měsíc leden je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.
Přečtené knihy:
Psychické problémy v dospívání – Michael Carr-Gregg (Útlá kniha australského autora je průvodcem pro rodiče, ale i učitele, která je provede nástrahami psychických potíží u dospívajících dětí. Zodpoví otázky nejen na to, jak problémy odhalit, ale také jak nemocnému pomoci, aby si nevzal život. Kniha je napsaná citlivě a zohledňuje různé typy psychických nemocí. Mohu vřele doporučit, protože dokáže otevřít oči a pochopit chování a jednání nemocných.)
Boletus Arcanus – Miloš Urban (Zajímavá povídka vyprávějící o netradičním houbaření, které se stalo závislostí. Houba Boletus Arcanum lidem, kteří ji konzumují přináší spoustu zajímavých vlastností. O tom se ale nebudu dále šířit, abych nespoilila. Kniha rozhodně stojí za přečtení.)
Povídky a jedna báseň – Zdeněk Svěrák (Zajímavá a velmi zábavná kniha, v níž si autor hrál s českým jazykem, ale také s nevšedními tématy. Povídek je celkam osm a pam je přidána předmluva k básni a báseň samotná. Milé počtení, které mohu vřele doporučit. Při četbě si odpočinete a od srdce zasmějete.)
Český ráj – Jaroslav Rudiš (Novela založená na dialogu několika mužů skýtá náhled do mužského světa. Jak muži uvažují, co je v jakém věku a v jaké profesi trápí? Dílo je netradiční a určitě je mohu vřele doporučit.)
Chladnou zemí – Jáchym Topol (Zajímavá povídka z prostředí Terezína a následně i Ukrajiny. Jsou zde zmíněny některé historické události, na něž je naroubován zajímavý fikční děj. Čtení knihy mě bavilo.)
Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.
měsíc prosinec je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.
Přečtené knihy:
Série Alois Nebel – Jaroslav Rudiš (Zajímavě zpracovaný komiks o člověku, který touží od dětství po dráze nádražáka. Jeho přání se mu splní, ale cena je poměrně vysoká. Série má tři díly a všechny jsou zajímavé a propracované jak po výtvarné, tak po scénáristické stránce.)
Andělí vejce – Petr Stančík (Zajímavá novela z pera autora, kterého jsem do této chvíle neznala. Jednalo se o dílo, které na pozadí běžných lidských životů zpracovávalo téma 1. a 2. světové války. Některé scény mě překvapily svou surovostí, avšak ta byla pro onu dobu běžná.)
Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.
měsíc listopad je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.
Přečtené knihy:
Do tmy – Anna Bolavá (Zajímavá kniha, která mě mile překvapila, zaujala a navnadila k přečtení dalších knih z pera této autorky. Životní příběh hlavní hrdinky je neodmyslitelně spojen se sběrem bylin. Tato tematika je originální. Kniha se čte dobře a příběh poměrně rychle ubíhá před čtenářovýma očima. Dílo velmi často aktivuje čtenářovu fantazii, protože je v ději spousta otazníků, které jsou otevřené a ponechané plně na čtenářovu nápadu.)
Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí – Pavel Říčan (Kniha slouží jako podklad pro studium šikany v pedagogické praxi. Informace v ní obsažené jsou zajímavé, protože v podstatě poukazují na historický vývoj řešení šikany ve školském prostředí. Důvod je prostý. Kniha vyšla v roce 1995 a obsahuje informace o vnímání šikany v době porevoluční. Autor srovnává situaci v Čechách se situacemi v Norsku, Velké Británii, Spojených státech amerických a některých dalších zemích. Při zpracování knihy pracoval s různými průzkumy, jejichž výsledky v práci shrnul.)
Jak chutná strach – Markéta Harasimová (Další román mojí oblíbené autorky. Ani tentokrát není příběh ničím pro slabé povahy. Napětí z děje přímo tryská a příběh vám nedá spát do té doby, dokud nezjistíte, jak to vše dopadne. Abych pravdu řekla, tak se už teď těším na další setkání s autorčinými díly.)
Ad acta – Patrik Ouředník (Zajímavá a poměrně krátká novela s detektivní, ale i sociální tematikou. Kniha je plná napětí a různých dějových odboček, které řeší osud jednotlivých postav.)
Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.
asi si v tuto chvíli budete ťukat na čelo, co vám to tady píši, ale bohužel čas utekl jako voda a já se až teď po dlouhých pěti měsících dostávám k tomu, abych se s vámi podělila o články, které vznikaly v průběhu těchto dní, kdy to vypadalo, že se na Iwíkově knihovně vůbec nic neděje. K poměrně dlouhé odmlce došlo zejména kvůli tomu, že se na mě navalilo velké množství učení, protože jsem v říjnu nastoupila na navazující magisterské studium. První semestr mi příliš neumožňoval, abych se prezentovala na stránkách. Nicméně po prvních pár měsících jsem zjistila, že se škola, práce i stránky dají poměrně dobře zvládat. Takže se vracím a mám tu pro vás připraveno pár Knihoměsíců, ale i recenzí a dalších knižních článků. Šup tedy na první z nich.
Je to již dlouho, kdy minul měsíc říjen, já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.
Přečtené knihy:
Michal Ajvaz – Lucemburská zahrada (Příjemná novela, která v sobě snoubí prvky tzv. magického realismu. V ději se můžete setkat s romantikou, fantasy a dalšími žánry. Autor vše zachytil na poměrně malou textovou plochu a vše je zpracováno čtivým způsobem. Velmi příjemné a mohu vřele doporučit.)
Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.
Na počátku měsíce října, jsem vám představila novou pravidelnou rubriku. Co by to bylo za slib, kdybych jej nesplnila, a proto jsem pro vás připravila další článek s titulem: Na co se těším… Opět se bude jednat o krátké představení knížek, do jejichž čtení bych se ráda pustila v tomto měsíci. Takže jak odpovím na otázku, na co se těším v měsíci listopadu 2021? Čtěte dále a dozvíte se to.
Bretaňský příboj – Jean-Luc Bannalec (Můj oblíbený autor a další z případů charismatického detektiva, jehož jsem si doslova zamilovala. Líbí se mi autorův styl, který je čtivý. Troufnu si tvrdit, že si získá téměř každého čtenáře. Kniha Bretaňský příboj je druhým dílem série. Pokud sledujete tyto stránky pravidelně, tak zjistíte, že sérii nečtu v tom pořadí, v jakém byla vydávána. Její předností je to, že na sebe jednotlivé díly nenavazují, v každém titulu se řeší nový případ a jediné, co knihy propojuje je postava vyšetřovatele a jeho kolegů.)
Katova dcera a prokletí moru – Oliver Pötzsch (Další z mých oblíbených autorů, jehož knihy mi učarovaly. Na svém kontě má již několik titulů, které patří do dvou sérií. První, kam patří i tato kniha, se zabývá příběhy o Katově dceři a druhou je série o Johannu Faustovi. Obě série mám rozečtené a zamilovala jsem si je. Autorův styl je čtivý a zajímavý, protože se po celou dobu v jeho příbězích něco děje, a proto se dobře čtou.)
Moje neuvěřitelné sestry (Další román z mojí oblíbené série 7láska. I tentokrát se bude jednat o nevšední pohled na lásku, tentokrát, jak již název hlásá, půjde o lásku sourozeneckou. Nakladatelství Metafora si v této edici drží jistý standard, ať už se jedná o obálku, nebo grafické zpracování. Na interpretaci se již velmi těším.)
Divadlo Járy Cimrmana po padesátce… (Moje oblíbené divadelní uskupení slaví další půlkulatiny (55 od založení), tak proč si o něm něco pěkného nepřečíst? Kniha vychází pod hlavičkou nakladatelství Cosmopolis. V titulu si můžete nejen přečíst spoustu zajímavých informací, ale také tam najdete fotografie z představení a zkoušek. Domnívám se, že se jedná o vhodný dárek od Ježíška pro milovníky tohoto uskupení.)
Diktátorova múza (Další kniha z edice o významných ženách, která vychází v nakladatelství Metafora. Jedná se o beletrizovaný životopis. Pokud tento žánr máte rádi, rozhodně s výběrem této knihy nesáhnete vedle.)
Dnes, 21. října 2021, je velký den jak pro autorku Markétu Harasimovou, tak pro její příznivce. Důvodem je očekávané vydání její novinky s názvem Jak chutná strach. Jedná se o další titul, jenž vychází pod hlavičkou autorčina vlastního nakladatelství MaHa. Autorčiny tituly jsem přečetla téměř všechny a musím říci, že v každém z nich čtenář může najít něco, co ho překvapí. Ať už se jedná o zvolenou tematiku, nebo o styl vyprávění. Tentokrát autorka zvolila poměrné náročné téma. V knize se můžeme setkat jak s únosy žen, tak s vraždami, s nimiž tentokrát tvůrkyně vůbec nešetřila. Vyprávění je naplněno emocemi, napětím či strachem. Ten nejen že je zachycen přímo v názvu románu, ale ze stránek přímo tryská.
