Iwíkova knihovna

Štítek: recenze

  • Oni nevědí, co činí – Jussi Valtonen

    Oni nevědí, co činí – Jussi Valtonen

    Oni nevědí, co činíZajímají vás otázky ohledně lidského mozku? Jak moc jsme ovlivnitelní technickými vymoženostmi? Mohou nám nějak ublížit? Jaký názor máte na pokusy na zvířatech? Odpovědi na tyto otázky můžeme najít v debutovém románu finského autora Jussiho Valtonena s odpovídajícím názvem Oni nevědí, co činí. Ač se jedná o prvotinu, není to znát, toto dramatické dílo si plně zaslouží označení VELKÝ ROMÁN, jenž ale není pro každého čtenáře. Ti, kteří si nepotrpí na těžší četbu, si tuto knihu moc neužijí. Příběh zachycuje život dvou rodin, jež pojí úspěšný neurovědec Joe Chayefski. Proč zrovna osobnost tohoto protagonisty pojí dvě entity, které jsou od sebe vzdáleny tisícovky kilometrů? Odpověď naleznete v tomto románu.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Úspěšný neurovědec Joe Chayefski je muž s mnoha problémy, a to nejen takovými, které občas sami zažíváme, ale i mnohem méně obvyklými. Jeho žena je zahlcena prací, dcera tráví většinu času se smartphonem nejnovější generace a kdosi neznámý začal obtěžovat rodinu protesty proti Joeovým laboratorním pokusům na zvířatech. Nějak to pravděpodobně souvisí také s jeho bývalou ženou, která žije ve Finsku, a jejich synem. Ve snaze bránit svoji novou, americkou rodinu před násilím a svou dceru před zneužíváním bezohlednou technologickou firmou je Joe donucen přehodnotit své postoje a podniknout drastické kroky, aby zachránil ty, které miluje. Valtonenův velký společenský román, který se z větší části odehrává v blízké budoucnosti, přináší vypjaté psychologické drama, jehož některé pasáže spadají do žánru techno-thrilleru nebo dokonce techno-hororu. Role zločinců přísluší bezskrupulózním technologickým firmám, mediálním monopolům, farmaceutickému průmyslu a teroristickým buňkám. Hlavní postavy románu pronásleduje neklid a nespokojenost se současným světem, citové odcizení i vzájemné neporozumění mezi evropskou a americkou kulturou. Ze všeho nejvíc ale trpí nezamýšlenými důsledky svých vlastních činů v komplikovaném globálním prostředí. Vyplatí se přečíst pozorně těch několik set stran? V tomto případě ano. Valtonenovy postavy – především sám Joe, jeho bývalá manželka Alina a jejich syn Samuel – jsou komplikované, plasticky zobrazené osobnosti, usilující o život v pravdě a současně podléhající klamným iluzím. Na povrch se dostávají staré, hluboké problémy, ale také ještě znepokojivější otázky, které souvisejí se zneužíváním digitálních technologií a psychofarmak. Budoucnost, kterou román zachycuje, se totiž už začala dít, třebaže kniha dramatičnost jejích projevů zatím daleko překonává. Román oceněný prestižní literární cenou Finlandia (2014) byl dosud přeložen do devíti jazyků a jen ve Finsku se ho prodalo přes sto deset tisíc výtisků.“

     

    Psychologické drama Oni nevědí, co činí vyšlo v originálu (He eivät tiedä mitä tekevät) v roce 2014. U nás se překladu dočkáváme až v roce 2018. O jeho vydání se postaralo nakladatelství LEDA.

     

    Když jsem si vybalila knížku z balíčku, byla jsem nadšená. Ta obálka je naživo naprosto úchvatná. Je krásně barevná a zachycuje jeden z problémů, se kterým se v příběhu setkáme. Údaje o autorovi a názvu knihy jsou vytlačené, takže je příjemná i na omak. Dalším důvodem, proč jsem se těšila, až se do čtení pustím, byla působivá anotace. O ději vypovídá tak akorát, neprozrazuje ani moc, ani málo. Do četby jsem se pustila pár dní po tom, co titul přišel. Čtení mi však docela trvalo, což bylo zapříčiněno hlavně nemocí, ale část viny nesla i obtížnost tohoto románu.

     

    Ano, vyprávění je vcelku složité. Jednotlivé dějové linie se prolínají. Chvilku se pohybujete v Helsinkách roku 1994, pak se přesunete do amerického Baltimoru a posunete se i v čase. S každou kapitolou čtenář cestuje mezi těmito dvěma destinacemi. Některé kapitoly jsou kratší, jiné mají i kolem sta stránek. Text je zajímavý svou náplní, donutí čtenáře přemýšlet nad otázkami budoucnosti lidské existence. Pokusy na zvířatech nás mohou uchránit před smrtelnými nemocemi. Technika nás naopak může dovést do záhuby, pokud ji budeme zneužívat. Autor dokázal tato témata velice dobře skloubit dohromady. Kniha však není zaměřena jen na vědu a techniku, při četbě si užijete hned několik napínavých scén, které posilují čtivost textu. Není vyloučeno, že u některých z nich vám bude běhat mráz po zádech. Za oslabující faktor ale považuji rozvláčné technické popisy a vědecký výzkum, který nezasvěceným nic moc neřekne. Na druhou stranu je nutné vyzdvihnout, že autor si s dílem opravdu vyhrál, komunikoval s vědci v oboru, četl odborné publikace a výstupy výzkumů, o čemž se můžete dočíst v závěrečném poděkování.

     

    Z důvodu toho, že jsou některé kapitoly dost dlouhé, dochází v textu k přerušování myšlenek a plynulosti vyprávění. V takovýchto případech se vypravěč posouvá v rámci místa, někdy dokonce i v čase. Občas se mění také úhel pohledu na jednu danou událost. Díky těmto přerušením můžete čekat spoustu zvratů, jež vás jistě překvapí a mnohdy i zaskočí.

     

    Celé vyprávění je vyvedeno v objektivní er-formě, která je oživena množstvím dialogů mezi jednotlivými postavami. Z těchto promluv můžeme odvodit, do jaké skupiny společnosti se daný protagonista řadí. Občas se totiž objevují i vulgarismy, mnohem častěji pak odborné vyjadřování. Vypravěč je nezúčastněný a zprostředkovává čtenáři to, co pozoruje. Kompozičně je kniha vcelku náročná a není tak vhodná pro každého. Na stránkách se setkáme s chronologií, paralelou, retrospektivou, ale také řetězovou kompozicí. Tento koktejl neuspokojí milovníky jednodušších příběhů.

