Štítek: kniha

Hurá, do edice Původní česká detektivka opět přibyly další přírůstky. Jedním z nich je i Smrt konvertity, kterou jsem si měla možnost přečíst.  S tvorbou Petra Eidlera jsem se zatím ještě nikdy nesetkala, a proto jsem byla zvědavá, co mě čeká a nemine. Pevně věřím, že stejnou zvědavost a zájem o tento zajímavý titul vzbudím i ve vás, moji milí čtenáři. Je na čase, abych vám tento spletitý detektivní román aspoň trošku přiblížila. Ač jsou často do edice vloženy příběhy, jež se svým ražením vracejí zpět k původnímu pojetí detektivky, tentokrát se setkáte s moderním uchopením tohoto oblíbeného žánru. Při čtení se v žádném případě nebudete nudit, protože autor ve vás vyvolá spoustu otázek a budete se snažit pomoci soukromému vyšetřovateli a jeho náhodným pomocníkům při vyšetřování. Knížka byla přečtena téměř obratem, zdatnější čtenář ji klidně zvládne i za pouhý jeden večer.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„Pětadvacetiletý Jiří Stein se rozhodne radikálně změnit svůj život. Připravuje se na konverzi k židovství, víře svých prarodičů. Zasnoubí se s Miriam, plánují sňatek. Jiří však najednou zmizí a ani policie ho nedokáže najít. Steinův strýc se proto obrací na soukromého detektiva, aby po synovci pátral. Bezejmenný detektiv a jeho svérázný přítel, majitel košer restaurace a drsný motorkář, začínají mapovat poslední týdny Steinova života a zjišťují, že mnohé je jinak, než se na první pohled zdá. V té době policie najde zavražděné tělo ve Slapské přehradě…“

 

Detektivní román Smrt konvertity vyšel v roce 2018 v nakladatelství MOBA. Jedná se o 278. svazek oblíbené edice Původní česká detektivka. Pokud jste spíše příznivci elektronických knih, můžete tuto publikaci najít v nabídce obchodů s e-knihami Palmknihy a eReading.

 

Jak je vám již dobře známo, zelená edice je mou velice oblíbenou. Pokaždé, když zahlédnu v nabídce nakladatelství nějakou novou, musím si ji nutně přečíst. To byl případ i Smrti konvertity, která mě zaujala již svým zajímavým názvem. Než mi kniha přišla a mohla jsem se do ní začíst, neustále jsem si kladla otázku, co má konvertita společného s motocyklem, jehož drobná část je vyobrazena na obálce. Na nic jsem nemohla přijít, a proto jsem se na četbu těšila o to více. Mimo obálku a poutavý název mě také zaujala zajímavá anotace, jež o příběhu vypovídá tak akorát. Neprozrazuje toho ani moc, ani málo.

 

Vyprávění má velký potenciál čtenáře zaujmout svou čtivostí a zajímavým příběhem, v němž se bez ustání něco děje a nedochází k žádné stagnaci. Veškeré situace jsou nahlíženy očima soukromého detektiva, kterému bylo vyšetřování případu svěřeno klientem. Vše je odvyprávěno v subjektivní ich-formě, která je oživována mnohými dialogy. Mohu konstatovat, že právě tyto rozhovorové pasáže mi při čtení utíkaly nejrychleji. Zajímavá je i autorova práce se čtenářem. Text je sepsán tak spletitě, že je každý čtenář donucen ke spolupráci. Nejednou se nachytáte při tom, že se snažíte pomoci vyšetřovateli a jeho pomocníkům. Často spolu s nimi dostanete mnoho zavádějících důkazů, jež vás svedou ze správné cesty.