Markéta Harasimová je autorka, jež si vydobyla své místo na poli české literární scény. Na svém kontě má pod hlavičkou svého nakladatelství vydaných jedenáct titulů pro dospělé čtenáře (Poháry touhy, Osmnáct, Potemnělý ráj, Černá vdova, Doktorka Viktorie, Purpurové doteky, Hedvábná past, Vůně noci, Klinická smrt, Smrtelný hřích a konečně dnes zmiňovaná novinka Jak chutná strach), dva dětské pak vyšly pod taktovkou nakladatelství Bookmedia (Z deníku kočičky Ťapičky a Koťátka kočičky Ťapičky), celkově je však těch titulů dvacet šest a perličkou je, že do roku 2014 vydala celkem deset titulů bez toho, aniž by měla vystudovanou školu s humanitním zaměřením. Její vývoj je na románech zajisté znát. Neustále obměňuje témata a snaží se v dějích vyobrazovat dnešní dobu a život v ní. Její příběhy jsou čtivé, napínavé a svižně ubíhající. Stěžejními tématy jsou problematika sociálních vztahů, láska a milostné vzplanutí či detektivní zápletky.
„Cílevědomá, ale poněkud lehkovážná novinářka Eva má pořádně ostré lokty, a když o něco usiluje, jde doslova přes mrtvoly. Přílišným tlačením na pilu však nejenže přijde o perspektivního přítele, ale zadělá si také na vážné problémy v zaměstnání. Hrdinka si chce udržet aspoň skomírající kariéru, když už se jí zhroutilo soukromí, a tak naléhá na svého bratra – policejního vyšetřovatele – aby jí poskytl exkluzivní informace k sérii brutálních vražd a nevysvětlitelných únosů, které kriminálka aktuálně řeší. Kvůli své umanutosti ale Eva doslova strčí hlavu do oprátky. Nebezpečná skupina zabijáků, které policie už mnoho měsíců nemůže přijít na kobylku, je totiž všetečné reportérce v patách… Dřív, než Evě dojde, že jí hrozí smrtelné nebezpečí, stává se obětí únosu a je uvězněna. Tvrdohlavá potřeba dosáhnout za každou cenu svého se jí tak stává osudnou a mladá žena se ocitá na velmi tenké hranici mezi životem a smrtí. Ztratí svobodu i možnost rozhodovat sama za sebe, a přijde taky o důstojnost. Jediné, co jí zůstává, je ochromující strach.“
Základní informace o knize:
Psychologický thriller pro ženy s názvem Jak chutná strach vychází právě dnes v nakladatelství MaHa. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít titul pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství. Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji autorce Markétě Harasimové.
Recenze knihy:
Hlavní hrdinkou tohoto napínavého příběhu je pětatřicetiletá Eva, jež pracuje na pozici redaktorky jednoho nejmenovaného média. Její život se zpočátku zdá idylický, tedy aspoň do chvíle, než si uvědomí, že jí tikají biologické hodiny. V této věci začne jednat na vlastní pěst a dalo by se říci, že pokazí vše, co se dá. Její lukrativní přítel ji opouští, v práci se také vše sype a co je nejhorší, za všechno si může sama. Ač se snaží vše napravit, spíše si svou činností ještě ubližuje. Tato žena má bratra Patrika, který je policistou a v danou chvíli řeší hned několik případů únosů žen. Aby toho nebylo málo, tak se Eva namane u ohledávání místa činu jedné vraždy a rozhodne se o tomto pojednat v jednom ze svých článků. V průběhu vyšetřování se Patrik dozví o nápadné podobnosti zemřelé s jeho sestrou. Nemůže se toto stát Evě osudným? Odpověď zjistíte, když se začtete do tohoto strhujícího, čtivého a poutavého románu. Na co musím upozornit, je fakt, že autorka použila několika poměrně násilných scén, takže pokud patříte k slabším povahám, asi vám bude hodně běhat mráz po zádech a spát budete s rozsvíceným světlem.
Na příbězích Markéty Harasimové si čtenáři mohou cenit zejména různorodosti použitých témat. I tentokrát autorka použila jiné. V její novince se setkáváme sice opět s tematikou detektivní, jež řeší problém, který nedá jedinému z policistů spát. Ústředními tématy jsou láska, touha po mateřství, cílevědomost, otázka plodnosti, únosy, ale i vraždy. Upozorňuji, že tato kniha doslova prýští vlny mrazení a napětí, v některých případech se budete doslova klepat strachy. Ráda bych vám o tematice a námětech napsala něco více, ale s ohledem na to, že už bych se dopouštěla tvorby spoileru, raději přenechám zodpovězení některých otázek na vaší vlastní interpretaci.