     

    Příběh je uzavřen do bezmála 15 kapitol, jež jsou zachyceny do nádherných 488 stran. Už jen tato obsáhlost asi některé čtenáře od čtení odradí. Na druhou stranu si myslím, že délka textu byla navýšena právě o technické popisy a líčení výsledků výzkumů. Možná bych tuto část trošku zkrátila. Autor však toužil čtenáři předat odborné informace, s jejichž pomocí si uděláme mnohem lepší obrázek o vědě a technice.

     

    Moje subjektivní hodnocení je vesměs pozitivní. Četbu jsem si užila i přesto, že jsem si ji musela dávkovat postupně. Autorův styl mě zaujal, i když těch technických a vědeckých záležitostí by podle mého názoru mohlo být trošku méně. Příběh mimo univerzitní budovu byl však čtivý a poukazoval na život rodiny vědce, ale také jeho bývalé rodiny. Jak otec ovlivní svého syna, jehož dětství mu doslova proteklo mezi prsty? O tom všem se můžete dočíst v této zajímavé knize. Z četby jsem si odnesla zajímavý požitek a pocity. Od přečtení si kladu otázky spojené s budoucností lidstva. Co se týče grafického zpracování, byla jsem docela překvapená. Písmo bylo tentokrát menší a stránky byly hustěji potištěné, což mi moc nevyhovovalo. Stejně tak mě docela překvapilo, když jsem v textu našla jazykové chyby (opakující se slova apod.). I přesto se však kniha četla vcelku dobře. Psychologické drama Oni nevědí, co činí hodnotím krásnými a zaslouženými 90 %. Titul mohu vřele doporučit všem, kteří si rádi přečtou náročnější romány a nebojí se vědy a techniky.

     

    Za poskytnutí recenzního výtisku patří vřelé poděkování nakladatelství LEDA. Pokud vás recenze zaujala a chtěli byste si román přečíst, můžete si jej pořídit zde.

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Originální název:

    He eivät tiedä mitä tekevät (2014)
    Žánr:
    Literatura světová, Thrillery, Sci-fi
    Vydáno: 2018, Leda
    Počet stran: 488
    Překlad: Michal Švec
    Autor obálky: Tomáš Cikán
    Vazba knihy: brožovaná (paperback)
    ISBN: 978-80-7335-526-5

     

  • Panny a netvor – Roman Cílek

    Panny a netvor – Roman Cílek

    4455aLákají vás detektivní zápletky? Máte rádi, když vás autor dlouho nenapíná a během chvilky se dozvíte, kdo byl vrahem a proč? Pokud jste odpověděli na všechny předchozí otázky kladně, sbírka povídek z pera Romana Cílka s názvem Panny a netvor bude pro vás tím pravým ořechovým. Autor i tentokrát své čtenáře potěší 13 vcelku krátkými texty. Ve vyprávěních se často vracíme k tradičnímu pojetí detektivního žánru. Při čtení vás spisovatel bude stále vybízet ke spolupráci, máte-li rádi knihy, v nichž soupeříte s vyšetřovateli, kdo první odhalí vraha či zloděje, tato kniha vám poskytne hned třináct příležitostí. Všechny povídky jsou čtivé a mají zajímavou pointu. Musím říci, že jsem přečteno měla během pár chvil, až tak mě kniha chytla. Nepustila mě do té doby, dokud jsem nedočetla až do konce.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Absurdní situace. Postarší, panovačně působící žena žádá policii, aby hledala jejího dospělého syna, kterého již několik dní postrádá. Tvrdí jim, že ho musejí najít, ale v duchu si není jista tím, zda si to opravdu přeje. Obává se totiž, že její syn je patologický násilník, poznamenaný nenávistí zejména k mladým ženám. Scéna z titulní povídky nové knihy znovu naznačuje, co o autorovi již víme: že je mistrem v dramatickém popisu vypjatých lidských osudů… “

     

    Soubor povídek Panny a netvor vydalo v roce 2018 nakladatelství MOBA. Jedná se již o 275. svazek zelené edice Původní česká detektivka. Pokud jste příznivci elektronických knih, ani vy nebudete zklamaní, protože knihu nabízí portály s e-knihami Palmknihy a eReading.

     

    Ti z vás, kteří moje stránky znají, vědí, že jsem si v nakladatelství MOBA zamilovala edici Původní česká detektivka. Zelené knížky jsou pro mě jakýmsi znakem kvality, většina detektivek, ať už románů, nebo povídkových souborů, si mě získala na svou stranu a nejen samotné příběhy, ale i jejich tvůrce jsem si oblíbila. Když jsem v nabídce recenzních výtisků nakladatelství postřehla, že je tento titul volný, řekla jsem si, že bych byla hloupá, kdybych po něm nezkusila sáhnout. Svazek mě zaujal nejen svou poutavou anotací, jež ve skutečnosti odhaluje jen jednu z povídek, ale i zajímavou obálkou. Musím říci, že jsem nakonec byla nesmírně potěšena, když mi o pár dní později domů přišel balíček a v něm byl tento skvost. Téměř ihned jsem se do četby pustila a byla jsem mile překvapena.

     

    Vyprávění je zajímavé. Každý z příběhů vypráví o jiném případu, avšak společným jmenovatelem všech povídek jsou vyšetřovatelé. Autor dokázal vytvořit spoustu zajímavých a napínavých scén. V některých případech vám dokonce bude přebíhat mráz po zádech. Nicméně, jelikož jsou povídky vcelku krátké, nebudete mít problém každý případ vyřešit během chvilky. Jednotlivé texty se čtou téměř samy, jsou zajímavé a vraha odtajníte vždy až na konci, nedostanete moc vodítek, jež by vám pomohla předhonit v odhalování policisty. Pokud jste již četli některé z předchozích Cílkových detektivních sbírek, jednotlivé vyšetřovatele již znáte.

