Jáchym Topol – Chladnou zemí

Kniha Chladnou zemí od Jáchyma Topola nás zavádí do prostředí, které je prodchnuté historií i tísnivou atmosférou. Autor se nejprve zaměřuje na Terezín, místo, jež je pevně spjato s tragickými událostmi druhé světové války, a později se děj přesouvá na Ukrajinu. Topol propojuje reálné historické události s fikcí, čímž vytváří poutavý a zároveň znepokojivý příběh.

Jaroslav Rudiš – Český ráj

Jaroslav Rudiš ve své povídce Český ráj nabízí netradiční literární zkušenost. Příběh není postaven na dynamické dějové linii, ale na dialogu několika mužů, kteří se setkávají v sauně. Právě prostředí, kde odkládají nejen oděv, ale i mnohé zábrany, umožňuje otevřené hovory o všem, co je v životě tíží. Rudiš s mistrovstvím sobě vlastním dává nahlédnout do mužské duše a představuje širokou škálu názorů a životních zkušeností.

Zdeněk Svěrák – Povídky a jedna báseň

Kniha Povídky a jedna báseň od Zdeňka Svěráka přináší osm příběhů, ve kterých si autor s radostí a lehkostí pohrává s českým jazykem. Každá povídka překvapuje svou originalitou a často obsahuje nečekané pointy, které nutí čtenáře k zamyšlení i úsměvu. Autor se nevyhýbá nevšedním tématům a dokáže s lehkostí propojit humor s hlubšími myšlenkami.

John Ronald Reuel Tolkien – Húrinovy děti

Druhou knihou, kterou jsem přečetla v rámci výzvy S Tolkienem rokem 2025, byly právě Húrinovy děti (i tentokrát se mi o čtenářský zážitek postaral Ježíšek v podobě mého přítele Jéni, za což mu moc děkuji). Tento příběh vychází z několika kapitol v Silmarillionu, kde se pojednává o Túrinovi Turambarovi a jeho nelehkém osudu. Ačkoliv určité pasáže se v obou knihách shodují, většina textu přináší čtenáři nové detaily, rozšířené dialogy a hlubší vhled do jednotlivých postav a událostí. Húrinovy děti jsou temným, tragickým eposem, v němž se osud a kletba prolínají s hrdinstvím i zoufalstvím hlavního hrdiny.

Miloš Urban – Boletus Arcanus

Miloš Urban ve své povídce Boletus Arcanus představuje fascinující svět netradičního houbaření, které se z nevinné záliby může stát posedlostí. Autor si pohrává s myšlenkou houby s neobyčejnými účinky, jež svým konzumentům propůjčuje jedinečné schopnosti. Tímto motivem otevírá dveře nejen k napínavému příběhu, ale i k hlubším úvahám o lidské touze po moci, poznání a překračování hranic běžné reality.