Román je tentokrát z logicky vysvětlitelných důvodů rozdělen do několika dílčích dějových linií, které se vzájemně prolínají a doplňují. Při čtení tak budete sledovat úhel pohledu hlavní hrdinky Evy, dále pak budeme na situaci nahlížet očima jejího bratra Patrika a v neposlední řadě nesmíme opomenout ani na jednotlivé členy organizované skupiny. Kompozice je převážně chronologická s mnohými paralelními odbočkami a v některých případech se setkáváme také s retrospektivou, kdy se hlavní hrdinka snaží vzpomínat na to, co bylo v jejím životě hezké. Zhruba v druhé polovině se setkáváme s množstvím poměrně surových a bolestivých scén, jež by ve svém životě snad nechtěl zažít nikdo z nás. Avšak i tyto pasáže mají své neodmyslitelné kouzlo, do děje patří a perfektně jej dokreslují. Příběh je však díky nim hodně psychicky náročný. Na stylu Markéty Harasimové se čtenářům může líbit to, že jsou veškeré popisy, a to jak situací, tak míst, či dokonce charakterů zpracovány věrohodně, barvitě a procítěně, což přispívá k autenticitě děje. Autorka velmi dobře dokáže aktivovat čtenářovu fantazii a ten si tak snadno představí vše, co se v ději odehrává, i když to není zrovna procházka růžovou zahradou. Autorka opět použila osvědčené vnitřní monology, které dají čtenáři možnost nahlédnout do hlav jednotlivých protagonistů, v tomto případě to nejčastěji byli Eva a Patrik.
Co se týká postav, v tomto románu jimi děj doslova přetéká. Autorka se ale v rámci charakteristiky nejvíce zaměřila logicky na ty, které se v textu objevují nejčastěji. Epizodní figury, které se sice na okamžik ukáží, ale pak zase zmizí, vykreslila jen povrchově, protože hloubkové zpracování v jejich případě nebylo zapotřebí. Celkově je detailně vykresleno zhruba pět postav, a to samotná Eva, Patrik a tři členové zločinecké skupiny. O jakou skupinu se jedná, co provádí, vám neprozradím, to zjistíte sami při četbě.
Děj je odvyprávěn v objektivní er-formě v minulém čase, jenž se častokrát prolíná s přítomným časem. Ten je použit zejména v pasážích, kde se autorka snaží o gradaci napětí a tato forma práce se slovesy je pro její účely nejvhodnější. Stejně tak je pro zvyšování napětí používáno přímé a polopřímé řeči. V ději se objevují ale také popisné části, jež mají za úkol děj alespoň trošku zbrzdit. Tyto party jsou zaměřeny zejména na charakteristiky postav, popisy prostředí, situací či prostředí. Zpomalení děje ničemu nevadí a čtenář si tak vše lépe vychutná a odnese si daleko větší zážitek. Vyprávění se velmi rychle a dobře čte. Osobně vám mohu garantovat, že se od titulu neodtrhnete, dokud nedočtete až do konce a nezjistíte, jak se to vše odehrálo a proč.
Celkově hodnotím román Jak chutná strach velmi pozitivně. Líbilo se mi, že nejde o žádnou rychlokvašku, kde bychom jako čtenáři od poloviny věděli, kdo a proč za vším stojí. Kdo hýbe pomyslnými nitkami? Téma je poměrně náročné, ale na druhou stranu zajímavé. Dalo by se říci, že i tato kniha v jistém smyslu slova může působit coby osvětová. Každá žena by dle mého názoru měla vědět, co se dá dělat v případě, jenž potkal hlavní hrdinku tohoto románu. A jak se případně před něčím podobným ochránit. Kniha Jak chutná strach si mě získala pro poutavý, napínavý a čtivý děj, v němž byste nenašli žádnou část, která by byla zbytečná. I tentokrát musím vyzdvihnout grafické zpracování. Nejen že se mi líbí použitá typografie, tedy volba písma a sazba, avšak oslovila mě i obálka knihy, jež je tentokrát hodně sugestivní. Svazek má celkově 320 stran, což je u autorčiných knih jistý standard. S ohledem na to, že text ubíhal před zrakem téměř sám, tak jsem měla přečteno poměrně rychle. Autorka totiž píše stylem, který mi sedí a baví mě, protože se v jejích knihách vždy najde nějaká novinka. Je zřejmé, že na sobě autorka pracuje a nestagnuje. Čtení pro mě bylo s ohledem na náročné téma silným čtenářským zážitkem. Doteď mi běhá mráz po zádech a říkám si, co bych asi tak dělala já. Mám takový dojem, že jsem asi opravdu poznala, jak chutná strach.