     

    Při čtení se v žádném případě nebudete nudit, protože autor se vás snaží neustále aktivizovat. Činí tak pomocí předkládání důkazů, nejprve jsou cíleně zavádějící – většinou jde o výslechy – ke konci pak společně s vyšetřovateli vytáhnete eso z rukávu a pachatele odhalíte. Když se do povídek začtete, zjistíte, že Roman Cílek už je zkušeným autorem žánru krimi, příběhy jsou promyšlené a dotažené do posledního detailu. Své umění tak bravurně vložil i do této sbírky povídek. Zažijete tak spoustu nepředvídatelných zvratů, které vám mnohdy vyrazí dech. U některých textů jsem si kladla otázku, jak případ z toho mála, co měli, vůbec mohli detektivové rozlousknout.

     

    Všechny příběhy jsou odvyprávěny objektivní er-formou, která je oživena množstvím dialogů mezi jednotlivými postavami. Vypravěč popisuje otevřeně všechno, a to od prostředí přes charaktery, provedení trestného činu až po samotné vyšetřování. Zajímavá je vypravěčova nezúčastněnost, má jen pozorovací funkci a zprostředkovává čtenáři to, co sleduje. Ač jsou jednotlivé povídky vcelku krátké, překvapí vás, jak autor vyprávění posouvá o kus dále. Plynulost textu je často narušována právě prostřednictvím posunů. Kompozice je však jednoduchá, a to chronologická s několika retrospektivními pohledy, které se ukazují zejména ve výpovědích svědků a následně i pachatelů. Kniha se tedy dá označit za oddechovou.

     

    Jak jsem již několikrát poznamenala, povídek je v publikaci třináct a jsou rozděleny na menší celky – posuny v textu. Každá z povídek má kolem 25 stránek. Souhrnně jsou příběhy zachyceny na nádherných 280 stranách. Nebýt posunů, svazek by byl mnohem obsáhlejší a myslím si, že by klidně každá z povídek mohla vydat materiál pro samostatný román, ale troufnu si tvrdit, že takto je to mnohem lepší. Přetínání myšlenek čtenáře nijak neruší, spíše podněcuje k přemýšlení a kladení si otázek, co by se stalo, kdyby… Přemýšlející a spolupracující čtenář je pro autora lepší než ten, který o čteném textu vůbec nepřemýšlí a jen ho bezmyšlenkovitě absorbuje. Z tohoto důvodu si Cílkovy povídky užívám a mám je ráda, protože je svým způsobem ve svých myšlenkách dotvářím.

     

    Moje subjektivní hodnocení je pozitivní. Knihu jsem si oblíbila, stejně tak mám v oblibě i tvorbu Romana Cílka. Autorův styl mě uchvátil již před nějakou dobou a jsem ráda, že mě ani tentokrát nezklamal. Mám ráda ty neočekávané zvraty, zajímavý způsob řešení případů, ale i zajímavé finální rozuzlení. Čtení mě bavilo, nenudila jsem se ani chvilku, protože to se prostě nedá. Spisovatel držel mou pozornost od první chvíle až do té poslední. Z četby jsem si odnesla zajímavý požitek, jenž si zajisté odnesete i vy. Co se týče grafiky a jazyka, musím obě kritéria vyzdvihnout. Kniha se dobře čte, protože je použito vcelku velkého patkového místa a po jazykové stránce je práce téměř bezchybná. Nic mě tedy od čtení a vnímání textu jako takového nerušilo. Sbírku povídek Panny a netvor hodnotím krásnými a zaslouženými 100 %. Titul mohu vřele doporučit všem milovníkům příběhů s detektivní zápletkou.

     

    Za poskytnutí recenzního výtisku patří vřelé díky nakladatelství MOBA. Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si soubor povídek přečetli, můžete si jej opatřit tady.

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Žánr:
    Detektivky, Literatura česká
    Vydáno: 2018, MOBA (Moravská bastei)
    1. vydání originálu: 2018
    Počet stran: 280
    Vazba knihy: vázaná
    ISBN: 978-80-243-8052-0

     

  • Matčino tajemství – Dilly Court

    Matčino tajemství – Dilly Court

    Matčino tajemství

    Rádi si ve svém volném čase oddychnete s nějakou pěknou knížkou, která při čtení pohladí po duši? Pokud ano, tak Matčino tajemství vás jistě potěší. Jedná se o zajímavý a velmi čtivý román, jenž se odehrává v Londýně v druhé polovině 19. století. Na pozadí ne zrovna lichotivého životního příběhu malé dívky, která v průběhu vyprávění roste a dospívá, můžete sledovat sociální problematiku, ale také život vojáků. Vyprávění vás uhrane svou jednoduchostí a přímočarostí, jež vás budou provázet od počátku až do konce. Při čtení se vám určitě bude honit hlavou velké množství otázek, na něž najdete odpověď jen v případě, že ve čtení vytrváte. Text je čtivý a strhující, kniha se tedy čte téměř sama.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Když se sedmnáctiletá Belinda zamiluje do pohledného anglo-indického důstojníka, ví, že je to láska na celý život, přesto si uvědomuje, že vzhledem k nekompromisním společenským pravidlům nemá jejich společná budoucnost sebemenší naději. Poté co se dovídá, že padl při střetu britské armády na hranici s Afghánistánem, Belinda zjistí, že je těhotná. Aby se vyhnula hanbě a s vědomím, že narození své dcery musí navždy uchovat v tajnosti, se z donucení provdá za padesátiletého vdovce, britského diplomata.

    Po návratu do Londýna nemá jinou možnost než svěřit tříměsíční Cassy do pěstounské péče, aniž ovšem tuší, že opatrovnice Biddy Henchardová vede v chudinské čtvrti prolezlé nemocemi a špínou takzvanou dětskou farmu. Cassy však nelidské podmínky i kruté zacházení přežije, přitom sní o matce, kterou nikdy nepoznala, a doufá, že pro ni přijde a zachrání ji před životem v bídě a utrpení. Když stará pěstounka umírá, desetiletá Cassy se ocitne na ulici, bez domova, bez pomoci a bez nejmenší šance, že svou matku ještě někdy spatří.“

     

    Titul Matčino tajemství vyšel v originálu (A Mother´s Secret) v roce 2010. U nás knihu vydává až v roce 2018 nakladatelství Baronet. Ve stejném roce se dočkáváme i její elektronické podoby, kterou nám zprostředkovaly portály s e-knihami Palmknihy a eReading.

