně promeškán,
    zítra už to vstávání snad vychytám.

    Zdroj: liter.cz

  • Soutěže

    http://www.izun.eu

    Soutěže

    Moji milí čtenáři,

    ode dne 13. března 2016 do této rubriky každý měsíc uveřejním jeden soutěžní kvíz. Jaký? To se nechte překvapit. Jedno už vám může být jisté, toto je blog, zabývající se výhradně knihami, a proto budeme soutěžit s knihou v ruce a o knihu. Těšte se, jak je již výše zmíněno, začínáme 13. března.

    Uložit