 

„Když už jsem scházel po schodech, slyšel jsem, jak za mnou někdo běží. Byla to jeho žena. Dala si ukazováček před rty, že teď nemůže mluvit. Až dole v domovním vchodu. Konečně jsem si ji pořádně prohlédl. Mohla být o deset roků mladší než její muž. Stále si zachovala mladistvý vzhled. Krátký sestřih blond vlasů jí dodával šmrnc. I figuru měla výstavní. A co hlavní, v jejích očích jsem viděl laskavost, pokud to nebylo leskem kontaktních čoček.“ (s. 32)

 

Vyšetřování má hned dvě linie. Jedna je věnována rodině Jiřího Steina a její historii a druhá pak jeho lásce k historickým věcem s židovskou tematikou, jež přeprodával. Co mu přivodilo smrt a proč? Toť otázka, která si zaslouží vaše prošetření a nalezení odpovědi. Ač jsem se s autorem ještě nikdy nesetkala, má na svém kontě již celou řadu děl. Jeho umění je na tomto titulu znát. Petr Eidler do svého díla vložil spoustu zajímavých a oživujících zvratů, které se zasluhují o čtivost a zajímavost titulu.

 

Jak jsem již poznamenala výše, vypravěč je subjektivní a popisuje otevřeně všechno, a to od charakteru postav přes prostředí, v němž se děj odehrává, až po barvité vylíčení nejrůznějších situací. Vypravěč je ve středu celého dění a čtenáři zprostředkovává své poznatky a průběh vyšetřování.

 

Publikace se skládá ze čtyřiceti kapitol a slovníku s vysvětlivkami hebrejských výrazů. Některé epizody jsou vcelku krátké, jiné jsou trošku delší, ale i tak jsou hodně čtivé, takže se nemusíte bát, že byste se při čtení zasekli. Občas se setkáte, a to zejména v těch delších kapitolách, s jejich přerušením, které je naznačené vynecháním řádku. V těchto pasážích se děj posouvá o kus dále. Kompozičně je detektivka vcelku jednoduchá a odpočinková. Objevuje se v ní pouze chronologický a retrospektivní postup.

 

Celý děj je zachycen na 288 stranách. Tematika příběhu je velice zajímavá. Ono také, kde se můžete jinde setkat se zavražděným konvertitou? Židovství a jeho úskalí jsou pěkně zpracována, a to i s potřebnými odkazy na druhou světovou válku. Jiří Stein se totiž snaží najít odpověď na jednu situaci, která se odehrála v koncentračním táboře. Toto téměř vědecké bádání mě zaujalo a mile překvapilo. V podobném titulu bych to asi ani nečekala. Stejně jako bych neočekávala v žádném případě zpracované téma židovství takového, jaké je.

 

Autor si se mnou pohrával jako kočka s myší, ale rozhodně jsem si četbu užívala více, než kdyby mi vše naservíroval na zlatém podnosu. Mám ráda, když spisovatel nutí čtenáře, aby si příběh trošku dotvářel i ve své hlavě. Aktivujete tak svou fantazii a možná se vám podaří vraha odhalit ještě dříve, než k výsledku dojde sám soukromý detektiv s parťáky.

 

Moje subjektivní hodnocení je tedy s ohledem na všechny výše zmíněné faktory pozitivní. Opět jsem dostala to, co mám na této edici ráda. Skvělý detektivní román s propracovanou zápletkou, která vás donutí přemýšlet. Příběh je tak zábavný a není to jen o čtení nezáživného textu. Zajímavé je i množství emocí, které jsou zachyceny mezi řádky a působí na čtenáře. Styl psaní autora mě nadchnul a jelikož jsem zjistila, že Smrt konvertity je jeho jedenáctým titulem, rozhodla jsem se, že si přečtu i jeho předchozí romány. Zvolená tematika židovství mě již hodně dlouho zajímá, a proto se vždy do takovýchto knih ráda začtu. Hned několik jich patří do MOBácké zelené detektivní edice, což je pro mě zárukou kvality. Co se týče jazyka a grafického zpracování, byla jsem více než spokojená. V textu se sice sem tam nějaká ta drobná chybička najde, ale není to nic, co by pozměňovalo vyznění tvrzení. Nic mou četbu tudíž nenarušovalo. Smrt konvertity si ode mě vysloužila krásných 100 % hodnocení. Titul vřele doporučím všem milovníkům českých detektivek, ale také těm, které zajímá téma židovství.