     

    Když jsem si měla vybírat do svého elektronického miláčka něco pěkného ke čtení, měla jsem tentokrát docela problém. V nabídce bylo tolik skvostů, které by staly za přečtení, ale já si mohla vybrat jen jeden. V minulém měsíci jsem si vybrala český titul, a tak jsem si tentokrát řekla, že dám zase jednou šanci zahraničí. Nakonec mě do oka padla kouzelná obálka, jež už sama od sebe působila historickým dojmem. Když jsem si pak přečetla anotaci, která mě hodně zaujala, ihned bylo o výběru rozhodnuto. Tuto e-knihu jsem si prostě musela přečíst.

     

    Příběh vás do sebe vtáhne, že ani nebudete vědět jak. Najdete v něm spoustu zajímavých scén, občas vám bude běhat mráz po zádech, chvilkami se budete smát, ale jsou tu i takové situace, jež vám vženou slzy do očí. Autorka svoje hrdiny nijak nešetřila a každý z nich má svoje trable, nejvíce jich má pochopitelně hlavní hrdinka Cassy, jejíž život rozhodně není peříčko. To stejné by však o svém osudu mohla říci i její matka – Belinda, která se musela dívenky zříci. Každá žena jistě pochopí, jak to pro ni muselo být těžké. Stejně to mají i další protagonisté.

     

    V okamžiku, kdy se do románu začtete, pochopíte, že to není žádná nudná slátanina. Téměř na každé stránce vás čeká řada nepředvídatelných zvratů, jež do děje zasahují a oživují jej. Proč to píši? Důvodem je to, že si myslím, že mnoho čtenářů by se mohlo obávat obšírnosti a nudnosti textu, opak je však pravdou. Dilly Court vždy přesně ví, kdy je vhodná chvíle postavy, ale i čtenáře popíchnout a posunout o kus dál. Nebojí se ani změny úhlu pohledu vyprávění, a to i přesto, že vypravěč je stále tentýž.

     

    Vyprávění je vyvedeno objektivní er-formou, jež je doplněna spoustou dialogů mezi jednotlivými postavami, které vdechují příběhu život. Vypravěč vše pozoruje s odstupem a pak své poznatky čtenáři zprostředkovává, jelikož je zpočátku nutno vyprávět dva oddělené příběhy – zvlášť ten Cassyin a zvlášť Belindin – je nutné, aby se zorný úhel přesouval z jednoho místa na druhé, což je znát i na komplikovanější kompozici. Propojí se a zjednoduší? Toť otázka, kterou si snadno zodpovíte, pokud se do čtení pustíte. Čeká vás zajímavý čtenářský zážitek, jenž si vychutnáte.

     

    Celé vyprávění sestává ze 24 kapitol, jež se dále dělí na menší celky, protože každá kapitola má v průměru 20 slidů. Zde můžeme sledovat již zmíněné předěly v kompozičním rámci, protože je nutno sledovat několik postav. Setkáváme se tak s chronologickým vyprávěním, do něhož se prolíná retrospektiva a paralela. Některým čtenářům by se tento postup mohl zdát spletitý a překombinovaný, ale když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že je to na místě. Co se týče přetínání myšlenek a dějových linek, nejsou nijak rušivé. S jeho pomocí se v příběhu posouváme o kus dál. Tuto knihu si užijí zejména ženy a dívky, ale na své si určitě přijdou i muži. Jímavý příběh je zachycen na krásných 384 stranách, ale budete ho mít přečtený během chvilky.

     

    Moje subjektivní hodnocení této publikace je pozitivní. Kniha se mi líbila a zamilovala jsem si ji. Autorčin styl mě uchvátil, nebála se zamotat čtenáři hlavu prostřednictvím spousty zvratů, které jsem rozhodně nečekala – ten na poslední stránce mě vážně zaskočil. Pochopitelně v pozitivním smyslu slova, Dilly Court neponechala nic náhodě a udržovala moji pozornost až do posledního okamžiku. Čtení bylo zajímavé, a to i přesto, že se jednalo o romanci. Ty jsou většinou takové prvoplánové a řeší se v nich, kdo, s kým a jak. Tento román měl mnohem hlubší myšlenku. Zasáhne srdce každé čtenářky, ať už má, nebo nemá děti. Z četby si odnesete zajímavý požitek, a dokonce i ponaučení. Co se týče jazykového zpracování, byla jsem nad míru spokojená. V textu se nenacházely žádné chyby, nic tedy neodvádělo mou pozornost od četby. Titul  Matčino tajemství si ode mě získal zasloužených 100 %. Knihu s čistým svědomím doporučím všem milovníkům historických románů s romantickými prvky, avšak nečekejte žádnou erotiku, tu zde rozhodně neobjevíte.

     

    Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji portálu Palmknihy.cz. Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si tento zajímavý literární počin přečetli, můžete si jej pořídit tady nebo tady.

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Originální název:

    A Mother´s Secret (2010)
    Žánr:
    Pro ženy, Pro děti a mládež, Dívčí romány
    Vydáno: 2018, Baronet
    Počet stran: 384
    Překlad: Jiřina Stárková
    Vazba knihy: vázaná
    ISBN: 978-80-269-0796-1
  • Nekonečný příběh – Michael Ende (audiokniha)

    Nekonečný příběh – Michael Ende (audiokniha)

    Nekonečný příběh obal

    Máte rádi pohádkové příhody prodchnuté množstvím fantastických výjevů? Michael Ende vytvořil nadčasový román, jenž těší čtenáře po celém světě již od roku 1976. U nás už si tento příběh mohou užít i příznivci audioknih, což je skvělá zpráva. Nekonečný příběh je kultovním dílem německé fantasy literatury. Zajímavostí je, že autor stvořil hrdinu, který je v reálném světě outsiderem a prostřednictvím „jakési“ knihy ho nechá projít do světa fantastického, v němž se z něj rázem stane rek, jenž může zachránit ono tajuplné místo. Jak příběh plyne, tak postava zažije četná dobrodružství a zmoudří. Za celou dobu poslechu se setkáte s mnohými tajuplnými bytostmi a jejich zajímavými vlastnostmi. Určitě se nebudete nudit, a to i přes to, že audio má padesát stop, které jsou rozděleny do prologu a sedmadvaceti kapitol. Poslechněte si tento poutavý příběh a nezapomeňte na svou fantazii, jen tak může žít Nekonečný příběh dál. Jen díky naší fantazii může svět Fantázie růst a vzkvétat.