Román Jak chutná strach mohu vřele doporučit všem milovníkům napínavých příběhů, jimž nevadí náročná tematika, a pochopitelně také všem příznivcům Markéty Harasimové. Avšak pro jistotu ještě jednou připomenu, že to není nic pro slabé povahy.
Vážení čtenáři, měsíc září je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.
Přečtené knihy:
Patrick Hunt – Deset objevů, které změnily historii (Další z knih z edice Toulky minulostí je čtivým počinem, jenž poskytuje spoustu zajímavých informací o archeologických nálezech, jež změnily úhel pohledu nejen na historii, ale i na svět celkově. Publikace je psaná poutavým způsobem a troufnu si tvrdit, že ai získá i čtenáře, kteří se historií jako takovou nezabývají.)
Jean-Luc Bannalec – Bretaňské poměry (Historicky první případ inspektora Dupina si mě získal pro čtivý a napínavý děj a zápletku, která se rozpletla na úplném závěru. Bylo to zajímavé počtení, které mi vyplnilo několik večerů.)
Jan Bauer – Ztracený diadém (Další napínavá, historická detektivka z pera předního českého autora tohoto žánru. Četbu jsem si užívala plnými doušky. Tentokrát to ani tak není o vraždě, jako spíše o krádeži jedné z nejcennějších relikvií tehdejší královské klenotnice. Proběhne křest Václava, prvorozeného syna Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, bez potíží a rozruchu? O to, aby tomu tak bylo, se pokusí královský soudce Melichar se svým věrným pomocníkem Božetěchem.)
Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.
Většina z nás, kteří sledujeme knižní blogy, si mohla povšimnout faktu, že spousta blogerů vytváří tzv. unboxing články. Jedná se o články, jež jsou u některých plné fotografií, u jiných zase popisují vteřinu po vteřině, co si z balíčku od nakladatatelství či knihkupectví vybalili. Na jednu stranu je to hrozně fajn, protože má daný bloger dokonalý přehled o tom, co si pořídil do své knihovny, na druhou stranu mi to ale dlouho přišlo poměrně zbytečné. Až tedy jednou nadešel čas, kdy jsem zjistila, že mám knihovnu, čtečku a mobil plné titulů a občas se mi stane, že si koupím nějaký svazek podruhé, protože mě anotace, obálka apod. prostě uhranuly. Tuto pravidelnou rubriku budu vydávat vždy k 1. v daném měsíci. Můj článek nese nadpis Na co se těším… Pochopitelně to bude zase jen a výhradně o knihách a představím vám tituly, které jsem si pořídila, dostala atd. v měsíci předchozím. Takže jak odpovím na otázku, na co se těším v měsíci říjnu 2021? Čtěte dále a dozvíte se to.
Chata ve Švýcarsku – Julie Caplinová (Od této autorky jsem se začetla do všech předchozích dílů a zamilovala si je. Jedná se o odpočinkové čtení, v jehož rámci poznáte i něco nového, konkrétně například tradice, kulturu, kulinářství a spoustu dalších znaků zemí, kam se vydávají hrdinky této autorky, jež je sama závislá na cestování. O přečtení vás může přesvědčit nejen zkušenost s předchozími tituly, ale také působivá, krásně barevná a ke všemu ještě epická obálka, či čtivá anotace. Kdo z vás se na tento román těší také?)
Aristokrat – Antonín Mazáč (S knihami tohoto autora jsem se zatím nesetkala, a to i přesto, že má na svém kontě deset titulů. Povětšinou se jedná o detektivní romány. V případě Aristokrata se jedná o krimi thriller, jenž se odehrává v Karlových Varech. Anotace slibuje zajímavou a napínavou jízdu. A obálka mě zaujala hned na první pohled. Dlouho jsem se tedy o výběru nerozhodovala.)
Poslední knihkupectví – Madeline Martinová (Knihy, knihy a zase knihy. Moje milovaná tematika. Bez knihy prostě ani ránu. Tento titul slibuje mnoho zajímavých chvil strávených nejen v milovaném prostředí knihkupectví, ale také množství smutných okamžiků spojených s válkou. Válka dokáže svět rozervat a rozdrtit a knihy jsou naopak pomyslným pojivem světa. Prvním faktorem, který si mě naklonil, je již samotný název. Dalším pak je krásně barevná, ilustrovaná, epická obálka a vše pak završila čtivá anotace. Kdo by si podobný titul nepřečetl?)
