Iwíkova knihovna

Knihu jsem četla pro zpracování referátu a myslím si, že můj výběr byl více než dobrý (důvod naleznete níže).

Člověk by řekl, že dle názvu bude kniha hodně prostoupena informacemi právě o Zdislavě, která žila se svým manželem Havlem na Lemberku (Liberecký kraj, Jablonné v Podještědí), který vybudoval. Při přečtení prvních pár stránek jsem byla vyvedena z omylu, protože téměř do poloviny knihy není o Zdislavě ani zmínka.

Dílo je hodně nábožensky zaměřené a zároveň velice komplexní. Nejprve autor popisuje, jak to bylo na území české země s majetkem a pozemky, jak byly tvořeny hranice (lesy) atd. Dále kniha obsahuje rozsáhlý popis života a posléze i způsobu výchovy Zdislaviny matky Sibyly, která měla tři dcery – Zdislavu, Eufonii a Alžbětu. Zdislava z nich byla nejstarší. Docela mě překvapilo, že kapitoly o Sibyle byly celkově rozsáhlejší než kapitoly o ženě,  o které kniha měla pojednávat v první řadě. O Zdislavě pojednávají v plném rozsahu maximálně 2 kapitoly z 8. Poslední kapitola popisuje život Zdislaviných dětí a polemizuje nad tím, kolik dětí tato žena vůbec měla.

V celé knize si čtenář může povšimnou citací z Kroniky tzv. Dalimila a Kroniky žateckého  kláštera, občasně byla vložena citace diplomatického dokumentu. Tyto citace byly velmi cennými doklady pro podložení některých událostí a zároveň sledování života postav.

Výtky: V knize bylo použito na můj vkus velké množství latinských výrazů, které pak autor překládá do českého jazyka. Dílo je podle mého názoru až moc komplexní a o samotné Zdislavě se toho dozvídáme vcelku málo. Proč? Autor nám v konečných poznámkách ke knize sděluje, že o samotné Zdislavě neexistuje moc pramenů, tudíž se rozhodl, že knihu zpracuje do širšího kontextu doby, do které se Zdislava narodila, ve které žila, povila potomky a zemřela.

Líbilo se mi: Pasáže, kde je popisován vývoj na našem území. Snaha autora své dílo podložit výše zmíněnými citacemi, což knihu učinilo zajímavým barvitým podkladem pro studium.