Evžen Oněgin od Alexandra Sergejeviče Puškina patří mezi zásadní díla ruské literatury 19. století. Autor zde brilantně zpracovává postavu tzv. „zbytečného člověka“ – typického hrdiny ruského romantismu, který se nedokáže začlenit do společnosti, proplouvá životem bez cíle a nakonec zůstává sám, zahořklý a zklamaný. Puškin nabízí čtenáři příběh plný nenaplněných očekávání, vnitřních rozporů a marně hledaného smyslu života. Téma promarněných příležitostí a emocionální neukotvenosti se tak stává jádrem celé knihy.