     

    Fantastický román Michaela Endeho jsem si oblíbila jak v knižní, tak i ve filmové podobě (i když ta není moc věrná knize). Když jsem tento příběh našla v nabídce vydavatelství, bylo o výběru bez pochyb jasno. Byla jsem zvědavá, jak se Jan Vlasák s tímto nelehkým úkolem popral, a tak jsem se na poslech nebývale těšila. Jak jsem již zmínila, příběh jsem znala v několika zpracováních již z dřívějška, a proto jsem při pročítání anotace neprojevovala žádné překvapení. Ve skutečnosti jsem četla to, co už jsem dávno věděla, ale kdo nezná, anotace ho uchvátí a k titulu přitáhne. Obálka je působivá a je na ní ve zkratce vyobrazeno vše, s čím se při poslechu setkáte. Ač je výjev vcelku divoký a měl by působit smutně, je naopak spíše rozjuchaný. O veškeré ilustrace, a že jich není zrovna málo, se postaral český výtvarník Přemek Ponáhlý. Originalita přebalu nosiče tkví v tom, že je mnohem větší. Prostřední část s CD snadno zakryjete dvěma křídly, která jsou též ilustrována, a to oboustranně. Prostřednictvím těchto nádherných obrázků se můžete seznámit osobně s hrdiny, ale i s dalšími fantastickými postavami. I vy se tak zprostředkovaně dostanete do světa Fantázie, která potřebuje pomoc nejen od Bastiána, ale i od vás. Oceňuji, že si malíř s přebalem opravdu vyhrál a jeho kresby jsou úchvatné. Potěší oko nejen malého dítěte, ale i dospělého.

     

    Dílo je nadčasové, milovala jej celá řada dětí a troufnu si tvrdit, že bude příběh oblíbený ještě po mnoho dalších generací. Děj je zajímavý tím, že má hned dva vypravěče. První sleduje nezúčastněně dění ve Fantázii, druhým je sám hlavní hrdina Bastián Baltazar Bux; projevy obou se po celou dobu nenásilně prolínají. Výhodou knižní podoby však bezesporu je, že se oba úhly pohledu od sebe liší barvou textu.

     

    Jak jsem již napověděla, příběh pro nás načetl Jan Vlasák, kterého můžeme znát například z filmů Bathory, Vratné lahve, Milenci a vrazi či Výchova dívek v Čechách. Jeho hlas je mi známý a mám jej velice ráda. K této audioknize se náramně hodil, lahodil uchu a dodal všemu pomocí práce s hlasem patřičnou atmosféru. Tam, kde měly tryskat emoce, tam opravdu byly. Vypravěč nijak nepřehrával, takže vše působí realisticky. Prožijete s ním spoustu radostí, smutků, strachu, třeba se i zamilujete. Mimo to, každá z postav získala svůj neodmyslitelný charakter a snadno se do nich vžijete. Audiokniha se dle mého názoru stoprocentně vydařila.

     

    Nadšená jsem byla i v případě vypravěčovy rétoriky, která byla brilantní. Celý román přečetl bez jediného zadrhnutí a pochopitelně bez chyb. Příběh se poslouchá téměř sám a krásně ubíhá, a to i přesto, že Jan Vlasák čte pomaleji. Vše vyřčené je krásně srozumitelné, a proto se při poslechu nebudete muset v žádném případě vracet. Vyprávění jsem si užila plnými doušky a ráda se k němu v brzké době vrátím a s radostí jej budu někdy v budoucnu pouštět i svým dětem.

     

    Knižní předloha této audioknihy vyšla v originálu (Die unedliche Geschichte) v roce 1976, u nás ji vydalo hned několikrát nakladatelství Albatros. V roce 2018 se postaralo vydavatelství OneHotBook o audio verzi tohoto kultovního díla. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít tento fantasy román poslechnout, můžete si jej v audio podobě pořídit zde.

     

    Audiokniha si vás získá nejen díky kouzelnému příběhu, ale i díky podmanivému hudebnímu podkresu, který si zamilujete během několika vteřin. V audiu najdete hned několik zajímavých znělek, některé jsou veselejší, jiné vás třeba zaskočí svou trudností. Nicméně ty veselejší znělky jsou mnohem delší a můžete si je tak užívat i několik desítek vteřin. Podkres se zasloužil o nastolení patřičné atmosféry. Posluchač se tak mnohem lépe vžije do děje. U některých melodií jsem měla chuť si zatančit, jak byly pěkně melodické, jiné mi vehnaly slzy do očí.

     

    Děj audioknihy ubíhá, že ani nevíte jak. Nemusíte se bát žádného zadrhávání plynulosti. Jediné, co trošku myšlenky přerušuje, je hudební podkres na přechodech jednotlivých kapitol. Při poslechu si užijete množství emotivních okamžiků, dobrodružství a v neposlední řadě i kupu strachu o postavy. Příběh čtenáři nedovolí, aby zapomněl na svou fantazii a ani na to, kým ve skutečnosti je. Autor velice umně ukazuje, co se stává lidem, kteří přijdou o schopnost utvářet vlastní příběhy, ale upozorňuje i na problémy, s nimiž se potýkáme i my v dnešní době. Řešena je zejména problematika méněcennosti, šikany, ale i mnoho dalších. Některá témata jsou řečena přímo, jiná jsou zakódována na pozadí poutavého pohádkového vyprávění. Čtenář/posluchač tak dochází při interpretaci k uvědomění a učí se, proto nemůžeme upřít dílu didaktickou funkci. Ponaučení najde jak dítě, tak i dospělý.

     

    Délka jednotlivých stop je různá, některé budete poslouchat 10 minut, jiné třeba i 25. Mnohé kapitoly jsou zachycené ve dvou stopách a předěl mezi nimi je vymezen jen kraťoučkou znělkou. Na konci každý kapitoly je pak rytmická delší melodie, někdy smutná, jindy veselá, podle toho, co se v následujících minutách bude odehrávat. Celkově vás bude tato audiokniha bavit po dobu 14 hodin a 53 minut.