 

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás recenze nadchla a rádi byste si knihu přečetli, můžete si knihu pořídit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Žánr:	Detektivky, Literatura česká
Vydáno:	2018, MOBA (Moravská bastei)
Počet stran:	272
Vazba knihy:	vázaná
ISBN:	978-80-243-8059-9

 

Lákají vás detektivní zápletky? Máte rádi, když vás autor dlouho nenapíná a během chvilky se dozvíte, kdo byl vrahem a proč? Pokud jste odpověděli na všechny předchozí otázky kladně, sbírka povídek z pera Romana Cílka s názvem Panny a netvor bude pro vás tím pravým ořechovým. Autor i tentokrát své čtenáře potěší 13 vcelku krátkými texty. Ve vyprávěních se často vracíme k tradičnímu pojetí detektivního žánru. Při čtení vás spisovatel bude stále vybízet ke spolupráci, máte-li rádi knihy, v nichž soupeříte s vyšetřovateli, kdo první odhalí vraha či zloděje, tato kniha vám poskytne hned třináct příležitostí. Všechny povídky jsou čtivé a mají zajímavou pointu. Musím říci, že jsem přečteno měla během pár chvil, až tak mě kniha chytla. Nepustila mě do té doby, dokud jsem nedočetla až do konce.

 

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„Absurdní situace. Postarší, panovačně působící žena žádá policii, aby hledala jejího dospělého syna, kterého již několik dní postrádá. Tvrdí jim, že ho musejí najít, ale v duchu si není jista tím, zda si to opravdu přeje. Obává se totiž, že její syn je patologický násilník, poznamenaný nenávistí zejména k mladým ženám. Scéna z titulní povídky nové knihy znovu naznačuje, co o autorovi již víme: že je mistrem v dramatickém popisu vypjatých lidských osudů… “

 

Soubor povídek Panny a netvor vydalo v roce 2018 nakladatelství MOBA. Jedná se již o 275. svazek zelené edice Původní česká detektivka. Pokud jste příznivci elektronických knih, ani vy nebudete zklamaní, protože knihu nabízí portály s e-knihami Palmknihy a eReading.

 

Ti z vás, kteří moje stránky znají, vědí, že jsem si v nakladatelství MOBA zamilovala edici Původní česká detektivka. Zelené knížky jsou pro mě jakýmsi znakem kvality, většina detektivek, ať už románů, nebo povídkových souborů, si mě získala na svou stranu a nejen samotné příběhy, ale i jejich tvůrce jsem si oblíbila. Když jsem v nabídce recenzních výtisků nakladatelství postřehla, že je tento titul volný, řekla jsem si, že bych byla hloupá, kdybych po něm nezkusila sáhnout. Svazek mě zaujal nejen svou poutavou anotací, jež ve skutečnosti odhaluje jen jednu z povídek, ale i zajímavou obálkou. Musím říci, že jsem nakonec byla nesmírně potěšena, když mi o pár dní později domů přišel balíček a v něm byl tento skvost. Téměř ihned jsem se do četby pustila a byla jsem mile překvapena.

 

Vyprávění je zajímavé. Každý z příběhů vypráví o jiném případu, avšak společným jmenovatelem všech povídek jsou vyšetřovatelé. Autor dokázal vytvořit spoustu zajímavých a napínavých scén. V některých případech vám dokonce bude přebíhat mráz po zádech. Nicméně, jelikož jsou povídky vcelku krátké, nebudete mít problém každý případ vyřešit během chvilky. Jednotlivé texty se čtou téměř samy, jsou zajímavé a vraha odtajníte vždy až na konci, nedostanete moc vodítek, jež by vám pomohla předhonit v odhalování policisty. Pokud jste již četli některé z předchozích Cílkových detektivních sbírek, jednotlivé vyšetřovatele již znáte.