Jak chutná strach – Markéta Harasimová (Kniha, jež teprve vyjde pod taktovkou autorčina nakladatelství MaHa 21. října, je již několikátým jejím počinem, který jsem si měla možnost přečíst. Jsem tedy velmi zvědavá, zda autorka bude pokračovat ve velkolepém stylu, na nějž jsem u ní zvyklá. Momentálně mám k dispozici recenzní reading copy a vy se můžete těšit v den vydání na recenzi.)
Edice 7lásky je jednou z mnoha, jež vycházejí v nakladatelském domě Grada. Tato je vydávána pod značkou Metafora. Zahrnuty jsou do ní tituly, jež zpracovávají z různých úhlů pohledů tematiku lásky. Cílovou skupinou jsou zejména ženy, dívky a všeobecně romantické duše.
Na stránkách nakladatelství je o této ediční řadě uvedeno následující: „7lásky jsou jako dveře do knihovny plné krásných příběhů, veselých i dojemných. Stačí je otevřít a ponořit se do některého z nich. Každý měsíc nás čtenáře vezmou na objevnou cestu. Zpestří náš život. Pohladí nás a pobaví. Chytí nás za srdce, jsou totiž jako jeho tep. Někdy rychlý, vzrušený, jindy klidný, zamyšlený… Při čtení se naladíme na jeho rytmus. Budeme se smát i plakat. S hlavními hrdiny prožijeme jejich příběh a možná v něm rozpoznáme i část toho svého. 7lásky jsou především naše příjemné chvíle s krásnou knihou.“
Přiznám se, že tuto edici jsem si opravdu oblíbila. Líbí se mi příběhy, které jsou v ní obsaženy, ale i grafické zpracování. Každá obálka má jinou barvu a v knihovně tak svazky vytvářejí krásnou duhu.
V edici dosud vyšlo:
Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě – Silvia Araziová
Knihkupectví na Bylinkovém náměstí – Eric de Kermel
Láska a sýr v Paříži – Victoria Brownlee
Někdy je hezké, že mě miluješ – Marie Vareilleová
Devět tváří tebe – Janice Pariatová
Den, kdy jsme se potkali – Roxie Cooperová
Báječný čas života – Abby Williamsová
Znám tě ze svých snů – Clélie Avitová
Med v hlavě, marmeláda v srdci – Hilly Martineková (recenze)
Láska a kozy na venkově – Victoria Brownleeová
Neviděla jsem tě přicházet – Hayley Doyleová
Vypůjčený život – Ashley Farleyová
Román z pokoje 128 – Cathy Bonidanová
Láska ve světě lichých ponožek – Marie Vareilleová
Prázdniny a dovolené jsou od nepaměti tím nejlepším časem pro četbu. Člověk se odreaguje, zrelaxuje a odpoutá se od všech problémů, které na něj po skončení tohoto blahodárného období čekají. Kniha je skvělou společnicí při cestování, ale i v dlouhých dnech zalitých slunečními paprsky a s teplotami mnohdy přesahujícími příjemných 25 °C. Proto se často setkáte na různých koupalištích či na lavičkách v parcích s čtenáři, kteří se v jiných měsících před očima veřejnosti raději ukrývají. K letním měsícům zajisté patří také knihy, jež zpracovávají rozličnými způsoby tematiku lásky. K těmto knihám se řadí i ta, již bych vám ráda představila prostřednictvím dnešní recenze. Jedná se o titul s názvem Med v hlavě, marmeláda v srdci od autorky Hilly Martinekové. Abych pravdu řekla, tak kniha naprosto plní předpoklady pro prázdninové čtení. Náplň knihy vás pobaví, ale zároveň zahrnuje i pasáže, jež vás doženou k slzám. Při tom všem vás autorka donutí se zamyslet nad sebou samým, svým jednáním a postojem ke starším lidem. V následujících řádcích recenze se o románu dozvíte mnohem více, přečtete si o tom, co na mě při četbě zapůsobilo a do jaké míry.