     

     

    Moje celkové subjektivní hodnocení Nekonečného příběhu nemůže být jiné než pozitivní. Při poslechu jsem se s radostí vrátila do svých dětských let, kdy jsem příběh mohla číst neustále kolem dokola. Vyprávění je krásně živé a důvěryhodné. Všechny situace jsem si mohla krásně představit, a dokonce i zavzpomínat na scény z oblíbeného filmu. Nadšená jsem byla hned od první chvíle, kdy jsem se zaposlouchala a uslyšela ten nádherný hudební podkres. Jan Vlasák je jeden z mých nejoblíbenějších herců, takže poslech byl pro mě úžasným zážitkem. Jsem ráda, že jsem se mohla vrátit do období plného bezstarostnosti a fantastických příběhů. Audioknihu s radostí doporučím všem milovníkům pohádek a fantasy příběhů, věřte tomu, že nebudete litovat. Za úchvatné zpracování patří tomuto veledílu nádherných a zasloužených 100 %.

     

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Originální název:

    Die Unendliche Geschichte (1976)
    Žánr:
    Literatura světová, Fantasy, Pro děti a mládež
    Vydáno: 2001, Albatros
    Počet stran: 396
    Překlad: Eva Pátková
    Ilustrace/foto: František Skála jr.
    Autor obálky: František Skála
    Vazba knihy: vázaná
    ISBN: 80-00-00957-9

    Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.

  • Dýka s hadem – Vlastimil Vondruška (audiokniha)

    Dýka s hadem – Vlastimil Vondruška (audiokniha)

    Dýka s hadem
    Sériová obálka

    Je to již nějakou dobu, co jsem k narozeninám dostala několik audioknih. Mezi nimi byla i Dýka s hadem, příběh z pera mého oblíbeného autora Vlastimila Vondrušky. Audio jsem si za tu dobu poslechla již několikrát, ale nějak jsem se pořád neměla k tomu, abych sepsala recenzi. Až teď jsem našla předpřipravený koncept a řekla jsem si, že už je čas, abych vám tuto jednohubku představila. Proč jednohubku? To je velice jednoduché, vyprávění není nijak dlouhé a velice dobře se poslouchá. A teď již k samotné recenzi.

    (Pokračování textu…)

  • Nebezpečná laskavost – Darcey Bell

    Nebezpečná laskavost – Darcey Bell

    Nebezpečná laskavost 2

    Máte rádi knihy plné napětí, v nichž až do úplného konce nevíte, na čem jste? Pokud ano, tak Nebezpečná laskavost je to pravé ořechové právě pro vás. Dočkáte se takového množství manipulace, že nebudete vědět, kde vám hlava stojí. Ač se jedná o prvotinu Darcey Bell, není to vůbec znát. Příběh je propracovaný a dotažený do úplného konce. Knihu čtete a neustále si kladete další a další otázky, dostanete na ně odpověď? Uvidíte. Každý čtenář v textu najde něco jiného a může si příhody dotvářet ve své fantazii sám podle svého.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
    „Emily je okouzlující žena s oslnivou kariérou v módním oboru a s pohledným manželem Seanem tvoří pár, kterému leckdo závidí. Zároveň je zodpovědná a milující matka. Její kamarádka Stephanie, jejíž manžel před několika lety tragicky zahynul při autonehodě, se stará o malého syna a úzkostné pocity ventiluje na svém blogu určeném komunitě matek s malými dětmi. Všechno začalo drobnými laskavostmi. “Mohla bys vyzvednout Nickyho ze školy?” prosila Emily už několikrát svoji nejlepší kamarádku. A Stephanie je pokaždé ráda, že může být přítelkyni užitečná.“

     

    (Pokračování textu…)

  • Pan Herec Miroslav Donutil: Co řekli nejen slavní? – Petr Čermák

    Pan Herec Miroslav Donutil: Co řekli nejen slavní? – Petr Čermák

    pan-herec-miroslav-donutil-2Miroslav Donutil je velkou osobností českého divadelnictví a herectví vůbec. Jen málokterá žena odolá jeho kouzlu osobnosti a málokterý muž si nezapne v televizi pořad s touto hvězdou. Miroslav Donutil je nejen herec, ale také úžasný bavič a moderátor. Jeho kolegové ho mají rádi, i když se ho zpočátku třeba trošku obávali, protože ho předcházela ne zrovna pochvalná pověst. I v tomto případě je lepší člověka nejprve pořádně poznat a potom jej teprve soudit. Petr Čermák se čtenáři pomocí této publikace pokusil přiblížit osobnost této významné české persóny. Povedlo se mu jeho záměr beze zbytku realizovat? Odpověď na tuto otázku naleznete níže.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Na jevišti stojí muž, který hraje, zpívá i tančí, směje se i rozesmívá až k slzám, ale také dokáže truchlit i rozesmutnět, a na druhé straně, v hledišti, si jeho výkon užívá, a dokonce se jím kochá divák. Na nejrůznějších scénách stojí i vládne Miroslav Donutil. A mě již déle ovládá neklamný pocit, že mladá historie Česka zapisuje v divadle i sportu, tedy her, pokud vzpomeneme kulturu antiky, fenomén nikoliv nepodobný Karlu Gottovi, ale také Jaromíru Jágrovi či Pavlu Nedvědovi. Ti všichni byli a jsou schopni naplnit stadiony a hlediště diváky. A s nimi také Miroslav Donutil, který dnes není jenom hercem z nejuznávanějších i nejpopulárnějších, ale také bavičem a komikem, neuvěřitelným i uvěřitelným vypravěčem. Personou, která snese nejpřísnější měřítka na úrovních Jana Wericha, Miroslava Horníčka i Vladimíra Menšíka. „Já taky miluju, když můžu přijet za divákem a přímo jemu vyprávět. To je nejlepší, co může herec zažít. Zpočátku mě někteří lidé kritizovali, že jezdím s pořadem po republice, jako že je to snad něco podbízivého,“ svěřuje Mirek. „A já na to říkal: Co už by měl herec dělat a co víc by měl chtít, než přijet někam, kam přijdou diváci jen kvůli němu a jeho historkám. To je přece krásné.“ Tak přemýšlel i Menšík a právě s ním je Donutil často srovnáván. Ostatně, je nějaká obtížnější herecká disciplína, než být bavičem a komikem, ptám se Jiřího Suchého, nestora Semaforu. „Možná, že ano, ale já o ní nevím,“ odpovídá pregnantně, jak je mu vlastní. „A Donutil je skvělý vypravěč a výjimečný jako herec.“ I proto mě zajímalo, co si o „mém hrdinovi“ myslí a co také řeknou nejen další slavní jako právě Karel Gott, Hana Zagorová, Jiřina Bohdalová či Boleslav Polívka, jak ho vnímají osobnosti z různých oborů, významní lékaři, sportovci, ale i lidé zajímaví i obyčejní, studenti, všichni, které jsem oslovil v posledních dvou letech. Jak poznali Mirka Donutila jako člověka, jak ho viděli na divadle a ve filmu včetně rolí Nikoly Šuhaje ve slavné Baladě pro banditu či jako Truffaldina v díle Carla Goldoniho „Sluha dvou pánů“, které na prknech Národního divadla v průběhu dvaadvaceti let ztvárnil v rekordních 600 (!) představeních, podotýkám, zcela vyprodaných. „Tohle je ten důvod, proč to dělám!“ mohl si říci na konci každé reprízy. A teď je Pan Herec sám zvědavý: „Co to o mně všichni řekli?““