 

Při čtení se v žádném případě nebudete nudit, protože autor se vás snaží neustále aktivizovat. Činí tak pomocí předkládání důkazů, nejprve jsou cíleně zavádějící – většinou jde o výslechy – ke konci pak společně s vyšetřovateli vytáhnete eso z rukávu a pachatele odhalíte. Když se do povídek začtete, zjistíte, že Roman Cílek už je zkušeným autorem žánru krimi, příběhy jsou promyšlené a dotažené do posledního detailu. Své umění tak bravurně vložil i do této sbírky povídek. Zažijete tak spoustu nepředvídatelných zvratů, které vám mnohdy vyrazí dech. U některých textů jsem si kladla otázku, jak případ z toho mála, co měli, vůbec mohli detektivové rozlousknout.

 

Všechny příběhy jsou odvyprávěny objektivní er-formou, která je oživena množstvím dialogů mezi jednotlivými postavami. Vypravěč popisuje otevřeně všechno, a to od prostředí přes charaktery, provedení trestného činu až po samotné vyšetřování. Zajímavá je vypravěčova nezúčastněnost, má jen pozorovací funkci a zprostředkovává čtenáři to, co sleduje. Ač jsou jednotlivé povídky vcelku krátké, překvapí vás, jak autor vyprávění posouvá o kus dále. Plynulost textu je často narušována právě prostřednictvím posunů. Kompozice je však jednoduchá, a to chronologická s několika retrospektivními pohledy, které se ukazují zejména ve výpovědích svědků a následně i pachatelů. Kniha se tedy dá označit za oddechovou.

 

Jak jsem již několikrát poznamenala, povídek je v publikaci třináct a jsou rozděleny na menší celky – posuny v textu. Každá z povídek má kolem 25 stránek. Souhrnně jsou příběhy zachyceny na nádherných 280 stranách. Nebýt posunů, svazek by byl mnohem obsáhlejší a myslím si, že by klidně každá z povídek mohla vydat materiál pro samostatný román, ale troufnu si tvrdit, že takto je to mnohem lepší. Přetínání myšlenek čtenáře nijak neruší, spíše podněcuje k přemýšlení a kladení si otázek, co by se stalo, kdyby… Přemýšlející a spolupracující čtenář je pro autora lepší než ten, který o čteném textu vůbec nepřemýšlí a jen ho bezmyšlenkovitě absorbuje. Z tohoto důvodu si Cílkovy povídky užívám a mám je ráda, protože je svým způsobem ve svých myšlenkách dotvářím.

 

Moje subjektivní hodnocení je pozitivní. Knihu jsem si oblíbila, stejně tak mám v oblibě i tvorbu Romana Cílka. Autorův styl mě uchvátil již před nějakou dobou a jsem ráda, že mě ani tentokrát nezklamal. Mám ráda ty neočekávané zvraty, zajímavý způsob řešení případů, ale i zajímavé finální rozuzlení. Čtení mě bavilo, nenudila jsem se ani chvilku, protože to se prostě nedá. Spisovatel držel mou pozornost od první chvíle až do té poslední. Z četby jsem si odnesla zajímavý požitek, jenž si zajisté odnesete i vy. Co se týče grafiky a jazyka, musím obě kritéria vyzdvihnout. Kniha se dobře čte, protože je použito vcelku velkého patkového místa a po jazykové stránce je práce téměř bezchybná. Nic mě tedy od čtení a vnímání textu jako takového nerušilo. Sbírku povídek Panny a netvor hodnotím krásnými a zaslouženými 100 %. Titul mohu vřele doporučit všem milovníkům příběhů s detektivní zápletkou.

 

Za poskytnutí recenzního výtisku patří vřelé díky nakladatelství MOBA. Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si soubor povídek přečetli, můžete si jej opatřit tady.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Žánr:	Detektivky, Literatura česká
Vydáno:	2018, MOBA (Moravská bastei)
1. vydání originálu:	2018
Počet stran:	280
Vazba knihy:	vázaná
ISBN:	978-80-243-8052-0