Něco málo o autorce (zdroj: obálka knihy):
„Hilly Martineková je německou autorkou, jež se narodila v roce 1977 v Cuxhavenu. V současnosti žije se svým manželem Krystianem v Hamburku. Společně napsali scénář k seriálu televize ARD Hotel snů. Známou se stala scénářem k filmu Med v hlavě (2014), který se v roce 2018 dočkal amerického remaku s Mattem Dillonem a Nickem Noltem a který napsala společně s Tilem Schweigerem na základě vlastních zkušeností s dědečkem, jenž onemocněl Alzheimerovou chorobou. Med v hlavě, marmeláda v srdci je jejím prvním románem.“
„Tilda vzpomíná, jak se svým dědečkem, který onemocněl Alzheimerem, prožila naplno, s láskou a se smíchem každou chvíli. Dnes žije poklidný život s manželem a dvěma dětmi, jen jako by během dospělosti odložila samu sebe. Navíc s obavou sleduje, že její tatínek začíná být trochu zmatený. Tilda tedy opráší nejen vzpomínky, ale i svůj život…“
Základní informace o knize:
Román Med v hlavě, marmeláda v srdci vyšel v originálu (Marmelade im Herzen) v roce 2018. U nás se překladu této knihy dočkáváme v roce 2020 a postarala se o něj Miloslava Hnízdilová. Titul vyšel pod značkou Metafora nakladatelského domu Grada. Jedná se o devátý svazek edice 7lásky. Titul je k dostání jak ve fyzické, tak i v elektronické podobě. Pokud vás recenze zaujme, můžete si publikaci zakoupit na stránkách e-shopu nakladatelství.
Recenze knihy:
Kniha Med v hlavě, marmeláda v srdci v sobě uzavírá hodně dojemný příběh, jenž vypráví o životě v jedné rodině, do jejíchž vztahů nemilosrdně zasáhne nemoc. Jak již napovídá anotace knihy, hlavní postavou titulu je Tilda, jež je vnučkou milovaného dědečka Amanda. Společně zažívají spoustu legrace, jež je mnohdy zapříčiněna právě dědečkovou nemocí – Alzheimerem. Vnučka svého dědečka miluje nade vše, a proto ji hodně zasáhne okamžik, kdy si na ni a na všechno hezké není schopen vzpomenout. Proti těmto chvílím pak stojí okamžiky, jež Tildu zasáhnou v dospělosti a které jí vše připomenou. Dokáže se Tilda vymanit ze zažitého stereotypu a vrátit se mentálně do okamžiků svého dětství? Toť otázka, na kterou vám odpověď poskytne právě tento román.
Čtenáře může zaujmout fakt, že je přímo hozen do víru dění. Autorka se rozhodla své vyprávění začít rovnou akcí, což se často nevidí. Ihned tudíž začnete sledovat osudy hlavní postavy, jež nejsou příliš snadné, ale o to více jsou uvěřitelné. Příběh je rozdělen do dvou částí, jež se neustále prolínají a aktivně na sebe navzájem reagují a navazují. Vyprávění není uvedeno předmluvou, ani není zakončeno epilogem či doslovem.
Když mi byla kniha nakladatelstvím nabídnuta k recenzi, pročetla jsem si anotaci, jež mě zaujala. Zároveň mě o četbě přesvědčil i fakt, že je titul součástí mojí oblíbené edice 7lásky, nebylo tedy o čem přemýšlet. Anotace jako taková je poměrně krátká a o knize neprozrazuje příliš. Kromě popisného textu mě ale zaujala i krásně barevná, tentokrát do oranžova laděná obálka, na níž můžeme sledovat ilustraci zelené židle, na níž leží sklenice marmelády s lístkem s nápisem Tilda a sklenice medu s nálepkou se jménem Amandus. Na opěradle židle je pověšen klobouk. Vedle této ilustrace je vyveden text, jenž definuje náplň románu.
Román je sestaven na logické bázi. I když se skládá ze dvou prolínajících se, časově posunutých částí, vše má své dané místo a krásně to zapadá do konceptu vyprávěného. První část je věnována Tildinu dětství, jež bylo v přítomnosti dědečka bezstarostné a naplněné. V protikladu pak stojí část druhá, jež naopak vypráví o nenaplněných touhách dospělé hlavní hrdinky. Obě pasáže jsou vzájemně kontrastní a vytvářejí interesantní celek. Kniha má celkem 52 kapitol, jež jsou zachyceny do 272 stran.
Po tematické stránce titul zpracovává lásku v rámci rodiny, rodinné vztahy a v neposlední řadě také lidské zdraví a smrt. Poukazuje na to, že jakmile člověk onemocní nějakou vážnější nemocí, jeho život se ze dne na den obrátí o 180 stupňů. Okolí se na něj najednou začíná dívat jinak a stejně tak se začnou měnit vztahy v rodině. Tento román má na základě tematiky potenciál zaujmout čtenáře, kteří si potrpí na sociální romány z rodinného prostředí, ale i ty, kteří si rádi přečtou o lásce všeho druhu.