     

    (Pokračování textu…)

  • Stín větru – Carlos Ruiz Zafón

    Stín větru – Carlos Ruiz Zafón

    Stín větru obálkaRádi byste si přečetli román, který vás zavede do světa plného toho, co sami máte rádi? Do světa plného knih a životních pohnutek nejen jednoho autora, ale také vydavatelství a antikvariátu? Přesně to vám nabídne Stín větru z pera španělského autora Carlose Ruize Zafóna, který již na svém kontě má několik úspěšných románů. Za sebe mohu říci, že i toto dílo má velké šance, najít si spoustu čtenářů. Příběh vás překvapí, pobaví a jistě se do něj po určité době zamilujete. Monitoruje život mladičkého Daniela Sempera, který se snaží jít po stopách autora jedné jím objevené knihy – Juliana Caraxe. Jeho život a osud se v určité chvíli stává záhadou, která si žádá rozluštění. Dozví se mladíček, jak se věci mají? Kdo byl onen spisovatel a jaký byl jeho osud? Zemřel, nebo snad ještě žije? Vydejte se společně s Danielem na zajímavou cestu plnou očekávání a překážek a pokuste se najít odpovědi na otázky, které toto dílo nejen postavám, ale i samotnému čtenáři skýtá.

     

    „Jednou jsem slyšel, jak jeden stálý zákazník antikvariátu otci říká, že jen málo věcí dokáže poznamenat čtenáře tak jako první kniha, která si opravdu najde cestu k jeho srdci. Tyto první obrazy, ozvěna slov, o kterých si myslíme, že zůstala za námi, nás provázejí po celý život a budují v naší paměti zámek, ke kterému se dříve či později vrátíme. Nesejde na tom, kolik mezitím přečteme knih, kolik světů objevíme, kolik se toho naučíme a kolik toho zapomeneme. Pro mne jsou oněmi čarovnými stránkami ty, jež jsem našel na chodbách pohřebiště zapomenutých knih.“ (s. 12)

    (Pokračování textu…)

  • Nenávidím Tě, neopouštěj mě! – Jerold J. Kreisman, Hal Straus

    Nenávidím Tě, neopouštěj mě! – Jerold J. Kreisman, Hal Straus

    Nenávidím-tě,-neopouštěj-mě-1Rádi se ve svém volném čase vzděláváte a poznáváte nejen svět, ale i lidi kolem sebe? Lidská osobnost je velice komplikovaná. Každý z nás je jiný a je tedy velice těžké zavděčit se a vycházet úplně se všemi ve vašem okolí. Jsou tu však ale i tací, s nimiž je ještě větší problém se sžít. Tato skupina je v poslední době vcelku hojně zastoupená a jedná se o takzvané hraničáře. Lidí s hraniční poruchou osobnosti stále přibývá. Není to však důvod dnešního způsobu života. Odůvodnění hledejme spíše ve vývoji definic psychologických a psychiatrických diagnóz. Kniha, kterou vám dnes představím, se přesně touto problematikou zabývá a velice čtivým způsobem vás seznámí s technikami vyjednávání s těmito komplikovanými lidmi, naučí vás ale také včas rozpoznat, že naproti vám hraničář stojí. Ono rozpoznání je tím nejtěžším, ale zároveň nejzásadnějším krokem.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
    „Pro člověka s hraniční poruchou osobnosti je život jako nekonečná horská dráha bez jasného cíle. Pro jeho blízké, ti kteří s ním žijí, milují ho nebo ho ohrožují, to může být stejně divoká, beznadějná a frustrující jízda. Změny nálad přicházejí náhle, jsou výbušné a srážejí hraniční osobnost z nebeských výšin radosti do hlubin deprese. V jeden okamžik plni hněvu, za okamžik klidní jako beránci, sami tápou, proč a kam je jejich vnitřní zápas žene. Neschopnost pochopit, co se v daný okamžik stalo, následně vyvolává hlubší sebenenávist a depresi.
    A přesto, jak tvrdí autoři, existuje účinný přístup k léčbě a zvládání této poruchy, jejíž prognóza je při citlivém přístupu velmi nadějná. Na mnoha příkladech z terapeutické praxe líčí příběhy lidí s touto poruchou, její příznaky, předpokládané kořeny, výskyt a představují strukturovanou metodu komunikace s hraničními osobnostmi.
    Jerold J. Kreisman je americký psychiatr a psychoterapeut, autor knihy Sometimes I Act Crazy: Living with Borderline Personality (2004), odborných článků a publikací.
    Hal Straus je publicista, autor a spoluautor několika knih na téma psychologie a zdraví.“

    (Pokračování textu…)

  • Blb na výletě – René Melichar

    Blb na výletě – René Melichar

    Blb na výletě - obal knihyVidíte svoje dny v černých barvách? Máte pocit, že se vám nic nedaří tak, jak byste si představovali? Pokud tomu tak je, doporučíme vám knihu, která vám ukáže, že i ty nejčernější okamžiky mohou být plné vtipu. Máte-li pocit, že jste v tuto chvíli úplně na dně, neváhejte a přesvědčte se o kvalitách Blba na výletě. S tímto titulem si uvědomíte, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře. Všechny příběhy jsou psány s lehkostí a humorem a troufnu si tvrdit, že tato knížka se stane vaším nejlepším společníkem, ať už jste v jakémkoliv rozpoložení. Blb je ve skutečnosti obyčejný chlap středního věku, který prý nedostal do vínku ani šikovnost, ani krásu… I když někdo by mohl tvrdit pravý opak. Rozhodnutí však ponechám na ctěném čtenářovi. Při čtení příhod se rozhodně nebudete nudit a vyvolají vám úsměv na rtech. Blb vás naladí na tu správnou vlnu.