Text knihy je sepsán v subjektivní ich-formě v minulém čase. Při interpretaci je čtenář plně vtažen do děje, chvilkami mu potečou slzy smíchy, občas však lítostí a smutkem. Příběh, jenž pro nás nachystala Hilly Martineková, působí velmi realisticky. Ač je to smutné, tak o podobných životních peripetiích často slýcháme z médií, a proto se všemu, co se v knize dočteme, dá velice snadno a rychle uvěřit. Děj je přímočarý, a to i přesto, že je občas narušován přechody od jedné dějové linie k druhé a zase zpět. Když se objeví kapitola, která je delší, může se stát, že autorka vyprávění na moment přeruší a posune jej o kousek dále. To učiní tak, že vynechá jeden řádek textu.
Vyprávění jako takové je chvilkami naplněno optimismem, ale jsou obsaženy i pesimistické a melancholické pasáže. Autorka ve svém vyprávění použila vyprávěcí, popisný, úvahový a v menším množství též naučný slohový postup. Z textu můžeme vycítit hluboké procítění a do postav se můžeme díky tomu mnohem lépe vžít, protože jsou snadno uchopitelné a důvěryhodné. Martineková dá svému čtenáři možnost dotknout se a prožít s postavami veškeré emoce, jež hrdinové knihy prožívají, ať už se jedná o smutek, strach, zamilovanost, radost, pocity z vyloučení za společnosti a z odlišnosti od ostatních lidí, avšak i spoustu dalších.
Jak jsem již zmiňovala výše, publikace má 272 stran. Vyprávění je stylizováno velmi čtivým a živým způsobem, a proto jej zdatný čtenář zhltne za pár hodin. Autorčin styl je interesantní a zajisté vás chytne za srdce. Po jazykové stránce bylo dílo zpracováno velmi dobře, o což se zasloužil kvalitní překlad Miloslavy Hnízdilové. Na čtivosti hodně přidává také použitá grafika a písmo, kdy byla zvolena větší velikost a patkový font, jenž vede oči krásně po jednotlivých řádcích a text se tak čte téměř sám.
Celkově hodnotím román Med v hlavě, marmeláda v srdci velmi pozitivně. Kniha mě zaujala již zvolenou tematikou, jež si mě získala již od chvíle, kdy jsem si přečetla anotaci. Kromě toho jsem se již setkala s několika romány z této edice a zamilovala jsem si ji, tudíž pro mě volba tohoto titulu byla naprostou samozřejmostí. Ještě než jsem otevřela svazek, zaujala mě barevná obálka s epickým vyobrazením, jež velmi dobře sedí k názvu, avšak i k náplni vyprávění. Po otevření knihy se mi líbilo, že je logicky a velmi dobře strukturována. Autorka vždy včas upozornila na prolnutí dvou dějových linií, protože u čísla kapitoly vždy uvedla rok, v němž se děj následující epizody odehrává. Čtenář se tak velmi snadno při četbě orientuje a nehrozí, že by se v ději ztratil. Při čtení tohoto románu si odpočinete, zrelaxujete, ale zároveň se i zamyslíte nad svými činy a chováním. Titul si mě získal pro svou čtivost, poutavý děj, ale i plynulost vyprávění.
Publikaci mohu vřele doporučit všem milovníkům sociálních románů z rodinného prostředí, ale i těm čtenářům, kteří si rádi přečtou o lásce v jejích nejrozličnějších podobách.
Bibliografické údaje:
Žánr
Literatura světová, Romány
Nakladatelství
Metafora
Rok vydání
2020
Originální název
Marmelade im Herzen (2018)
Překlad
Miloslava Hnízdilová
Autor obálky
Jiří Pros
Počet stran
272
ISBN
978-80-7625-088-8
Jazyk vydání
český
Edice
7lásky (9.)
Vazba knihy
měkká/brožovaná
Manage Cookie Consent
To provide the best experiences, we use technologies like cookies to store and/or access device information. Consenting to these technologies will allow us to process data such as browsing behavior or unique IDs on this site. Not consenting or withdrawing consent, may adversely affect certain features and functions.
Functional
Vždy aktivní
The technical storage or access is strictly necessary for the legitimate purpose of enabling the use of a specific service explicitly requested by the subscriber or user, or for the sole purpose of carrying out the transmission of a communication over an electronic communications network.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistics
The technical storage or access that is used exclusively for statistical purposes.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
The technical storage or access is required to create user profiles to send advertising, or to track the user on a website or across several websites for similar marketing purposes.