     

    „Je nádherný slunečný den, pročež jsem ve zdejší zoo očekával tisíce lidí zpitomělých podobným nápadem. K mému velkému překvapení to nebylo tak strašné, jak jsem si představoval, takže moje fobie z davu bude mít dneska volno a já tak nebudu za obvyklého nepříjemného prudiče a nebudu štvát sebe i svou rodinu, jelikož nebudu mít sebemenší důvod.“ (s. 58)

     

    O Reném Melicharovi jsem již slyšela dříve a většinou to byla samá chvála. Když jsem pak v balíčku objevila jeho poslední sbírku povídek, měla jsem radost a těšila jsem se, až se do knihy pustím. Chtěla jsem se přesvědčit na vlastní kůži o jeho umění. Musím však na samém počátku napsat, že jsem se do knihy zamilovala na první pohled. Oslovila mě totiž kouzelná barevná obálka, která hraje samými teplými barvami. Odstíny oranžové a červené tu hrají prim. Čtenáře to automaticky zahřeje u srdíčka a veškerý smutek všedních dní je v tu ránu pryč. Už samý název titulu slibuje zajímavé počtení. Anotace všemu nasadila působivou korunku, a proto jsem se do díla pustila téměř ihned. Dvacet čtyři zajímavých příběhů na vás čeká na pouhých dvou stech stranách. Mohu vám zaručit, že povídky budete mít přečtené během chvíle.

     

    Tato kniha je již čtvrtým titulem, který se zrodil pod rukama talentovaného českého autora. Všechny srší vtipem, jenž je pro Reného Melichara typický. Ač jsem se s jeho tvorbou potkala poprvé, musím říci, že jsem byla nadšená. Jeho styl psaní je svěží a velice zajímavý. Rozhodně se nemusíme bát sáhodlouhých mnohdy i nudných pasáží. Oceňuji, že se spisovatel dokázal přiblížit prostřednictvím hlavního hrdiny k srdcím čtenářů. Hlavní postava je obyčejný chlap, který se snaží dělat naprosto běžné věci, ale bohužel mu to moc nejde. Smůla se mu lepí na paty a jak jsem již poznamenala, šikovnosti také moc nepobral. Jeho životní úděl je zachycen ve velice krátkých a čtivých povídkách, ty na sebe nijak nenavazují. Jediné, co je spojuje, je hlavní protagonista a členové jeho rodiny. S publikací si snadno oddechnete a zasmějete se. Starosti všedních dní půjdou zajisté stranou.

     

    Titul vás nadchne svou jednoduchostí. Rozhodně se nemusíte obávat žádných složitých kompozičních rámců. Vyprávění je plynulé a většinou ubíhá chronologicky – postupně, jak se jednotlivé události odehrály. Občas je použit čas minulý. Když už míříme směrem k pointě, objevuje se čas přítomný, který graduje napětí. Chvilkami si povšimneme i retrospektivních prvků, které se vyskytují zejména ve vzpomínkách. Povídky se pyšní přímočarostí a nejsou narušovány žádnými vedlejšími dějovými linkami. Všechny příběhy jsou odvyprávěny v subjektivní ich-formě. Co se týče dialogů, pár se jich tu objevuje, ale moc jich nenajdeme, v tomto případě by působily spíše rušivě. Musím konstatovat, že jsem si vyprávění právě díky jednoduchosti kompozice mohla více užít.

     

    Moje subjektivní hodnocení sbírky povídek Blb na výletě je nad míru pozitivní. Hlavní hrdina mi přišel velice sympatický a svou „zručností“ i blízký. Autorův jazyk je čtivý, a proto mi četba rychle utíkala. Ani jsem nestihla mrknout a najednou jsem byla na konci vyprávění. Povídky jsou podány s lehkostí a člověk si při jejich interpretaci bez sebemenších potíží odpočine, ale také se z plna hrdla zasměje. Autor dokázal vytvořit zajímavý celek, v němž nic nechybí, ani nepřebývá. Všeho je tak akorát. Nedá mi to a musím ocenit grafické zpracování. Líbí se mi nejen vybraný formát, ženy knihu v pohodě schovají i do kabelky. Text je vyveden velkými patkovými písmeny, která se čtou téměř sama. Dále vyzdvihnu i gramatiku a stylistiku. Vše je napsáno umně a bez jediné chybky. Líbí se mi, že někteří autoři dbají nejen na obsah, ale i na formu toho, co svým čtenářům předávají. Dalším zajímavým faktorem jsou postavy, jež se v ději objevují. Ty jsou popsány jen v náznacích a veškerá jejich další charakteristika většinou vychází z jejich činů. Stejně tomu je i v případě hlavního hrdiny. Zajímavou a zábavnou sbírku povídek Reného Melichara hodnotím zaslouženými 100 %.

     

    Knihu bych doporučila všem, kteří mají nějaký splín či špatnou náladu. Mohu vám zaručit, že vás od nich tento titul odvede. Dále je pak Blb na výletě vhodnou četbou pro milovníky humoristických příběhů. Pochopitelně nesmím opomenout ani příznivce tvorby Reného Melichara. Užijte si tuto vtipnou jízdu, rozhodně nebudete zklamáni.

     

    Žánr:
    Humor, Literatura česká
    Vydáno: 2017, Brána
    Počet stran: 200
    Vazba knihy: vázaná
    ISBN: 978-80-7584-001-1

    Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.